„Už při uplynulých volbách na Slovensku se hovořilo o tom, že budou klíčové. Ovšem, nelze slovo klíčové používat, když jsou jakékoli volby,“ uvedl ve svém dnešní komentáři Rouček. „Když si vezmeme situaci, která se po minulých volbách na Slovensku vyvinula, vládu vytvořily pravicové a populistické strany a pro Slovensko to byla tragédie,“ dodal s tím, že sociální poměry obyvatelstva se pro velkou část lidí zhoršily a ekonomika také. „Politická reprezentace se nebyla vůbec schopná dohodnout na základních věcech,“ připomenul.
Fotogalerie: - Volebný vlak
Bude to patový volební výsledek?
„Strana Smer chce do určité míry revidovat zahraniční vztahy. Ani tak zpochybňovat členství v NATO nebo EU, ale způsob, jakým se Slovensko bude dál v těchto organizacích ubírat a jakým směrem se vydá. Jde o hodně. Zatím vše naznačuje, že opět bude nějaký pat,“ předpokládá. „Bohužel vidíme to na Slovensku i v jiných zemích, kde najednou nemáme např. tři, čtyři nebo pět větších stran, které by byly schopné se domluvit na stabilní koalici… Na Slovensku je spousta malých stran. Průzkumy naznačují, že by se do parlamentu mohlo dostat snad deset politických stran. Bude velmi těžké vytvářet povolební koalice. Navíc politická atmosféra je tam tak vyhrocená, že některé strany mají na spoustu věcí protichůdné názory, což je v demokracii normální. V demokracii je ale také normální, že by měly strany udělat po volbách kompromisy a vytvořit akceschopnou vládu, která bude schopná řešit problémy lidí a celé naší země,“ uvedl.
Jak s odstupem času vzpomínáte na Miloše Zemana?Anketa
Rouček měl proslov ve Stuttgartu
Uplynulé dny strávil Libor Rouček v Německu. „Připomínal jsem si Den české státnosti v německém Stuttgartu, protože mě tam pozval honorární konzul,“ vysvětlil. „Byli tam např. němečtí účastníci z řad místních podnikatelů, právníků a české komunity, která ve Stuttgartu žije. Ano, Den české státnosti je z morálně historického pohledu pro nás důležitý. Víme, že Češi nejsou moc věřící národ, ale na osobě svatého Václava jsme se vždycky dokázali shodnout již od ranného středověku až do současnosti. Není náhodou, že všechny nejdůležitější události řekněme posledního století a více se právě udály na Václavském náměstí u sochy svatého Václava, ať to byl rok 1918, 1938, 1968, koneckonců i Sametová revoluce. Všechno se děje u svatého Václava,“ dodal.
V Německu připomenul účastníkům i to, že osobnost svatého Václava, a to již od doby jeho života v 10. století, má velký přesah. „V Německu je krásný hrad, který se jmenuje Václavův hrad a je v městečku Lauf an der Pegnitz a to nedaleko Norinberka, v místech, které se kdysi jmenovalo Neu Böhmen za Karla IV. Zajímavé je, že na tom hradě je sál, kde jsou erby českých panovníků do 14. století a erby měst. Nejstarší erby Prahy nenajdeme v Praze, ale právě v erbovním sále na hradě Laufu u Norinberka,“ doplnil historický exkurs.
Psali jsme:
Přidal i reflexi na české dění. „V mnohých městech se konávají nejrůznější svatováclavské slavnosti a oslavy. Pokud jde o nejvyšší politiku, náš hlavní svátek, kde se pronášejí zásadní politické projevy, není 28. září, ale 28. říjen, tedy den vzniku Československa,“ podotkl.
Těžko říci, kde ty miliardy skončí?
Rouček připomenul i to, že Evropská komise schválila dodatečné 2,2 miliardy eur pro revidovaný český Národní plán obnovy. Celkově tak naše země dostane na transformaci naší energetiky a průmyslu od EU téměř 225 miliard korun.
Celkový ekonomický vývoj ve světě bude podle Roučka stejně znamenal přechod na zelenou ekonomiku. „Jinými slovy ekonomiky krok za krokem budou přecházet na čistší obnovitelné zdroje a k tomu bude potřeba přestavět celou energetiku, přenosové soustavy nebo automobilový průmysl, ze kterého bude žít Česká republika i nadále. Taková odvětví průmyslu, jako jsou ocelárny, cementárny, které projdou obrovskou přeměnou. Peníze, které na to můžeme dostat, budou pro nás stejně důležité,“ uvedl. „Samozřejmě, že je řada lidí skeptických. Bylo by v našem zájmu využít možnosti, které nám EU poskytuje, včetně těch finančních, a peníze rozumně použít tak, abychom předělali naši výrobu elektřiny, přenosové soustavy atd. Průmysl nás živil, živí a bude živit, jen musí být konkurenceschopný a musí přežít. K tomu by měly evropské prostředky sloužit. Ano, jde o velké peníze, ale jde o to, abychom je také použili, aby to nedopadlo jako třeba s výstavbou dálnic a rychlovlakových železnic, kdy v porovnání s Polskem stavíme řádově desítky kilometrů dálnic a Polsko si mezitím postaví 2300 km. Příležitost je, a bude záležet čistě na nás. Aby se někomu nezadřely za nehty. Jinými slovy, abychom je nerozkradli,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
