Joch na svém twitteru jasně vyslovil odmítavý postoj k zavedení korespondenční volby. A připojil dva důvody. „Jsem proti korespondenční volbě: 1) Ústava ČR říká, že volba má být tajná; u korespondenční volby to nelze zaručit, proto může být protiústavní. (2) Hlasování nemá být co nejsnadnější, nýbrž co nejdůstojnější; nestojí-li někomu za to dostavit se do volební místnosti, moc si práva volit neváží,“ konstatoval.
Cestovat do Česka kvůli vhození svého hlasu do volební urny je však pro lidi žijící v zahraničí často velmi nákladné, míní komentátor Petr Honzejk. „Bezva. Kdo nesedne za velký prachy do letadla a neletí x tisíc kilometrů na nejbližší ambasádu, neváží si práva volit,“ napsal Jochovi v diskusi pod jeho tweetem.
Podporujete vládní návrh, který ve volbách umožní korespondenční hlasování ze zahraničí?Anketa
Další Jocha upozornili, že tajná volba jde u korespondenční volby zajistit „velmi snadno“: „Volič odešle svůj hlasovací lístek v uzavřené obálce. Ta bude v obálce s příslušnou identifikací voliče. Komise zaeviduje hlas – a neotevřenou obálku s hlasem vhodí do urny k ostatním korespondenčním hlasům,“ poznamenal další komentující Medved.
„Ta údajná ‚netajnost‘ korespondenční volby je zhruba na úrovni toho, jako když dneska kamarádům řeknu nebo manželce doma ukážu, koho volím,“ poznamenal novinář z Respektu Marek Švehla.
V obálce se však posílají i citlivější údaje, namítl na to Honzejk. „Vůbec nechápu, když můžu poslat poštou daňový přiznání, proč bych nemohl poslat hlas. A nevím ani, proč by to nemělo jít elektronicky, když má každý elektronický bankovnictví a tam jde o prachy...“ neví Honzejk.
Jiní diskutéři připomněli, že v Maďarsku korespondenční volba funguje bez problému. Další se pustili naopak do krajanů s tím, že žít mimo vlast byla jejich volba, která holt přináší i takovéto komplikace.
Fotogalerie: - Pořad schůze schválen
Bývalý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček upozornil na druhou stranu mince a vznesl další otázku k zamyšlení. „Nemám v tomto úplně vyhraněný názor. K zamyšlení je ale spíš argument, jestli mají volit lidé, kteří v té zemi nežijí a důsledek své volby nepocítí? To je asi jediné k diskusi.“
Obratem přišel protiargument: „Nevolil jsem během studií v USA a naposledy v roce 2013 (jak se Babiš dostal poprvé do vlády), kdy jsem měl zrovna zahraniční pracovní cestu. Důsledky všech těch voleb jsem docela pociťoval,“ reagoval Lubor Dušek.
Sociolog Daniel Prokop připomněl, že jsou i lidi pobývající v zahraničí krátkodobě: „Řada krajánků nemá občanství a tím ani reprezentaci, platí daně i v ČR (majetkové, z příjmů dle mezinárodních smluv). Posílají domů peníze. Ale hlavně: chceme, aby měli kontakt a vraceli se,“ upozornil sociolog Němečka. V diskusi jeho slovům přitakávali často Slováci žijící v Česku.
Sám Němeček pak uznal, že tyto protiargumenty mají svou váhu. „Dobré argumenty,“ odpověděl exministr a přidal souhlasný palec nahoru.
Korespondenční volba má jistě smysl – ale vrásky na čele dělá Davidu Surému především hlasování lidí žijících v Česku. „Korespondenční volba má smysl pro občany v zahraničí. V případě voleb občanů v Česku mám obavu, že se z voleb stane anketa TýTý.“
Na zákon o korespondenční volbě se mělo dostat už před dvěma týdny, tehdy si ale hnutí SPD vzalo dvouhodinovou přestávku na jednání klubu a jednání tím v podstatě ukončilo. V tomto týdnu chtěla koalice korespondenční volbu stihnout ve čtvrtek. Proti se však opět postavil předseda SPD Tomio Okamura, který si vzal slovo a dvě hodiny dlouhým projevem k mnoha nesouvisejícím tématům zdržoval jednání.
Podobně v pátek vystoupil i místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral. Po hádkách poslanců a úpravách programu bylo nakonec jednání o korespondenční volbě ze zahraničí přesunuto až na páté místo programu a opět na něj ve Sněmovně nedošlo.
Hnutí SPD považuje korespondenční volbu za útok na demokracii. Podle kritiků se ale obává o hlasy, protože se mu u krajanů v zahraničí dlouhodobě nedaří.
Psali jsme:
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
