Pirátka Katerina Demetrashvili se ve Fokusu Václava Moravce vyjádřila k otázce, zda je veřejný sektor v České republice příliš široký, nebo naopak úzký. Podle ní rozsah veřejného sektoru problémem není. „Myslím si, že je tak akorát, nepřijde mi, že je přebujelý. Je důležité určitě diskutovat o tom, jak nastavit ta pravidla jasně a kontrolovat i to hospodaření,“ řekla, a že není špatným nápadem, aby hospodaření kontroloval např. Nejvyšší kontrolní úřad, třeba v případě médií veřejné služby.
Zároveň ale upozornila na konkrétní návrh, který ji zneklidňuje. Týká se záměru vlády vytvořit nový registr dotací pro neziskové organizace. „V návrhu programového prohlášení vlády je záměr vytvořit registr dotací neziskovkám. To úplně nechápu. Takový registr dotací už je. To mi přijde jako zbytečná práce,“ pravila Demetrashvili.
Motorista Matěj Gregor reagoval na debatu o registru dotací s tím, že evidence dotací už dnes existuje, například prostřednictvím nevládní organizace Hlídač státu, z.ú. Podle něj ale nejde o databázi jako takovou, nýbrž o širší problém transparentnosti financování neziskových organizací, podobně jako je tomu u politických stran. „Ta povinnost ještě dneska zákonně vůči neziskovým organizacím není. Jde o to, kdo jsou zahraniční či tuzemští sponzoři,“ zdůraznil Gregor.
Katerina Demetrashvili
Poslankyně však v souvislosti s transparentností financování upozornila na „rizika“, která s sebou podobná legislativa může nést. Podle ní jde nejen o technickou kontrolu financí, ale o potenciální ohrožení fungování občanské společnosti. „To je právě ten zákon o zahraničních agentech, který je velkou hrozbou například v Maďarsku, v Gruzii,“ prohlásila Demetrashvili.
Gregor naopak odmítl obavy, že by požadavky na transparentnost vedly ke stigmatizaci neziskových organizací jako „zahraničních agentů“. Podle něj může jasně daný zákonný rámec naopak ukončit zbytečné spory. „Naopak si myslím, že nezisková organizace, která je stigmatizovaná tím, že je někým ze zahraničí financovaná, může tím jasným zákonným požadavkem pravidelně dokazovat, že agentem není. Protože ten zákon je transparentní, tak to může ukončovat celou řadu zbytečných debat, které k tomu jsou,“ zmínil Gregor.
Připomněl, že programové prohlášení vlády, na jehož přípravě se Motoristé podíleli, na několika místech pracuje s tématem neziskových organizací a jejich kontroly, zejména těch, které se podle něj fakticky podílejí na politickém procesu.
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?Anketa
Pirátka varuje před autoritářským vývojem v Česku
Nad samotnou definicí pojmu „politická nezisková organizace“ se následně pirátka Demetrashvili pozastavila. Upozornila, že jasné vymezení chybí a že se tento pojem často používá spíše jako hodnotící nálepka než jako přesný popis.
„My tu definici nemáme. Často se označení politická neziskovka používá jako nálepka hanlivá, protože považujeme za špatné, že vůbec někdo za něco lobbuje u politiků, ale ten pojem můžeme vnímat v různé šíři. Existují think-tanky, které jsou navázány na politické strany, což je přímo vyloženě jasně politická neziskovka, a ty dostávají veřejné peníze. Má to svou problematiku, ale je to normální praxe. Pak tu máme větší, širší okruh, který právě zmiňoval Matěj Gregor, kam zapadají všichni, kteří se nějak snaží ovlivnit veřejné mínění. A to není špatně, to je naopak správně. To je projev té zdravé občanské společnosti, která se nějak snaží vyjádřit svůj názor a změnit ta pravidla. To je za mě naprosto v pořádku,“ vysvětlovala pirátské vidění situace.
