Centrem festivalu Brněnský sedmnáctý se stalo náměstí Svobody. Na pódiu hrála kapela a střídaly se vstupy řečníků a moderátora. Lidé zapalovali svíčky u věnců, někteří už přišli s připravenými lampiony na plánovaný průvod.
„I v tomto sychravém dni se nám podařilo vytvořit krásnou hřejivou atmosféru, takovou sametovou,“ ujistil moderátor z pódia. „Už se blíží čas 17 hodin 11 minut a v tuto chvíli se propojí Brno s Prahou a třemi dalšími kandidátskými městy o titul evropského hlavního města kultury a na všech místech zazní Modlitba pro Martu. Mezitím proběhne slavnostní rozsvícení města v 17.00. Chviličku strpení, světlo přijde,“ dodal.
(Věnce na náměstí Svobody. Foto: Daniela Černá)
Ulice Brna pak rozzářila světla v barvách trikolóry. „Velký potlesk pro město Brno za vnesení světla do našich ulic. Děkujeme,“ řekl moderátor za potlesku stovek lidí.
Fotogalerie: - Prezidentští kandidáti na Národní
Pak už zazněla česká hymna a Modlitba pro Martu.
Mezi prvními řečníky se objevila farářka, disidentka Světluše Košíčková, která hovořila o tom, že po útisku přichází osvobození. „Ve 20. století ho Češi mohli prožít hned třiapůlkrát. Vytoužená svoboda a demokracie vystřídala velkou válku. Zhoubná fašistická ideologie o nadřazenosti jedné rasy se ocitla v troskách 8. května 1945. Tou půlkou myslím rok 1968, kdy nám svoboda zamávala kroužíce nad našimi hlavami. Nemohla se však usadit v zemi, kde se hrálo podle not komunistické strany. Nakonec listopad 1989. Tehdy u nás toužili po svobodě a demokracii západoevropského stylu snad všichni, byť představy o tom, jak ji žít, byly různé,“ vyjmenovávala Košíčková. Připomenula, že demokracii a svobodu se nám podařilo udržet 33 let, nejdéle v historii našeho národa, a upevnit je vstupem do EU a NATO a změnit tak naši zemi k nepoznání. „Dokázali jsme, že svobodně smýšlející lidé u nás tvoří většinu,“ popisovala Košíčková.
Připomněla, že proces demokracie nebyl jednoduchý, někdy vítězila lež a arogance. „Hrůzy, které vidíme na Ukrajině, nám ukazují, kam v Evropě patříme a že máme za co velebit Pána. Dá Bůh, že se brzy dočkáme dalšího osvobození, když ruský medvěd uteče z Ukrajiny,“ dodala.
Psali jsme:
Dalším z řečníků byl ruský student, člen pobočky ruského demokratického hnutí Vesna Jaroslav Canov. „Vážený český národe. 14. září minulého roku jsem stál na pražském letišti, zmatený, vyděšený a unavený a zároveň šťastný. Tehdy měl začít můj nový život v České republice, o kterém jsem snil. Teď tady stojím před vámi na náměstí Svobody téměř po devíti měsících od začátku neospravedlnitelné války na Ukrajině, války, kterou vede armáda, která měla chránit moji vlast. Tisíce nevinných lidí se staly oběťmi brutálních zločinů, miliony přišly o domov, ve věznicích se ocitl bezpočet ruských občanů, kteří protestovali proti ruském režimu a neuvěřili televizním pohádkám o ukrajinských nacistech,“ popisoval.
(Vystoupení ruského studenta. Foto: Daniela Černá)
Krvavá transformace se podle něj neodehrála během jednoho roku. Ruský stát se propadl do chaosu devadesátek, nouze přispívala ke vzniku velmi rozsáhlé vrstvy kriminálníků a rozsáhlého ruského podsvětí. „Byli jsme chudí, zastrašení a zklamaní. Pak se objevil jeden mladý, vtipný, neformální muž, který sliboval přímočará řešení, která vysvětloval lidským jazykem. Pocházel z KGB a sliboval podporu voličů. Jmenoval se Vladimir Putin. Na začátku měli voliči pravdu, kriminalita se prudce snižovala, průměrná mzda se zvyšovala, zatímco oligarchové se museli buď vzdát svého majetku, nebo se podrobit straně. Národ zažil renesanci,“ vyprávěl.
Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?Anketa
A měl i další připomínku. „Když jsem se poprvé podíval na obrázky z demonstrací na Václavském náměstí v Praze, mou první emocí byl strach. Stejný pocit jsem měl, když účastníci proruských pochodů zaplnili ulice po celém Česku. Bál jsem se, protože vím, kam vede tato cesta. Tyranie je neuvěřitelně lákavá, protože člověk se snaží vyhnout zodpovědnosti. Je zřejmé, že někteří najdou východ v neustálém hledání moudrého krále, který milostivě podá lidem železnou ruku, jen s tou podmínkou, že stejná ruka pak zlomí váš krk,“ dodal.
(Vystoupení kapely, kulturní program. Foto: Daniela Černá
Jak píšou na svém webu organizátoři, Brněnský sedmnáctý je festival, který oslavuje svobodu a demokracii, připomíná události listopadů 1939 a 1989 v Brně a v neposlední řadě podněcuje občanskou společnost k zájmu o aktuální dění u nás i ve světě. „Brno je studentské město, kterého se události let 1939 a 1989 významně dotkly. Jako současná studentská generace cítíme povinnost si odvahu a oběť našich předchůdců připomínat a klást důraz na to, že svobodný život v demokratické zemi rozhodně není samozřejmostí. Chceme, aby se lidé zajímali o svou historii a o svět kolem sebe. Chceme, aby i ti, kteří stejně jako my listopad 1989 nezažili, pochopili, kvůli čemu tehdy naši vrstevníci vyrazili do ulic a proč má smysl si jejich činy připomínat. Protože aktivní občanská společnost sílí pouze skrze činy každého z nás, nezávisle na jejich velikosti,“ popsali organizátoři, mezi které patří studenti, kteří v roce 2021 založili zapsaný spolek Brněnský sedmnáctý, jehož členové pracují na festivalu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
jana.d
