Debatu začíná moderátor otázkou na Hanu Štercelovou, která je ředitelkou České ženské lobby. „Istanbulská dohoda je lidskoprávní dohodou, která říká, že se budeme vážně věnovat hrozbě násilí na ženách, které v tuto chvíli víme, že je problémem. Každá třetí žena má nějaký zážitek s násilím a každá desátá žena byla někdy znásilněna,“ otevírá rozhovor Štercelová. Patrik Nacher, poslanec ANO a druhý řečník, patří ke kritikům této smlouvy. „Za prvé ten Istanbul mi vadí v názvu té smlouvy úplně nejmíň, ačkoliv to je naprosto signifikantní pro tu dvojí vazbu, kterou ta úmluva vyjadřuje. Tam jde prostě o zásadní paradoxy, které je potřeba popsat, já tu smlouvu kritizoval odjakživa. Tam jde o to, zaprvé: Proč Evropa, která je nejdál v různých právech vůči ženám či menšinám, proč my máme sebemrskačsky přijímat něco, co implicitně z nás dělá násilníky. Dělá to konfrontaci mezi pohlavími, kdy muži jsou popisování generalizovaně. Že muži jsou ti útočníci a ženy jsou oběti. A mně to přijde paradoxní, že na území Evropy, kde jsme v tomto nejdál, přijímáme dokonce kvóty a podobně, a naopak jsou tu části planety, kde ty ženy jsou pronásledovány, nemají ta práva, nemohou řídit auto a tak dále, tak tam se o tom nebavíme, my se o tom bavíme na území Evropy, na území, kde máme nějaké křesťanské tradice, rytířství, gentlemanství, kavalírství, a tedy tohle vyvolává tu dvojí vazbu, že tu jsme v nějakém permanentním harašení, násilí a podobně, a to si myslím, že není pravda. To je první bod.“
„Druhý bod je to, že každý, kdo nesouhlasí s Istanbulskou úmluvou, tak není pravda, že souhlasí s násilím na ženách, na těch více zranitelných osobách. A můžu prostě nesouhlasit s tím a nesouhlasit s násilím. Třetí bod je, že mi vadí ta generalizace, která se schovává za ty ušlechtilé cíle. Vyvolává to nějaké konotace, které to nemá mít. Poslední moje poznámka je, kterou jsem zmiňoval na všech konferencích, je dotaz, co my v našem právním řádu nemáme, co nám Istanbulská úmluva dodá a o co bude náš právní řád kvalitnější, abychom více bojovali proti tomu domácímu násilí, násilí na ženách a podobně. Já se nic takového na žádné konferenci nedověděl,“ dodává Nacher, než je přerušen moderátorem, že se na tyto věci dostane. Na to kontruje Štercelová, že jsme přece ještě nedosáhli stavu západních vyspělých zemí, například ohledně stavu žen ve veřejném prostoru či na vrcholných pozicích, a máme co dohánět. Ta úmluva se dle ní zabývá násilím na ženách, a to i takovým, které není v Evropě zmapované, například nucenou sterilizací či ženskou obřízkou. „To, že o tom nemáme data, neznamená, že se to v evropském prostoru neděje, je to úmluva Rady Evropy, což je daleko širší, jak ta vyspělá západní Evropa,“ dodává ředitelka feministické organizace.
