Hodinový rozhovor, poznamenaný ostrou kritikou intervencionistických tendencí Washingtonu, nabídl střízlivou analýzu toho, co by úder USA na Írán znamenal pro americké zájmy a globální stabilitu. Caldwell, veterán námořní pěchoty a bývalý poradce ministra obrany Petea Hegsetha, přinesl pohled z první ruky, zatímco Carlson naléhal na objasnění rizik války a motivací jejích zastánců.

 

Rozhovor, nazvaný Bývalý úředník Pentagonu Dan Caldwell vysvětluje, co by se stalo, kdyby Ted Cruz prosadil svou vůli v Íránu, se zaměřil na tlak senátora Teda Cruze na změnu režimu v Íránu a na širší důsledky takové politiky. Carlson zahájil diskusi přímou otázkou: „Co by se stalo, kdyby USA provedly vojenský úder na íránská jaderná zařízení?“ Caldwellova odpověď byla jednoznačná a varovala před katastrofálními následky. „Pro Spojené státy by to byla katastrofa,“ řekl a zdůraznil, že úder by pravděpodobně eskaloval do širšího konfliktu. „Hovoříme o válce, která by stála miliardy, zabila by tisíce Američanů a destabilizovala by celý region. Írán není Irák v roce 2003. Mají sofistikovanou armádu, zástupce po celém Blízkém východě a schopnost asymetricky odpovědět.“

 

Caldwell, který byl z Pentagonu vyhozen jen několik dní před tímto rozhovorem, údajně v souvislosti s úniky citlivých informací, tvrdil, že tlak na vojenskou akci pramení ze směsi ideologického nadšení a politického tlaku. „Na tuto administrativu je vyvíjen obrovský tlak, aby se zapojila do vojenské akce proti Íránu,“ řekl Carlsonovi. „Mnoho lidí ve Washingtonu, včetně některých v administrativě, se snaží přesvědčit [prezidenta Trumpa] k vojenské akci, přestože on jasně dává přednost diplomatickému řešení.“ Naznačil, že neokonzervativní frakce v Republikánské straně spolu s vnějšími vlivy z Izraele živí válečné bubny.

 

Carlson, známý svým skepticismem vůči zahraničním intervencím USA, se opřel do Caldwellovy kritiky a zpochybnil strategickou hodnotu amerických vojáků umístěných v Iráku a Sýrii. „Proč máme vojáky na těchto místech, kde jsou snadným cílem pro íránské zástupce?“ zeptal se Carlson v 9:23 minutě podcastu. Caldwellova odpověď byla přímočará: „Naši vojáci jsou tam jako spouštěč, ne jako odstrašující prostředek. Politici je záměrně vystavují nebezpečí, aby ospravedlnili eskalaci, pokud budou napadeni. Je to cynická hra.“ 

 

Rozhovor se dotkl také širšího poklesu amerického vlivu, což je téma, které Carlson stále více zdůrazňuje. V 59:15 minutě vyjádřil svůj pohled na americkou zahraniční politiku: „Americké ‚impérium‘ upadá, a tak se Amerika musí odpojit a ustoupit.“ Caldwell tento názor podpořil a tvrdil, že USA nemohou udržet svou globální vojenskou přítomnost, aniž by se finančně vyčerpaly nebo zbytečně obětovaly americké životy. „Aby diplomacie fungovala, musí existovat věrohodná vojenská možnost,“ řekl Caldwell, „ale posledních 30 let ukazuje, že to tak nebylo využíváno. Defaultně jsme sahali po válce, když to nebylo potřeba.“

 

Rozhovor nebyl bez lehčích momentů. Carlson tlačil na Caldwella ohledně vlivu zahraničních vlád na politiku USA, což vedlo k vášnivé výměně názorů o motivacích senátora Cruze. „Ted Cruz požaduje změnu režimu v Íránu. Nezajímají ho detaily,“ poznamenal Carlson s narážkou na jejich dřívější debatu. Caldwell se vyhnul přímému útoku na Cruze, ale poznamenal: „Někteří politici se více zaměřují na uspokojení dárců a spojenců než na to, co je nejlepší pro Ameriku.“ Tyto glosy rezonují s publikem konzervativního moderátora. 

 

Ke konci diskuse se Carlson a Caldwell zaměřili na otázku, zda neokonzervativní hnutí, dlouho dominantní v zahraniční politice USA, ztrácí svůj vliv. „Vidíme pád neokonzervativců?“ zeptal se Carlson v 55:41 minutě. Caldwell byl opatrně optimistický: „Myslím, že Američané jsou unaveni nekonečnými válkami. Pokud administrativa Trumpa dokáže držet své principy Amerika na prvním místě, mohli bychom konečně vidět změnu.“ Tento optimismus však byl zmírněn Caldwellovým dřívějším varováním, že „insideři ve Washingtonu stěží skrývají nadšení z vyhlídky na válku s Íránem“.