Kdo by hájil ČR před Bruselem lépe?Anketa
Hilšer se k dotazu vyjádřil s jasným odmítnutím maďarského postoje a připomenul naše dějinné zkušenosti včetně invaze vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 do Československa. „Na Ukrajině se odehrává obrovská tragédie. Putin se rozhodl, že si vezme kus území, a to takovým způsobem, že ‚náletuje‘ a bombarduje občany,“ upozornil.
Řekl, že sám Ukrajinu navštívil a na základě toho, co se dozvěděl od tamních obyvatel, míní, že se Ukrajinci chtějí bránit ruské invazi. „Oni se nechtějí stát nevolníky nějakého diktátora, prosím, mějme s nimi soucit,“ uvedl a mínil, že se Maďarsko svým postojem v Evropě dosti „vyčlenilo“.
„Ukrajina bojuje za nás. Kdyby se Putin dostal přes celou Ukrajinu, tak si myslím, že bychom měli velký problém,“ dodal a zdůraznil, že nemáme „zrazovat Ukrajinu“.
Bc. Jaroslav Bašta
Prezidentský kandidát SPD a někdejší diplomat Jaroslav Bašta si vytáhl dotaz ohledně jeho vnímání odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, což byl dotaz položený rektorem Masarykovy univerzity Martinem Barešem.
Bašta si v této souvislosti vybavil dva známé výroky. „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty,“ vzpomenul si na jeden nich a podotkl, že ve spojitosti s tím, že „demokracie je diskuse“ to poukazuje na aktuální situaci, kdy již tyto výroky podle něj neplatí. „Protože to, co se omezuje, je právě demokratická diskuse. Namísto demokratické diskuse se tu používají nálepky: ‚dezoláti‘, ‚proruští trollové‘, používají se podobné hanlivé nálepky, proti těm, kteří protestují proti sociálním podmínkám či mají jiné názory,“ mínil Bašta a přisadil si, že se ani nebaví o výroku: „Nebát se a nekrást.“
Senátor Pavel Fischer pak dostal od prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly otázku ohledně motivace zaměstnanců státu, aby občanům poskytovali co nejlepší služby. „Stát není firma. Stát je společenství,“ začal na to Fischer a tvrdil, že by státní zaměstnanci a občané měli spolupracovat zejména na základě vzájemné důvěry. Úředníkům by se podle něj měl dát „smysl jejich práce“.
Někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se generála Petra Pavla skrze jím vytáhnutý dotaz ptal na jeho názor ohledně směřování české zahraniční politiky ve vztahu lpění na dodržování lidských práv ve světě tak, jak se o to snažil první polistopadový prezident Václav Havel. Pavel podotkl, že je sice pro pokračování této snahy, ale v první řadě by se mělo jít cestou vyvážené politiky a hledět na zájmy České republiky a až přitom „pragmaticky“ akcentovat naše hodnoty.
Fotogalerie: - Danuše v Berouně
Někdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová si vytáhla lísteček od šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Dotazoval se v ní, jakou největší profesní chybu v životě udělala a zdali se z ní poučila. „Když jsem začínala na univerzitě, tak jsem si mylně myslela, že celá řada změn jde udělat tak, že se vydá nějaké nařízení. A úplně jsem zapomínala, že když se dělá změna, tak je nejdůležitější, že lidé chápou, k čemu je ta změna dobrá a co jim přinese,“ mínila.
Dotaz premiéra Petra Fialy (ODS) si vytáhl podnikatel Karel Diviš ohledně jeho postoje k pověření vítěze voleb sestavováním vlády. „Politika není sport, to je daleko vážnější věc,“ mínil s tím, že by se měl prezident snažit zejména o to, aby vždy byla sestavena vláda a upřednostnit její sestavení namísto případného úřednického kabinetu.
Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského získal losem dotaz o jeho postoji k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle Zimy by mělo Česko postupovat v této otázce společně s našimi spojenci a cílit na společnou diskusi. „Nejhorší je, když se přestane vést jakýkoli dialog a diskuse. Je potřeba na platformě Ukrajina, Rusko a samozřejmě NATO v čele se Spojenými státy vést nějaká jednání. S tím, že Ukrajina bude v jednání mít klíčovou roli a byla by zachována její územní celistvost,“ mínil. Aby se válka nerozšířila a „utrpení lidí co nejdříve skončilo“, je podle něj třeba vést veškeré vojenské i diplomatické kroky.
Při následné diskusi se moderátor Martin Řezníček obrátil na trojici vedoucích kandidátů podle průzkumu agentur Kantar CZ a DataCollect, jimiž mají být Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová.
