Otázkou je, jak si s podobnými případy v ústavech poradit. Podle některých se totiž musí aplikovat speciální terapie, jiní by volili raději přísnější tresty. „Základní nepravda je, že za to může rodina a společnost,“ tvrdil v pořadu psychiatr Peter Pöthe. „To není o morálce, to je o nějakém odborném názoru. Dneska jsou ústavy, kde se tyhle věci nedějou,“ argumentoval.
Ve studiu byl totiž přítomen i metodik z ústavu v Králíkách Jan Rytíř – zde došlo k onomu brutálnímu napadení. „Já jsem v Respektu četl, že tam terapie nedělali. Tak je to i výsledek toho ústavu,“ ukázal psychiatr Pöthe.
Zástupce ústavu Rytíř se však bránil a popsal děsivý případ, kdy dvanáctiletý chlapec agresivně zaútočil na spolužačku a zbil ji. Muž ho dokonce citoval: „Chtěl jsem, aby mi spolužačka vykouřila péro, a ta kurva mi ho nevykouřila. A tak jsem ji mlátil. Mlátil jsem ji dlouho.“ Rytíř byl touto zkušeností otřesen. „To se mnou zamávalo, ačkoliv mám patnáctiletou praxi u kriminálky,“ dodal.
Starosta obce Kmětiněves, kde zase došlo k zabití mladé dívky, se pak obrátil na doktora Pötheho: „Můžete mi říct, pane doktore, co vidíte v takovém brutálním vrahovi? Vy si snad myslíte, že my, jako společnost, bychom s ním měli chodit za ručičku?“ ptal se Luděk Kvapil. Pachatelé jsou podle něj čím dál mladší a čím dál brutálnější. „Bavme se o zákonech, ty je třeba měnit,“ žádal starosta.
„Já bych je určitě za ručičku nevodil, to není tak jednoduché,“ odvětil mu psychiatr, který se dál zastával terapií. Na to mu ale reagoval psychopatolog Andrej Drbohlav: „Nikde na světě neexistuje účinná terapie s psychopaty.“ A právě psychopati jsou podle něj dost často aktéři takových činů. Tento názor ale podle Pötheho není ničím podepřený – nevěří prý, že takové změny v mozku jsou trvalé. Podle něj se dají léčit.
Odjištěný granát, u kterého čekáme, kdy bouchne
Podobná slova ale starostu Kmětiněvsi rozzlobila a pokračoval v popisu dalšího případu, tentokrát sadistického nekrofila. „Jeho matka si ho vyšlapala tamhle někde nad Chomutovem,“ řekl bez servítků. Takový člověk je podle něj přitom nemocný, ale nikdo to neřeší – zato po člověku s tuberkulózou se udělá celostátní pátrání. „Takového zmetka necháme chodit volnou nohou mezi lidmi. To je odjištěný granát a my čekáme, kdy bouchne,“ varoval Kvapil.
Podle něj je potřeba, aby nad podobnými případy byla důslednější kontrola a přísnější tresty. Ukázal přitom právě na případ se zdrogovaným řidičem. „Ten když to udělal podruhé, tak měl sedět, až by zčernal. Ne, že to udělá jedenáctkrát,“ poukázal na fakt, že dotyčný nebyl zrovna „svatoušek", ovšem pořádný trest nedostal. On sám by u brutálních činů mladistvých stanovil trestní hranici na 12 let.
Zde se vláda pokusí přinést řešení, tu v pořadu zastupoval poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Podle něj by pomohlo, kdyby se přestupky za mírné porušení zákona koncentrovaly, takže kdyby se během roku opakovaly, dotyčný by mohl mít těžší trest.
„Trest není trestem jen pro toho člověka, je sdělením obecně pro společnost,“ varoval i psychopatolog Drbohlav. Trest podle něj ukazuje celé společnosti, co si někdo ještě může dovolit a co už ne.
Například případ v Králíkách. Redaktorka týdeníku Respekt Hana Čápová, která byla i v pořadu Máte slovo, uvedla, že kontroly v ústavu ukázaly, že děti zde byly bity. „Jestli tohle je terapie a jestli od toho si ústav slibuje, že se něco změní…“ kroutila hlavou. Zároveň zmínila, že zde byla i jakási uzavřená místnost pro útěkáře.
„To je výsměch. Samozřejmě, že tam musí být místnost pro útěkáře,“ reagoval na ni Drbohlav. „Ne, že je chytí za dva měsíce a zjistí, že mezitím někoho znásilnili a okradli,“ dodal.
Že v ústavech není situace jednoduchá, popsal pak i zmíněný Jan Rytíř z Králíků. Měl zde další nehezký případ. „Dítě vezme nůžky, vezme křečka a udělá cvak, cvak, cvak. Jedno dítě kvůli tomuto činu se k nám dostalo,“ popisoval. „My jim musíme nastavit zrcadlo a říct jim, že ne, my tohle nestrpíme. Ale my jim to zrcadlo nenastavujeme,“ dodal Rytíř.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
