Další pokus o zkompletování Rady České televize pokračoval veřejným slyšením kandidátů na jejích pět uprázdněných míst. V březnu zvolila Poslanecká sněmovna desátým členem bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka, v dubnových druhých kolech pak žádný z kandidátů nedostal dostatečný počet hlasů. Před Volební výbor, který provádí předvýběr pro rozhodování Sněmovny, se dnes chystalo 36 uchazečů, mezi nimiž nechyběli „staří známí“. Tedy ti, co už ve funkci radních v minulosti působili jako Luboš Beniak, Jiří Kratochvíl, Vratislav Dostál, Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa, nebo ti, kteří se do Rady ČT pokoušejí opakovaně dostat a členy Volebního výboru přicházejí přesvědčit o svých předpokladech pro tuto funkci už poněkolikáté.
Na úvod veřejného slyšení oznámil předseda Volebního výboru Aleš Juchelka, že se nominace vzdal Zdeněk Šarapatka, který v Radě ČT působil v letech 2015 až 2021 a patřil k jejím nejvýraznějším tvářím. Bývalý radní své rozhodnutí zdůvodnil na sociálních sítích takto: „Marnost nad marnost. A předem prohraný boj. Vítězná koalice se po fiasku s tajnou dovolbou členů Rady ČT, kdy ji z bezpečí anonymity podtrhlo několik vlastních poslanců a volili lidi Babiše a Okamury místo koaličních kandidátů, dohodla na jiných, kompromisních jménech. Pouze jejich část, která letí kuloáry, budí naději, že do přijetí novely Zákona o ČT udrží na uzdě pucfleky ANO, Hradu a nácků, další ale budí rozpaky. Jména kolují, ale opravdu potvrzena budou po veřejném slyšení.“
Psali jsme:
Už nechce čelit pitomostem nejsilnější vládní strany
Zdeněk Šarapatka také upozornil, že odvahu na odvolání celé stávající Rady ČT měli pouze Jan Jakob, Jan Bartošek a čestné výjimky ze STAN. „Jistou nadějí tak zůstává novela zákona, která má ‚do hry‘ s návrhy kandidátů pustit vedle Sněmovny i Senát. Jsem bytostný optimista, uvidíme. Čelit pitomostem z řad nejsilnější vládní strany, že jsem ‚moc vidět‘ a jsem ‚názorově výstřední‘, nebo od politické turistky, že jsem ‚divnej a vzteklej‘, je vyčerpávající. Bojovat teď s anonymní přesilou, nevůlí a navíc s ‚vlastními‘ nebudu. Bránit Českou televizi před zákeřnými ‚šmejdy‘, kteří v Radě ČT plní zadání nejvyšších kolaborantů země a ohrožují její nezávislost, ale hodlám dál. S vámi. Jako občan. Na náměstích je místa dost…“ vzkázal bývalý radní.
Mezi adepty na členy Rady České televize zaznívaly ve vystoupeních nejčastěji komentáře k možnému zvýšení koncesionářských poplatků. Tomu nebyl příliš nakloněn politolog Ladislav Mrklas, podle něhož by měla být Česká televize nejprve podrobena dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu, aby se zjistilo, jak hospodaří. Teprve pak by podle něj bylo namístě vést diskusi o tom, jestli a jak poplatek zvyšovat. V podobném duchu hovořil i režisér a scenárista Marek Dobeš. Ten je přesvědčen o tom, že by se zdroje měly najít uvnitř České televize, a to třeba i snížením počtu zaměstnanců. Domnívá se také, že by veřejnoprávní televize mohla omezit náklady na sportovní kanál nebo ukončit vysílání kanálu ČT3 zaměřeného na seniory, který spustila během šíření nákazy covidu-19.
Fotogalerie: - Ukrajinští Romové na Hlaváku
V Radě ČT není ani jedna žena, nabídla se Monika Pajerová
Svérázně si o hlasy poslanců řekla Monika MacDonagh-Pajerová, sestra političky Kateřiny Jacques, když upozornila, že v Radě ČT není ani jedna žena. Vyhlásila také, že Rada ČT musí okamžitě přestat útočit na televizi. „Potřebujeme mít takovou radu, která bude mít pozitivní agendu,“ konstatovala tak, že bylo patrné, že i v tomto případě by právě ona byla tou nejsprávnější volbou. O tom, jakou optikou by na vysílání veřejnoprávní televize nahlížela, dost výmluvně napovídá skutečnost, že je předsedkyní občanského sdružení Ano pro Evropu. Nebo také to, že se podílela na cyklu pořadů Evropský manuál v České televizi.
Psali jsme:
O místo radního usiluje i ekonom a bývalý ředitel programových okruhů České televize Radek Žádník. „V České televizi se nevyrábí víc než v minulosti, aby to ospravedlňovalo půlmiliardový deficit ročně,“ upozornil Radek Žádník na dlouhodobé výsledky hospodaření ČT i na to, že ten deficit nevznikl inflací posledních měsíců nebo válkou na Ukrajině, ale táhne se s veřejnoprávní televizí už od roku 2012. Člen Rady ČT z období 2014 až 2020 Vratislav Dostál doporučil zamyslet se nad tím, zda má význam držet dál kanál ČT sport, když veřejnoprávní televize postupně přišla, přichází nebo ještě přijde o významné události typu fotbalové Ligy mistrů, MS ve fotbale či olympijských her, a zbývá jí tak vysílání futsalu či nižších fotbalových soutěží a podobně.
Aktivističtí redaktoři v ČT mají pocit, že jsou strašně důležití
Velice přímočaře vystoupil vysokoškolský pedagog Daniel Váňa, jemuž šestileté funkční období v Radě ČT vypršelo v minulém roce. „Pro mladou generaci se stal standardem v žurnalistice jakýsi aktivismus, v České televizi však nemůže převrstvit standardy profesionality. Přitom kdo jiný než novináři ve veřejnoprávních médiích by měli držet laťku profesionality? Bohužel, jak v publicistice, tak ve zpravodajství i té České televize ten aktivismus přítomný je. Všichni mají pocit, že jsou strašně důležití a pletou si ty role,“ konstatoval Daniel Váňa s tím, že by se někteří redaktoři měli naučit odlišovat zprávu a komentář, protože někdy to místo informování vypadá jako snaha ovlivňovat veřejné mínění. „Pokud jejich práce nesplňuje standardy veřejnoprávní žurnalistiky, ať jdou pracovat jinam,“ doporučil.
Mgr. Marek Výborný
Desetihodinový maratón slyšení adeptů na členství v Radě ČT budil dojem, že hodně záleží na tom, čím se kandidáti pochlubí, jaké plány představí a čím členy Volebního výboru zaujmou. Je však otázkou, zda tomu tak skutečně bylo. Vždyť předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný se už dříve nechal slyšet, že už existuje předběžná dohoda, kteří z kandidátů by měli mít podporu vládních stran. A protože ty mají pohodlnou většinu, je dost pravděpodobné, že o postupujících k hlasování na plénu už bylo rozhodnuto a veřejné slyšení bylo jen přehlídkou ztraceného času. Ostatně touto dohodu zdůvodnil své odstoupení z veřejného slyšení v úvodu citovaný Zdeněk Šarapatka. V každém případě Volební výbor vybere 15 kandidátů, kteří se budou o zvolení do Rady ČT ucházet už přímo na plénu Poslanecké sněmovny. To má rozhodnout o pěti nových radních.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
