Radim Panenka k projevu prezidenta Petra Pavla v Poslanecké sněmovně předně připomíná, že prezident zřejmě nevědomky navázal na tradici, kterou kdysi zavedl jeho předchůdce Miloš Zeman. Ten pravidelně přicházel s projevem ve Sněmovně právě v době projednávání státního rozpočtu. „Miloš Zeman jako vzděláním ekonom státní rozpočet, který měl poctivě prostudovaný, komentoval kriticky a dával své konkrétní návrhy z pozice odborníka.“
U současné hlavy státu však podle něj je situace jiná. „Těžko vyčítat prezidentu Pavlovi, že není ekonom. Na druhou stranu ovšem proč potom vystupuje v době, kdy se projednává státní rozpočet,“ poznamenává Panenka. A upozorňuje, že prezident se tématu věnoval jen omezeně. „Na tom projevu to bylo vidět, protože ten projev z valné většiny o státním rozpočtu téměř nebyl,“ dodává.
„Dobrá půlka projevu bylo prázdné žvanění“
Co říkáte na chování Petra Macinky?Anketa
Například zmiňuje část projevu, v níž prezident Petr Pavel uvedl, že „není pochyb, že volby proběhly demokraticky a složení této sněmovny je výsledkem vůle voličů“. Publicista tuto pasáž označuje za zbytečně samozřejmou. „Koho jiného, když si poslance volí voliči,“ poznamenává.
„Prezident prostě nemá co říct. Nemá žádné pevné názory, nikdy nevystoupil s nějakou zajímavou, provokativní nebo inspirující myšlenkou,“ pokračuje Panenka. „Prezident je taková prázdná nádoba, ze které při různých vystoupeních vyteče to, co do ní jeho poradci nalijí,“ říká. A že právě poradci, podle jeho názoru, do projevu přidali „omáčku“ plnou obecných frází, které neměly žádný skutečný obsah.
Paradox kolem Ústavy
Ve Sněmovně vyvolalo viditelnou reakci, když prezident Petr Pavel totiž připomínal poslancům jejich slib, v němž se zavázali k dodržování Ústavy České republiky. V záběru kamery byla vidět i reakce vicepremiéra a ministra zahraničí Petra Macinky, který obracel oči v sloup a kroutil hlavou, jako by nevěřil tomu, co slyší. Publicista k tomu dodává ostrou poznámku. „Prezident Petr Pavel, který porušuje Ústavu a odmítá jmenovat ministra na základě vylhaných tvrzení, přece nemá jiným ústavním činitelům co říkat o tom, že by měli dodržovat Ústavu,“ kroutí nevěřícně hlavou.
Za pozastavení stojí také část prezidentova projevu, v níž mluvil o nezávislosti veřejnoprávních médií. V ní zaznělo plno dalších obecných formulací. „Tady nikdo neohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií,“ říká Panenka. A zároveň připojuje ostrou poznámku. „Veřejnoprávní média jsou nezávislá a dokonce bych řekl, že jsou nezávislá i na pravdě a na jakékoliv objektivitě,“ zdůrazňuje.
Macinkův „geniální tah“
Zásadní moment, podle Panenky, přišel ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel začal mluvit o neziskových organizacích a o tom, že se dostávají pod nezasloužený tlak státu. Za výrazný moment považuje gesto, kdy si Macinka během prezidentových slov otevřel starý výtisk Rudého práva. „Geniální tah Petra Macinky. Ve chvíli, kdy prezident mluvil o tom, že neziskový sektor se dostává pod tlak státu, si začal číst Rudé právo,“ dodává.
Podle něj tím chtěl symbolicky připomenout prezidentovu komunistickou minulost. „Zřejmě z doby, kdy byl prezident Petr Pavel hrdým komunistou a podporoval sovětskou okupaci Československa,“ dodává Panenka.
O neziskových organizacích prezident v projevu konkrétně řekl, že se podle něj neprávem dostávají pod tlak kvůli škrtům ve státní podpoře. Zdůraznil, že tyto organizace často pomáhají tam, kde stát nestačí, a zajišťují péči o zranitelné lidi, podílejí se na ochraně přírody i kulturního dědictví a působí také ve vzdělávání a osvětě. Podle prezidenta proto neziskový sektor společnost neoslabuje, ale naopak přispívá k její stabilitě a fungování.
„Bylo to nebezpečné,“ vymezuje se Panenka proti způsobu, jakým prezident Petr Pavel hájil neziskový sektor. Hlava státu hovořila o organizacích, které podle něj dostávaly od státu velmi vysoké dotace. „Tyhle neziskové organizace dostávaly miliony ročně, aby je vyhazovaly na naprosto šílené projekty v zahraničí,“ říká Radim Panenka. A zpochybňuje i prezidentovo tvrzení, že neziskový sektor nahrazuje stát v péči o potřebné. „Tyhle neziskovky opravdu nepomáhají potřebným a nedělají práci, kterou by měl dělat stát, natož ještě lépe než stát,“ dodává.
„Podvratné neziskové organizace nemají dostat ani halíř“
Panenka proto připomíná konkrétní projekty, které stát v minulosti financoval prostřednictvím neziskových organizací a které nyní ministerstvo zahraničí začalo škrtat. Zmiňuje projekty organizace Člověk v tísni, zaměřené například na podporu nezávislých médií v Gruzii nebo na posilování mediální gramotnosti a občanské společnosti v Arménii. Další projekty se podle něj týkaly například ekologické transformace těžebních oblastí, občanského vzdělávání v Moldavsku nebo podpory fact-checkingu novinářů v Srbsku.
„Mám takový pocit, že už se to trochu zapomíná a možná i Petr Pavel sází na to, že to lidé zapomněli,“ říká Panenka a dodává, že podobných položek byly podle něj „desítky a desítky“, které dohromady tvoří částku blížící se dvěma stům milionů korun. „Já nevím, jestli Petr Pavel zrovna tohle měl na mysli, že to je tak potřebné. My přece víme, že to potřebné není, že to bylo naopak škodlivé,“ konstatuje.
A považuje za správné, že stát začal tyto výdaje omezovat. „Je strašně dobře, že konečně tohle stát začal škrtat a že čeští občané přestanou nedobrovolně platit tyhle projekty,“ říká. A dodává, že pokud je chtějí neziskové organizace realizovat, „ať to dělají za své peníze, ať osloví českou veřejnost, která sama uzná, zda je to tak skvělé, že jim přispěje“.
„Pan prezident – jako součást celého toho politicko-mediálně-neziskového kartelu – samozřejmě za zájmy neziskovek kope. Máme jít proti tomu a máme totálně nemilosrdně seškrtat,“ konstatuje. A svou kritiku uzavírá velmi ostře. „Tihle lidé a podvratné protičeské organizace nemají z našeho státu dostávat ani halíř,“ zdůrazňuje Panenka.
V závěru se Radim Panenka dotkl té části projevu, v níž prezident Petr Pavel mluvil o nutnosti vyšších výdajů na obranu. Podle novináře však šlo opět jen o obecné formulace bez konkrétních návrhů. „Zase jenom prázdné řeči, nic jiného,“ říká Panenka. S dodává, že pokud prezident navrhuje zvyšovat výdaje na obranu, měl by zároveň říct, za co konkrétně by se měly ty peníze utratit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s Radimem Panenkou?
