„Nejste můj prezident!“, přijatelnost nukleární války... Radikální změny. Profesor Bělohradský zásadně vystoupil

06.03.2023 18:58 | Reportáž
autor: Václav Fiala

Padají poslední tabu. Dokonce – navzdory mezinárodnímu soudu OSN, který odsoudil všechny jaderné konflikty za nelegální – se začíná mluvit a koketovat o vhodnosti použití atomové zbraně „v rámci boje za spravedlnost“, bez ohledu na možné milióny obětí a totální ekologickou zkázu. „Je doba nekompetentních elit a smazávání rozdílu mezi realitou a fikcí.“ O tom besedoval profesor Václav Bělohradský v Městské knihovně v Plzni na setkání, kterého se zúčastnila necelá třicítka lidí včetně studentů.

„Nejste můj prezident!“, přijatelnost nukleární války... Radikální změny. Profesor Bělohradský zásadně vystoupil
Foto: Daniela Černá
Popisek: Profesor Václav Bělohradský

Úvodní a hlavní slovo měl samozřejmě vzácný host, který se neplánovaně zdržel přes více než dvě hodiny…

Kulturní kultura?

„Říká se, že národ, který nemá velké kulturní ikony, by neměl právo na svrchovanou existenci. Třeba Baskové nemají velkou literaturu. Ale mají přece právo na státní existenci, ale nechci tím zavrhovat jejich autonomii. To samé Katalánci, kteří zase mají dlouhé kulturní dějiny, ale proč by to dokazovali. Takže výraz ‚velké kulturní ikony‘ mi připadá jako patetické přetížení kultury. Kultura nemá úkol, aby dokazovala nějaké právo. To by někdo mohl říci – co je tam nemravných slov, která nepatří do literatury, jež je důkazem našeho práva na existenci. Tyto všechny formulace nakazily národní kulturu jakýmsi patosem. Taková rčení ‚my jsme zárukou existence národa‘. A pak to velmi často dopadlo špatně,“ uvedl na začátek profesor Bělohradský. 

„Můžeme citovat Jiřího Taufera, který v roce 1951 řekl: ‚Vyčistili jsme si dějinné horizonty naší národní existence, vyčistili jsme si také naši národní literaturu a smetí jsme odvezli do stoup…‘ A byly to statisíce knih, které se vezly do stoup. To je to patetické přecenění kultury v českém kontextu. A měli jsme také velké odpatetizující autory, jakým byl třeba Bohumil Hrabal.“

Pomýlený Kundera

„Jestliže byl spisovatel svědomím národa, tak byl špatným svědomím. Když si připomenete padesátá léta, národní obrození a celá ta netolerance, která charakterizovala tato období, jistý zaslepený fanatismus, teatrálnost, s tím úzce souvisí. Takže, jestliže byli svědomím národa, tak byli špatným svědomím národa. Mnozí z nich trpěli a umírali, často ve vězeních. I samotný Kundera byl v jisté době také zaslepený,“ překvapil mnohé Bělohradský.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Zpravodajství

Já to nechápu, co je zrovna na zpravodajství tak drahého? A proč by nešlo dělat levněji? Za mě vše mohlo zůstat jak je, ale reaguji na váš komentář, kde píšete, že zrušením poplatků je ohroženo nejvíc právě zpravodajství? Já bych řekl, že to bude spíš nějaká vlastní tvorba. Taky si myslím, že ohledn...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Budeš prosit, brečet, klečet, ty…“ Přišlo takové VIDEO, že Zdechovský volá policii

17:20 „Budeš prosit, brečet, klečet, ty…“ Přišlo takové VIDEO, že Zdechovský volá policii

Pardubický zastupitel a onkolog Vít Ulrych zveřejnil video plné vulgárních urážek a výhrůžek, které …