Dle Šlachty k založení oddělení zabývajícího se kyberzločinem vedla kauza Ebola, která začala v říjnu 2014. „Někdo začal mailem posílat výhrůžky, že když mu nezaplatíme v bitcoinech sedm a půl tisíce, což bylo asi 30 milionů korun, vypustí na různých místech virus eboly a nakazí touhle smrtelně nebezpečnou chorobou tisíce lidí,“ píše.
Virus měl být údajně propašován z Afriky. Policisté se snažili navázat komunikaci, ale marně, takže se pak radili s náměstkem ministra zdravotnictví a hlavním epidemiologem. Ti je ujistili, že ebola má jiný mechanismus šíření. A když nezaplatili, vydírání utichlo, ale pouze na čas. Po třech týdnech pak dorazily podezřelé zásilky vysokým činitelům státu, např. policejnímu prezidentovi, tehdejšímu ministrovi vnitra Chovancovi či velvyslankyni na Slovensku Livii Klausové.
Jednalo se dle Šlachty o obálky vystlané polystyrenem, v nichž byla ampule s látkou, která se později ukázala být jedem na bázi kyanidu. Ampule byly prý profesionálně zabalené, ale pokud by je někdo z adresátů otevřel, mohlo dojít k otravě přes páry z jedů, množství bylo smrtelné.
Travič posílal požadavky a výhrůžky přes anonymizační síť na prezidium i vládu, např. že začne otravovat obyvatelstvo. „To byla reálná hrozba, protože těch jedů uvnitř bylo po dvaceti gramech, a jak se později ukázalo, pachatel objednával i víc, třeba dvě stě gramů, a vyptával se dodavatelů, jestli se to dá míchat do čokolád,“ uvádí bývalý šéf ÚOOZ vážnost hrozby. Pachatel opět požadoval 7,5 tisíce v bitcoinech.
Dále vyšetřovatel uvádí, že kvůli tomuto případu sestavil tým zabývající se internetovou kriminalitou. Zjistili, že dopisy přišly ze Švédska a Slovinska. Švédové nebyli v pátrání příliš úspěšní, zato Slovinci, resp. Italové (pátrání se rozšířilo), byli prý profesionální. „Zablokovali si poštu, a když si tam přišel mladík do P. O. boxu vyzvednout a poslat zásilku, Slovinci ho okamžitě zadrželi,“ popsal akci krátce. O zadrženého Itala se začala zajímat italská protiteroristická jednotka. „Udělali mu prohlídku a našli munici, zbraně, falešné doklady, falešné peníze, ten člověk jel úplně ve všem. A zároveň to byl student farmacie, který se zajímal o jedy,“ uvádí Robert Šlachta.
Fotogalerie: - Třicet let pod přísahou
Dotyčný Ital ovšem údajně ani nevěděl, že někoho ohrožuje, šlo mu prý jen o peníze a vypovídal ochotně. Při zadržení měl u sebe zásilky pro tři české podnikatele ve stravování, tedy vydírání by gradovalo. Objednavatel byl z Čech pod přezdívkou Sensation. „On objednal třeba pro vědecké účely tenhle jed a napsal tam adresu ministra. Ale nenapsal, že jde o ministra. Jen jméno a adresu. No a ten Ital pochopitelně nevěděl, že jde o ministra,“ vysvětlil bývalý šéf ÚOOZ.
Psali jsme:
Uvedl, že na internetu rozjeli velkou akci, aby vytipovali všechny, kdo bojují proti státu, a pachatele se jim skutečně vytipovat podařilo. „Na internetu vystupoval pod krycím jménem Miroslav H. Tenhle Miroslav Hanzl pomohl v šíření anonymizační sítě Tor a v podstatě v Čechách provozoval pět procent světového Toru, což je ohromné číslo,“ uvádí detektiv. Zjednodušeně řečeno, Tor je služba, která přes ‚vrstvy‘ a přeposílání internetového provozu chrání anonymitu uživatele, jeho IP adresu a další identifikační znaky. Což je užitečné například pro pracovníky rozvědky, novináře a whistleblowery, ale síť také slouží k nabízení a prodeji drog, zbraní a dalšího nezákonného materiálu a služeb. Pokud je pachatel nalezen, většinou se prý nejedná o to, že by byla síť prolomena, ale pachatel udělal nějakou chybu, která odhalila jeho identitu.
Šlachta uvedl ještě jednu velice zajímavou vzpomínku: „A mimo jiné ho sponzorovali Piráti. Dali mu dvacet tisíc na ty jeho torovský sítě.“
Citovaná pasáž:
Miroslava H. se pak policisté snažili spojit s přezdívkou Sensation. Šlachta říká, že překvapili i americké agenty, kteří na případu spolupracovali, protože dokázali dotyčného ztotožnit. Miroslav Hanzl bylo sice jméno smyšlené, ale jeho uživatele prý nalezli v domku ve Vysočanech. Dále komunikoval s kontaktem ve Švédsku, o kterém pak švédští policisté zjistili, že se jedná o jakéhosi Gurkana, německého Turka studujícího ve Švédsku. Pachatel si od něho objednal už o něco nebezpečnější jed ricin.
„Nakonec se ukázalo, že Hanzl se pravým jménem jmenuje Křístek. Na výhrůžky jedem jsme ho ale nakonec stejně nedostali, šel sedět za phishing a drogy,“ uvádí Šlachta v knize. Dotyčný prý obsadil 60 tisíc e-mailových stránek a snažil se přes podvodné maily vymámit osobní informace, čísla účtů apod. A na severu Mroavy měl drogové kontakty. „Při předstíraném převodu jsme mu doručili zásilku drog,“ odhalil Šlachta, jak došlo k získání důkazů pro soud.
„Chlapec si něco odseděl, ale příliš se nepoučil,“ uvádí Šlachta ve spolupráci s Klímou dál. Po propuštění se prý chtěl dostat ke svým věcem a nabídl policistovi astronomický úplatek 360 milionů korun, které měl na počítači, jenž policie zabavila, v bitcoinech. Policista ovšem jen předstíral, že úplatek vzal, Křístek pak rozkódoval část harddisku, do kterého se marně snažili dostat. Nicméně to nebyla část s důkazy o výhrůžkách. „I tak to ale stačilo na dalších pěkných pár roků vězení,“ uvádí vyšetřovatel v knize s tím, že pak dostali od Američanů a Švédů pochvalu. Tento případ demonstroval, že zločin se přesunuje na internet, a tak byl po svolení Policejního prezidia zřízen nový odbor zabývající se kyberkriminalitou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
