Konflikt na Blízkém východě znovu ukázal, jak nebezpečná je závislost Evropské unie na dovážených fosilních palivech. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v prohlášení po neformálním zasedání hlav států a vlád v dubnu 2026 uvedla, že za pouhých 54 dní se výdaje na jejich dovoz zvýšily více než 25 miliard eur, aniž by Evropa získala více energie.
Z toho Leyenová vyvodila, že Evropská unie musí ve střednědobém horizontu omezit závislost na dovozu fosilních paliv a posílit vlastní domácí zdroje energie.
V krátkodobém horizontu navrhuje cílenou, dočasnou a celoevropsky koordinovanou podporu pro ty, kteří jsou energetickou krizí zasaženi nejvíce, podobně jako během plynové krize v roce 2022.
Leyenová hovořila i o dlouhodobé změně energetického systému. Protože fosilní paliva stále tvoří dvě třetiny dodávek energie a elektřina jen čtvrtinu konečné spotřeby, chce EU urychlit elektrifikaci. Do léta má být představen akční plán elektrifikace.
Agenda EU v oblasti konkurenceschopnosti
Leyenová dále uvedla, že Evropská unie tlačí dopředu také agendu konkurenceschopnosti. Spolu s předsednictvím Rady a předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou podepsala plán „Jedna Evropa, jeden trh“, který má dokončit jednotný trh do konce roku 2027 a stanovuje k tomu jasné milníky.
Plán stojí na pěti pilířích prosperity. Prvním je zjednodušení pravidel, aby podnikání v Evropě bylo snazší. Druhým odstranění překážek, které brání přeshraničnímu podnikání a investicím. Třetím je posílení obchodu. Čtvrtým snížení cen energií a pokračování dekarbonizace. Pátým pilířem je podpora digitální transformace a rozvoje umělé inteligence.
Rozpočet EU pro 2028–2024 a nové zdroje
Předsedkyně Evropské komise uvedla, že příští víceletý finanční rámec Evropské unie by mohl snížit rizika spojená s investicemi a přilákat soukromý kapitál. Příkladem uvedla program InvestEU, kde záruky ve výši 26 miliard eur pomohly vyvolat soukromé investice za 300 miliard eur.
„Prostřednictvím rozpočtu můžeme financovat strategické priority v reálném evropském měřítku a podpořit reformy, díky nimž se Evropa stane lepším místem pro investice. To vše je obsaženo v návrhu příštího víceletého finančního rámce,“ uvedla von der Leyenová.
Leyenová též upozornila na čtyři důležité požadavky pro rozpočet. Od roku 2028 totiž Evropská unie bude muset začít splácet dluh NextGenerationEU, mimořádného obnovovacího nástroje vytvořeného po krizích s cílem podpořit evropské hospodářství, zvýšit odolnost členských států a financovat rozsáhlé investice do zelené transformace, digitalizace, inovací a modernizace veřejných služeb. Jedná se o největší stimulační balíček v historii Evropské unie.
Nový víceletý finanční rámec na období 2028–2034 by měl dle Leyenové počítat i s investicemi i s nutným zvýšením investic do priorit jako je konkurenceschopnost, umělá inteligence, kvantové technologie, obrana, bezpečnost nebo energetika. Evropská unie chce mimo jiné zachovat i financování zemědělské politiky a politiky soudržnosti.
„Chceme udržet národní příspěvky pod kontrolou. Pokud chceme, aby byly respektovány všechny čtyři prvky, existuje pouze jedno řešení. Nové vlastní zdroje jsou nepostradatelné,“ uvedla Leyenová.
Komise navrhuje komplexní balíček nových vlastních zdrojů, který má být diverzifikovaný, propojený s unijními politikami a schopný zajistit stabilní příjmy. Leyenová jej označila za jediný důvěryhodný způsob, jak sladit evropské priority s finančními možnostmi Unie.
„Nové vlastní zdroje jsou nepostradatelné… Bez nich je volba jasná: vyšší národní příspěvky nebo nižší výdajová kapacita. To jsou jediné možnosti, které máme k dispozici,“ dodala Leyenová.
Návrh víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034 Evropská unie představila už v červenci 2025 v celkové výši až 1 764 miliard eur. Ve srovnání se stávajícím rozpočtem na roky 2021–2027 by nemělo jít o výrazné navýšení rozpočtu, protože část prostředků bude využita právě na splátky dluhu NextGenerationEU po pandemii COVID-19.
Návrh počítá například s tím, že soudržnost, regionální a venkovský rozvoj, zemědělství, rybolov, migrace, bezpečnost a ochrana hranic budou spojeny do jednoho národního a regionálního partnerského plánu pro každý členský stát. Přičemž na ně má být vyčleněno 772 miliard eur, což je přibližně 44 % z celého rozpočtu EU.
Evropský fond pro konkurenceschopnost, zaměřený na výzkum, čistou a digitální transformaci, obranu, vesmír a biotechnologie, by měl získat 362 miliard eur. A na nový nástroj Globální Evropa pro vnější činnost Evropské unie by připadlo 177 miliard eur.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že jednání o příštím rozpočtu Evropské unie bude boj a pravděpodobně se nepodaří dosáhnout dohody do konce letošního roku, jak si přeje předseda Evropské rady António Costa.
Kritizoval především požadavek Evropské komise na dodatečné zdroje ve výši 60 miliard eur, protože většina členských států nechce své příspěvky navyšovat.
Bohatší státy podle něj odmítají platit více a země jako Česká republika, které z unijního rozpočtu více získávají, nechtějí přijít o transfery. Současný návrh unijního rozpočtu proto odmítá.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že Evropská unie potřebuje větší rozpočet na obranu?