Fotogalerie: - Fischer kandiduje
Jako první se dotázal Nerudové, jakou největší „podpásovku“ od Babiše či Pavla zaznamenala. Podle ní jsou poslední tři týdny „ukázkou, že se zpochybňuje naprosto vše“. „Já nebudu kydat hnůj na ostatní protikandidáty, nekandiduji totiž ‚proti‘. Já kandiduji ‚pro‘ lidi naší země a nabízím pozitivní program,“ vyřkla a uvedla, že ji mrzí, že studenti a pedagogové „trpí politickou kampaní“, čímž mířila na kauzu rychlotitulů, jež probíhala během jejího rektorského působení.
„Kvůli tomu, že dvacet studentů dostudovalo o pár měsíců dřív, tak je velmi smutné, že na celou univerzitu padá negativní stín,“ řekla. „Není to vaše zodpovědnost, paní Nerudová? Vy jste tu univerzitu vedla,“ spustil na to moderátor.
„Univerzitu jsem vedla, ale univerzita má jednotlivé fakulty a na nich působí děkani, které si rektor nevybírá,“ odvětila na to Nerudová a řekla, že mohla jednat rychleji, ale „povahu problému“ by to prý nezměnilo.
Pavel na stejnou otázku podotkl, že od Nerudové ani od Babiše nezaznamenal nic, co by považoval za „podpásové údery“.
Dodal, že by se Nerudová podle něj měla postavit zodpovědně k tomu, co ve svém životě dělala, a vytkl jí i zkušenosti pouze z akademické půdy.
Fotogalerie: - Pavel na Pavláku
Došlo i na Pavlovo členství v KSČ. To by podle něho samotného nemělo být „diskvalifikující“, ale mělo by se hledět na kvality daných lidí.
Když následně vrátil moderátor slovo všem kandidátům a Marek Hilšer hned upozornil, že podle něj „není dobré rozdělovat prezidentskou debatu na ty, co mají podle volebních průzkumů hodně, a na ty, co mají málo“. „Neodpovídá to podle mě rovnému právu. Je to neúcta,“ obořil se.
Podobně se vyjádřil také Bašta a upozornil, že „volby rozhodují voliči“, a „nikoliv agentury na průzkum veřejného mínění“.
„Považuji to za jistý druh segregace, takové jako dříve, kdy byli ti, kteří si mohli sednout do sedadel v autobuse v prvních řadách, a ti, kteří byli vzadu,“ opáčil.
Středula pak s dotazem rovnou mířil na samotného moderátora. „Vy jste tady pana generála i paní rektorku zpovídal. Můžete, pane Řežníčku, říct pět otázek, které byste položil Andreji Babišovi?“ spustil. Moderátor to však odmítl s tím, že Babiš nedorazil.
„On se vyhýbá debatám s námi. Vždycky se těmhle nepříjemným věcem vyhnul a vybral si, kam půjde. Zkuste to, když se nás ptáte vy,“ pokračoval směrem k moderátorovi. Ten jej ujistil, že pokud by Babiš postoupil do druhého kola a zúčastnil se debat na ČT, pak zaznějí.
Fotogalerie: - Na chvilku před Hradem
Bývalý rektor Univerzity Karlovy se pak vrátil ke kauze rektorky Nerudové a podotkl, že je smutný z toho, jak kauza poškozuje obraz českého vysokého školství u nás i mezinárodně. Tázal se pak Nerudové, jak je možné, že agentura zprostředkovávající studium zahraničních studentů si nechávala za své služby 20 tisíc eur a univerzitě zbylo jen pět tisíc eur.
„To jsou smlouvy, které uzavíral děkan fakulty. Protože to jsou rámcové smlouvy, tak je mohl uzavřít sám,“ hájila se s tím, že jakmile se o tom dozvěděla, tak požádala o vypovězení smlouvy, a že udělala „maximum“.
Zima ji však připomenul, že rektor může iniciovat odvolání děkana, pokud poškozuje dobré jméno školy.
A na závěr se při závěrečných proslovech přihlásil o slovo Josef Středula s oznámením o konci své kandidatury. „Necelý týden před prvním kolem prezidentské volby jsem se rozhodl učinit zásadní krok týkající se mé kandidatury. Nechci, aby prohrála slušnost a korektnost. Vždy mi na prvním místě záleželo na zájmu občanů a republice samotné,“ započal svou řeč Středula.
Fotogalerie: - Kandidáti o bezpečnostní politice
Následně se tázal, koho chceme za prezidenta. „Koho chceme jako prezidenta? Komunistického udavače, navíc stojícího aktuálně před soudem? Komunistického rozvědčíka? Vojenského? S tím se nedokážu smířit. A nesmířím. Proto jsem se rozhodl odstoupit z prezidentské kandidatury a podpořit ve volbě jedinou pro mě přijatelnou kandidátku z vámi favorizované trojice, a to profesorku Danuši Nerudovou,“ prohlásil.
Následně poděkoval všem za podporu a nastínil, že hodlá „s ještě větší vervou bojovat za důstojný život lidí a firem“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