„Těch konkrétních opatření, která ta úmluva přinese, je daleko více,“ odpovídá Štercelová na otázku, zda se nejedná o dokument pro dokument. „Žijeme v globálním světě, lidi cestují a je dobré, když je ten prostor hodnotově společný,“ dále pokračuje. „Je třeba ta opatření přijmout, aby ta společnost mohla na to reagovat,“ rozvádí argument ředitelka. Na to však hbitě reaguje Nacher. „Tak ženská obřízka, sterilizace, to já neznám takový případ v ČR, a pokud se tak děje, tak na to přece stačí náš právní řád, který to dle mého názoru umí řešit, můj dotaz je tedy stále ve vzduchu. Co přináší Istanbulská úmluva našemu právnímu řádu, co tam nemáme z hlediska trestního řízení, kontrol, citlivého jednání s oběťmi toho sexuálního násilí a tak dále. A pokud tam tedy něco z toho nemáme, tak proč to nepřijmeme a proč my přijímáme něco takového. Vždyť jeden se musí nad tím pousmát, když řešíme středověké věci jako nucená obřízka, které se tu nedějí, dějí se tak stovky kilometrů na jih a my to tady budeme přijímat; a tam, kde se to skutečně děje, tak tam nad tím budeme zavírat oči,“ říká Nacher a dodává, že si nevšiml nějakých protestů tam, kde se to děje. „Co tedy nového přináší Istanbulská dohoda pro Českou republiku oproti současnému právnímu řádu?“ ptá se moderátor. Odpovídá Štercelová, že ty věci jsou v době proměnné, že když se to dělo v minulosti, kdy naráží na nucené sterilizace za komunismu, „tak to neznamená, že se to může dít i v budoucnosti,“ odpovídá. „Konkrétní opatření, které ta Istanbulská úmluva přináší, jsou jak na legislativní proces, protože třeba vůči tomu kybernásilí, kyberzneužívání, přes Facebook…“ To ji však moderátor upozorňuje, že to řeší i náš vlastní právní řád. Nacher jí říká, že to je přece stalking, pronásledování, a to již náš právní řád řeší. Nacher jen pokyvuje hlavou. Moderátor se tedy znova ptá na konkrétnosti, které Istanbulská úmluva přináší. Štercelová odpovídá: „V našem právním řádu pořád chybí definice domácího násilí či genderově podmíněného násilí a s tím třeba úmluva pracuje a jsou tam další nuance, které vám já jako právnička neřeknu, ale máme členské organizace, které se přímo věnují obětem násilí, kdy do toho vztahu trestně právního vstupují i děti a celá ta rodina, a to jsou právě ty legislativní úpravy, které se mění a které mají právě pomoci obětem násilí,“ doplňuje feministka.
Bojíte se, že Babiš zneužije svého postavení k tomu, aby zastavil vyšetřování Čapího hnízda?Anketa
„Paní kolegyně mluvila o prevenci, já bych to spíš nazval převýchovou,“ vstoupí do rozhovoru Nacher, „takovou salámovou metodou; já vám přečtu, co se smluvní strany zavazují v rámci Istanbulské úmluvy: ‚Přijmout nezbytná opatření k prosazování změn sociálních, kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založeny na myšlence méněcennosti žen, stereotypním pojímání žen a mužů.‘ Pod tím relativně vágním popisem v té druhé části ohledně stereotypního pojímání žen a mužů je možno si představit cokoliv. To je přesně namířeno, že se z mužů a žen stávají konkurující skupiny, kde muži jsou agresoři všichni a ženy jsou oběti. A co je to to stereotypní pojímání, ten gender? Tam z toho vypadává to násilí, proti kterému nemá nikdo nic, ale tam najednou pod tím pláštíkem proti násilí, kde nenajdete poslance, co by proti tomu protestoval, ale pod tím pláštíkem je boj proti stereotypnímu chování a pojímání žen a mužů. Jinými slovy, když pustím ženu do dveří, pomůžu jí do kabátu, znamená to, že dávám najevo, že je tím slabším. Kde je tedy ta hranice? Vymýcení obyčejů a tradic, my tu máme Velikonoce, rozumíte mi. Ta vágnost je nebezpečná, že najednou začneme bojovat proti tradicím. Jak to, že vypadlo z toho to násilí, a zůstala tam ta paušalizace jednotlivých pohlaví?“ odpovídá Nacher. Štercelová odmítá všechny argumenty, které zazněly od Nachera. „Ne, my to tak nevnímáme, věci v úmluvě jsou namířeny proti tomu, aby se dělo násilí,“ pokračuje. Dále opakuje, že úmluva je přijímaná v kontextu ochrany evropských hodnot, v širším kontextu, kterého chceme být dle Štercelové součástí. „Ve chvíli, kdy budete studovat v jiné zemi a stanete se součástí násilí a přivoláte policii, tak ty standardy by měly být podobné v té pomoci,“ vysvětluje.
