Americký prezident Donald Trump po odmítnutí evropských států zapojit se do otevření Hormuzského průlivu pohrozil vystoupením Spojených států ze Severoatlantické aliance a znovu kritizoval evropské spojence. V rozhovoru pro deník The Telegraph uvedl, že „silně uvažuje o vystoupení z NATO“.

Trumpova administrativa je frustrovaná z toho, že evropské státy jim nepomohly v krizi v Hormuzském průlivu a omezovaly využití svého vzdušného prostoru a letišť. Američtí úředníci prohlásili, že NATO nemůže být „jednosměrnou ulicí“.

„Prezident Trump dal jasně najevo své zklamání z NATO a dalších spojenců a jak prezident zdůraznil, ‚Spojené státy si to budou pamatovat‘,“ cituje agentura Reuters mluvčí Bílého domu Annu Kellyovou.

Evropa namítá, že od Spojených států nedostala jasné požadavky na pomoc ani informace o podobě případné mise.

Trumpovy výroky vyvolaly obavy, že by Spojené státy v případě napadení nemusely přijít evropským členům NATO na pomoc. Podle analytiků tak přestává být samozřejmostí základní princip aliance a to vzájemná obrana.

Anketa

Schvalujete útok USA a Izraele na Írán?

Ano

9%

Ne

91%

hlasovalo: 16728 lidí

„NATO se nachází v nejhorší situaci od svého založení,“ uvedl Max Bergmann, bývalý úředník amerického ministerstva zahraničí, který působil ještě před nástupem Donalda Trumpa a dnes vede program pro Evropu, Rusko a Eurasii v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.

„Jedná se o nejhorší krizi, jaké NATO za 77 let čelilo,“ uvedl také Ivo Daalder, bývalý americký velvyslanec při NATO z období před Trumpovým prezidentstvím a vedoucí vědecký pracovník Belferova centra pro vědu a mezinárodní vztahy na Harvardově univerzitě. „Evropané si stále více uvědomují, že se musí dostat do situace, kdy budou na Spojených státech stále méně závislí,“ řekl Daalder pro NBC News.

Evropští diplomaté a vojenští představitelé už nyní připouštějí, že Evropa bude muset být schopna bránit se i bez Spojených států. Francouzský generál François Lecointre dokonce uvedl, že je otázkou, zda by aliance bez Spojených států měla dál nést název Severoatlantická.

Agentura Reuters upozorňuje, že na rozdíl od Trumpova prvního funkčního období dnes podle amerických a evropských představitelů už jen málokdo věří, že lze prezidenta udržet v NATO pomocí ústupků a lichotek.

Přestože Trump podle amerického zákona nemůže bez souhlasu dvou třetin Senátu formálně vyvést Spojené státy americké z NATO, jako vrchní velitel může rozhodnout, jestli přijde americká armáda spojencům v nouzi na pomoc.

Analytici upozorňují, že i kdyby Spojené státy v NATO zůstaly, vztahy už se nevrátí do původního stavu. Evropa sice stále potřebuje americké vojenské schopnosti, ale důvěra v americkou ochranu byla narušena.

„Nemyslím si, že to znamená konec transatlantických vztahů, ale stojíme na prahu něčeho, co bude vypadat a působit jinak,“ uvedla Julianne Smithová, velvyslankyně Spojených států při NATO za administrativy prezidenta Joea Bidena, která ve funkci působila ještě před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu.

Psali jsme:

„Vyrob mi kompro.“ Jakl: Minář a zákulisí kauz, o kterých se nemluví

„Ať si zvyká. Za Fialy měl život jak v bavlnce.“ Pavel dostal doporučení

Trump naznačil. Fiala nadskočil: „Poškodilo by to Evropu.“

Analytik: Ukrajinci k útokům na území Ruska využívají vzdušný prostor NATO