Kancelář prezidenta republiky (KPR) ve sdělení na webu Hradu uvedla, že loni na přelomu listopadu a prosince byly skartovány spisy z předchozích let, které byly v souladu s právními předpisy vyřazeny a byly určeny ke zničení.
Vedoucí KPR Vratislav Mynář nezpochybnil, že Hrad dokumenty skartoval, z jakého důvodu se tak stalo, nevysvětlil, uvádějí Radiožurnál a Respekt. Mynář podle nich zároveň odmítl, že by někdy četl materiály, k nimž nemá bez bezpečnostní prověrky přístup. „Máte zajímavé informace. Jelikož já tento druh adrenalinového sportu v podobě nezákonných úniků bezpečnostních informací nepěstuji, neboť ctím zákony České republiky, na Vaše dotazy ani náznakem odpovídat nebudu,“ napsal Radiožurnálu kancléř.
Údajnou skartací zprávy by se měl zabývat sněmovní bezpečnostní výbor, jeho předseda Pavel Žáček (ODS) chce bod přidat na čtvrteční zasedání. O jeho svolání ho požádal poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL).
Vzhledem k podezření týkajícímu se nezákonné skartace tajných materiálů na Hradu jsem požádal předsedu @PavelZacek_69 o svolání bezpečnostního výboru k této věci za účasti @biscz a @PolicieCZ
— Šimon Heller (@hellersimon) January 29, 2022
Na skartaci tajné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích přišli detektivové, kteří chtěli z dokumentu odebrat otisky prstů nebo stopy DNA, uvádějí Radiožurnál a Respekt. Podle jejich zdrojů pracovníci odboru analytiky KPR kriminalistům řekli, že zpráva byla zničena na konci loňského listopadu. „Ke skartaci se asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné), a to zpráva o Vrběticích,“ uvedl zdroj z prezidentova okolí.
V pátek KPR uvedla, že 21. ledna na Hrad přišla trojice příslušníků Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Při této příležitosti se seznámili s konkrétními daty, o nichž KPR dosud veřejně neinformovala,“ uvedla Kancelář. V pátek se podle ní na Hrad obrátila redaktorka Českého rozhlasu s žádostí o potvrzení některých z těchto informací. „Příslušné instituce by měly věnovat pozornost nezákonným únikům neveřejných a utajovaných informací od orgánů činných v trestním řízení a od zpravodajských služeb,“ napsal v pátek Hrad. NCOZ se bude podezřením zabývat, sdělil pak ČTK její mluvčí Jaroslav Ibehej.
Vedoucí bezpečnostního odboru KPR Jan Novák podle Radiožurnálu a Respektu obecně uvedl, že likvidaci starých spisů provádějí vždy pověření lidé a o skartaci je vyhotoven písemný protokol. „Skartovány jsou písemnosti z předchozích let v řádu stovek čísel jednacích,“ dodal. Jestli zlikvidováním dokumentu Pražský hrad porušil zákon, to bude zřejmě řešit policie, uvedly Radiožurnál a Respekt.
Prezidentova kancelář dnes uvedla, že byly mezi 29. listopadem a 1. prosincem loňského roku skartovány utajované písemnosti z předchozích let, přes 500 čísel jednacích. „Všechny skartované spisy byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení. Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci,“ sdělil Hrad. Ve všech případech šlo podle KPR o spisy, jejichž původcem nebyla hradní kancelář, obsah je uchován v archivech jiných státních institucí.
Dále Kancelář uvedla, že do styku s utajovanými dokumenty přicházejí výhradně lidé s odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech. Likvidaci starých spisů podle Hradu vždy provádějí lidé s prověrkou na stupeň přísně tajné, o skartaci je vyhotoven písemný protokol. Dohlíží na ni také standardně skartační komise.
Lidovecký poslanec Šimon Heller dnes na twitteru uvedl, že požádal Žáčka o svolání mimořádné schůze sněmovního bezpečnostního výboru za účasti zástupců Bezpečnostní informační služby a policie. „Předpokládám, že nebude problém doplnit jeden nový bod na řádné jednání našeho výboru pro bezpečnost, které proběhne ve čtvrtek. A pozveme navíc zástupce Národního bezpečnostního úřadu,“ napsal později na twitteru Žáček.
Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší hradní mluvčí a bývalý velvyslanec Michael Žantovský na twitteru poznamenal, že utajované dokumenty na Hradě spravuje tajná spisovna a jejich skartace podléhá přísnému skartačnímu řádu. „Omylem dokument skartovat nejde. Někdo tu překročil zákon,“ uvedl.
Tajnou zprávu o údajném podílu ruské vojenské zpravodajské služby GRU dostala prezidentská kancelář loni v dubnu krátce předtím, než informace zveřejnila vláda. Web Deník N loni v květnu uvedl, že dokument ležel na Hradě deset dní, než se s ním seznámil prezident Miloš Zeman. To dnes opět jeho kancelář popřela. Dokument byl podle ní doručen 7. dubna, Zeman jej obdržel po příjezdu na Hrad v nejbližším termínu 13. dubna, uvedla KPR.
Vrbětice zasáhly v roce 2014 dvě exploze. Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku. V polovině loňského dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchů. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů. Rusko účast svých agentů na explozích popírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
_profil_top.jpg)