Fotogalerie: - Zakázka na policejní auta
Poslanec Nacher odpovídá, že od Válkové má informaci, že by se to mělo ve Sněmovně řešit v září, říjnu. „Tam se samozřejmě rozvine tato debata, protože debata se rozvíjí samozřejmě více v době, kdy se má ratifikovat, protože další poslanci si přečtou tu úmluvu a všechny ty jednotlivé články, takže ono to svoji logiku má,“ připomíná. Mimoto upozorňuje na důvodovou zprávu úmluvy, jejíž interpretace je prý psaná velmi široce. „To mohou být vtípky, otázky, poznámky, výrazy, obličeje, pohyby rukou a podobně, rozumíte? Kde se to zastaví? Pojďme vážně debatovat, co v naší legislativě, v našem právním řádu chybí. Mne se dotklo v jedné debatě, že policie se chová necitlivě k těm obětem, dostane se do kontaktu s tím agresorem, ale pojďme řešit ty postupy těch orgánů činných v trestním řízení, pojďme je zpřísňovat, a dokonce se divím, že násilník dostane často menší trest než ten, kdo ukradne milion, dva miliony korun. Pojďme tohle všechno změnit. A toto ta Istanbulská dohoda neřeší,“ vysvětluje své názory poslanec. Opakuje pak svou tezi, že pod těmi cíli úmluvy, se kterými souhlasí, se schovávají úplně jiné věci, které mohou mít dle Nachera nedozírné následky. Podle Štercelové však zde chybí například krizové lůžko pro znásilněné ženy, „v noci zavolá a bude potřebovat pomoc, jenom jedna naše členská organizace takové lůžko má, což je strašně málo, chybí azylové domy pro oběti násilí, takže žena, která je z nějakého regionu a je obětí násilí, tak nemá kam zavolat o pomoc, nemá jak to řešit, často o tom problému nemluví, protože se bojí, protože ta společnost je v takové fázi, oproti některým jiným, kde to téma řeší veřejně již delší dobu, první reakce je obvinit tu ženu, jestli za to, že ji někdo mlátí, nemůže sama. Je to o tom vnímání toho problému, jako celku,“ argumentuje. Nacher si však myslí, že to lze udělat i bez té úmluvy „Pojďme tedy na tomhle problému dělat,“ říká a doplňuje: „Jeden z argumentů zastánců Istanbulské úmluvy je ‚pojďme to přijmout, protože to pro náš právní řád nemá žádnou změnu, žádný význam. Je to jenom nějaký akt symbolický.‘ Na to je logická odpověď, když to nemá žádný jakoby dovětek, žádnou přidanou hodnotu pro ten právní řád, tak proč to musíme ratifikovat, stačí, že jsme to podepsali,“ míní Patrik Nacher.
„Článek čtrnáct,“ začíná otázku moderátor, říká: „Stát má učinit nezbytné kroky, aby se využívaly výukové materiály, které mluví o rovnosti genderových rolí bez stereotypů. Nezměnily by se zkrátka historické tradice, že budeme nějakým způsobem předělávat výukové materiály ve školách na všech úrovních, jak Istanbulská úmluva říká?“ ptá se moderátor řečníků. „Já si myslím, že je tady prostor na školách o tom bavit se, šikana je součástí nějakých větších kolektivů na školách a podobně,“ odpovídá ředitelka Ženské lobby. „My tady celou dobu paušalizujeme, když se bavíme o imigrační krizi, tak všichni varují před paušalizací, před generalizací, a ta Istanbulská úmluva nedělá nic jiného, než že paušalizuje, jo, to je ten článek 14, jak o něm mluvil pan moderátor. Genderové role bez stereotypů, co to je?“ diví se poslanec. „Co jsou ty stereotypy? Prostě ženy vždy budou kojit, muži ne. Jsou tam prostě nějaké přirozené rozdíly, rozumíte,“ pokračuje Patrik Nacher. „Tam jde přeci o to, aby každému byla zachována jeho integrita ve společnosti, jakou si zaslouží. Jestliže se nějaký muž chová ve společnosti víc zženštile nebo nějaká žena se více věnuje technickým oborům a podobně, tak to je prostě v pořádku. Myslím si, že v dětech by měly být rozvíjeny ty schopnosti, talent a dovednosti, ne podle toho, jestli jsou ženou či mužem, ale podle jejich talentu,“ reaguje na Nachera Štercelová na závěr rozhovoru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
