Náhody se dějí? Obvyklí podezřelí se zamotávají do svých zvrácených plánů. Když spolková kancléřka Angela Merkel 31. srpna 2015 téměř čtvrt hodiny mluvila o výzvách, které přináší stále se zvyšující počet uprchlíků, pronesla větu, která pravděpodobně zůstane spojena s jejím kancléřstvím jako máloco. „Wir schaffen das“ neboli „My to zvládneme“ určila vývoj Německa na mnoho desetiletí dopředu a rozdělila Německo jako nic v dějinách předtím.

Tato věta je provázena zážitky deziluze, marnosti a rozdělené společnosti, z nichž jedna část, ta rodilá je cíleně znevýhodňována, odsouvána a trestána, ta druhá, uprchlická, je zvýhodňována, podporována a chráněna. Dokonce i před jejich vlastními trestnými činy. A o tom je tento příběh, který porovnává dvě události. Srovnání, které je tragickým vyvrcholením hesla, my to zvládneme. Zvládneme uchránit uprchlíky z jejich vlastních trestných činů i za cenu, že obrátíme pozornost na pravicové extrémisty a uděláme z nich teroristické centrum. Je současně vysvědčením morální korupce, která dnes vládne Německu a která i za cenu výsměchu spravedlnosti a německým obětem ohýbá události jiným směrem.