„Nikdo ze Západu neřekne dost, nikdo neudělá krok k deeskalaci,“ citoval moderátor Kotrbovi hned na úvod jeho slova z rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Není to přehnané?
„Tohle je hra vysokých sázek. A je na čase si uvědomit, že ty sázky mohou být tak vysoké, že nejen budou válčit konvenční armády, ale vybuchovat jaderné bomby,“ začal výklad Štěpán Kotrba. Na překvapený dotaz připomněl, že ukrajinský ministr zahraničí hovořil o tom, že by Ukrajina měla mít jadernou zbraň a vypovědět Budapešťské memorandum, kterým odevzdávala jaderný arsenál SSSR, umístěný na jejím území.
Ondřej Soukup z Hospodářských novin zdůraznil, že součástí Budapešťského memoranda byla i garance ukrajinských hranic. A pokud jde o jaderné zbraně, tak podle něj nikdo Ukrajině nedovolí, aby pracovala na jaderném programu. „Je to rétorická záležitost, ve smyslu kdybychom si nějakou jadernou zbraň nechali, tak by tu nedošlo k tomu, co se stalo v roce 2014,“ zhodnotil ukrajinská varování.
Kotrba uznává, že rozjet po třiceti letech státní jaderný program je prakticky nemožné. Spíše jde o hrozbu, že se někde objeví jedna nebo dvě jaderné hlavice, které se v devadesátých letech podařilo vyjmout z předání do Ruska.
„Oni už v tuto chvíli oživují strašáka jaderné války tím, že se chtějí stát jadernou mocností,“ odmítl Kotrba námitky, že to mohla Ukrajina zkusit už dávno a neudělala to.
Jefim Fištejn přirovnal ukrajinskou cestu k Mnichovské dohodě roku 1938 a moderátora zajímalo, zda přitom dojde také k mnichovské zradě spojenců. „Už k ní dochází,“ přikývl komentátor.
Fotogalerie: - Běž domů Ivane!
Vyeskaluje nová situace kolem Donbasu do konfliktu evropského formátu?Anketa
To, co vidíme, je podle Fištejna první fází západní zrady Ukrajiny. „Na rozdíl od Západu se Putin netají svými úmysly,“ začal vysvětlovat. A cíle prý Putin ve svém velkém projevu naznačil jednoznačně. Nejprve obsazení Doněcké a Luhanské oblasti, poté „demilitarizace“ Ukrajiny. Také zmínil ruský nárok na Novorusko, osm ukrajinských krajů, které by odřízlo Kyjev od moře.
A Západ s tím nic nedělá, a tím podle Fištejna Ukrajinu zrazuje.
„Putin své cíle označil, a Západ není schopen předložit své cíle, které sleduje na Ukrajině,“ rozčiloval se Fištejn, kterého také pobouřilo, že v sankcích není vůbec obsažen Vladimír Putin a že Ukrajina stále není kandidátem na vstup do NATO.
„Já si myslím, že o Ukrajince v podstatě vůbec nejde,“ nesouhlasil na Skypu z domova Jan Schneider. Uvažování západních vojenských elit přiblížil citací slovenského generála Viktorína, kterému měl americký důstojník od srdce říci, že chystaná mise na Slovensku nemá účel bránit spojence, ale obsadit Slovensko americkou válečnou logistikou. Ukrajinci podle něj spláčou nad výdělkem, protože zjistí, že Západ si kvůli nim prsty pálit nebude.
Fotogalerie: - Debata o Turówu
Pokud bude Petr Pavel opravdu kandidovat na prezidenta,...Anketa
K debatě o Budapešťském memorandu Schneider doplnil, že jeho hlavním předpokladem bylo, že Ukrajina zůstane neutrální. Neutralita byla inkorporována i do ukrajinské ústavy. Zahájení jednání o vstupu do NATO roku 2008 tak bylo porušením tohoto memoranda a zásadní změnou okolností. A další zásadní změnou bylo vyjmutí garance neutrality z ústavního textu v roce 2014.
A nakonec opravil moderátorovu dezinformaci, že v roce 2008 Rusko vtrhlo do Gruzie. I vyšetřovací komise EU konstatovala, že tehdejší konflikt začala Gruzie.
Komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup vysvětlil tehdejší porušení ústavy slovy „Ukrajina tehdy prostě vyjednávala o tom, co by mohlo být“. Byla to prý hra, kterou nikdo nebral příliš vážně. A připomněl, že v roce 2008 měl vstup do NATO podporu asi osmi procent Ukrajinců, teď je to šedesát.
Kotrba nad tím nevěřícně kroutil hlavou a připomněl dávnou latinskou zásadu „Pacta sunt servanda“ – smlouvy mají být plněny. A argumenty, že sice vyjednávala, ale nevstoupila, jsou podle něj jen slovíčkařením.
„Je trapná představa, že ústavy nemohou být měněny podle situace,“ vstoupil bez vyzvání do debaty Jefim Fištejn. Ukrajina podle něj chtěla po roce 2014 zakotvit v ústavě prozápadní orientaci a měla na to právo. Kotrba mu připomněl, že každá země je vázána i mezinárodním právem a zde byly konkrétně Minské dohody.
„Ale dneska Rusko prohlásilo, že jsou zrušeny,“ hádal se Fištejn. Kotrba komentátorovi s neskrývaným údivem připomněl, že Rusko vůbec není signatářem Minských dohod, takže je těžko mohlo zrušit.
Hádka pokračovala Fištejnovými výkřiky, že dohody skončily tím, že předmětné území – regiony na východě Ukrajiny – už neexistují, protože si tam separatisté vyhlásili vlastní republiky.
„To mi chcete říct, že národy nemají právo na sebeurčení?“ zajímalo Kotrbu a Fištejnovi došla slova. „Jaké právo na sebeurčení, o čem to mluvíte?“ divil se.
Psali jsme:
Jan Schneider pak připomněl, že Putinova argumentace o Ukrajině jako umělém státě, která mnohé na Západě šokovala, byla konstrukcí propagovanou slavným a na Západě obdivovaným disidentem Solženicynem.
Ondřej Soukup k tomu s úsměšky dodal, že Solženicyn také v devadesátých letech říkal, že by se měl Rusku vrátit celý severní Kazachstán. Původním zdrojem těchto konstrukcí je podle něj bělogvardějský filozof Iljin, který nakonec dospěl ke spolupráci s nacistickým Německem. A na Putinově projevu jej nejvíc vyděsil mrazivý vzkaz, že Rusové Ukrajincům ukážou, co je to opravdová dekomunizace. Tím podle redaktora Putin odkryl, že uznáním lidových republik pro něj na Ukrajině nic ani zdaleka nekončí.
Moderátor se obrátil na Kotrbu s dotazem, jestli Vladimír Putin už není mimo. Ten v překvapených reakcích na jeho projev vidí především rozdíl mezi západním a východním myšlením. To více počítá s kontinuitou dějin.
Fištejn navázal na slova o filozofu Iljinovi a připomněl, že Vladimír Putin má z jeho díla rád zejména větu, že ruská moc se rozprostírá tak daleko, dokud nenarazí na nepřekonatelný odpor. A v tom je podle něj klíč, Rusko si musí zvyknout narážet na nepřekonatelný odpor. A Ukrajina teď má šanci mu takový odpor předvést.
Pak připomněl, že pyšná a sebevědomá sovětská říše se Rusku stejně rozpadla, takže s tou kontinuitou, o které mluvil Kotrba, to není tak jednoduché.
Načež se vrátil k tématu odporu proti ruské rozpínavosti. Ukrajina je prý sice slabší než Rusko, ale byla ujišťována, že jí s tím odporem pomůže Západ. „A on nepomůže. Dal najevo svou naprosto trapnou reakcí na Putinův vpád na Donbas, že nehodlá,“ rozčiloval se. A dokonce ani zbraní nedodává Ukrajině tolik, kolik by potřebovala.
Kotrba k tomu poznamenal, že pokud Západ chce Rusko „trestat“ na úrovni zavírání plynovodů, tak ministru Lavrovovi nezbývá než pokrčit rameny, že fajn.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