Opětovně vyjádřila obavy z možného vývoje po vzniku nové vlády. Podle ní je varovným signálem zejména „dlouhodobá rétorika“ namířená proti novinářům, neziskovým organizacím a veřejnoprávním médiím. „Já mám obavu z toho, že nastupující vláda má být složena ze tří stran, které všechny už ve veřejném prostoru nějak napadaly práci novinářů i neziskovky. Právě tyto útoky na neziskovky a na veřejnoprávní média jsou často prvními vlaštovkami autoritářských režimů. Ten vývoj tam je. Občanská společnost nejde zkrotit. A to je právě ten trn v oku, často. Co nemůžeme zkrotit, co nemůžeme ovládat, tak chceme zničit. Toho se obávám,“ řekla Demetrashvili.
Gregor však připomněl, že kritika vůči neziskovým organizacím se ozývá nejen z jedné části politického spektra. A že je běžnou součástí politické debaty a zaznívá i od Pirátů či od dalších stran. „Například Olga Richterová napadla neziskovou organizaci Aliance pro rodinu, že je Putinova prodloužená ruka. To se děje na všechny směry, všichni politici to dělají. Dělají to i pirátští politici a nedělá to z vás žádné extrémisty,“ poznamenal Gregor.
Programové prohlášení vlády, na jehož přípravě se Motoristé podíleli, podle jeho slov nijak necílí na konkrétní neziskové organizace ani na jejich činnost. „V tom programovém prohlášení nepíšeme ani slovo o tom, že by se nám konkrétní činnost konkrétních organizací nelíbila. To by bylo diskriminační a shodil by to Ústavní soud. Máme práva, která daleko přesahují naši stoosmičku v Poslanecké sněmovně,“ podotkl Gregor.
V debatě zazněly i otázky z publika. Jeden z mladých studentů se Matěje Gregora ptal, zda si uvědomuje možné dopady úprav nebo rušení koncesionářských poplatků na kvalitu a nezávislost veřejnoprávních médií. Gregor uvedl, že Motoristé chtějí změnit současné nastavení poplatků, které podle něj zavedla vláda Petra Fialy příliš plošně, zejména směrem k firmám, soukromým subjektům nebo uživatelům mobilních telefonů.
Podle Gregora ale automaticky neplatí, že nižší financování znamená horší kvalitu veřejné služby. Zároveň zdůraznil, že debata o financování veřejnoprávních médií by měla být vedena věcně a společně, s ohledem na rozsah služeb, které mají poskytovat. „Nejde teď říct, jaké dopady budou. Je to předmětem toho, jak bude kulatý stůl a jak se pobavíme, jaká je pro společnost a média přiměřená, akceptovatelná situace – jak se budou financovat, za kolik a jaká ta veřejná služba má být.“
Na rozdíl od Matěje Gregora vidí Demetrashvili dopady případných změn financování veřejnoprávních médií jako zcela jasné. Podle ní jsou koncesionářské poplatky klíčovým pilířem jejich nezávislosti a současný systém funguje dobře: „Nezávislost je klíčová a je udržovaná skvěle koncesionářskými poplatky momentálně. Je to dobrý systém, který funguje,“ prohlásila Demetrashvili.
Připustila, že je namístě otevřít otázku efektivity a kontroly, kterou by podle ní neměla zajišťovat pouze Rada České televize, kterou nepovažuje za nezávislý orgán, ale například Nejvyšší kontrolní úřad. V debatě také zmínila alternativní modely financování, například prostřednictvím daní navázaných na audiovizuální produkty.
Katerina Demetrashvili uvedla, že se obává kroků nadcházející vlády v souvislosti se zajištěním práva na platbu hotovostí a zároveň varovala před otevíráním Ústavy v situaci, kdy mají být součástí vlády konzervativní a podle ní i „velmi pochybné“ strany, což označila za velice ošemetné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Směřuje podle vás Česká republika k autoritářskému či totalitnímu vývoji?
deus ex machina
