Sbírka na raketu dlouhého doletu pro ukrajinskou armádu, pojmenovanou po Daně Drábové, vzbudila velké emoce. Češi se na „střelu, která dokáže zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad" složili v opravdu rekordním čase. Odpůrci této aktivity mimo jiné poukazují třeba na to, že miliony mohly být použity například na léčbu onkologicky nemocných dětí, spíše než na zbraň. Co na tuto sbírku říkají námi oslovené veřejně známé osobnosti? Ptali jsme se jich také, zda by souhlasily s navrácením ukrajinské vlajky na Národní muzeum, což požaduje například skupina Kaputin.
Ivan Vyskočil: Taková prasárna, že se mi z ní dělá špatně
„Nejdříve odpovím na otázku ohledně ukrajinské vlajky na Národním muzeu. Ukrajinská vlajka nemá co dělat na žádném státním institutu. Protože my, alespoň zatím, nejsme Ukrajina. V žádném případě. Jestli si chce někdo doma ze svého okna, na soukromém baráku vyvěšovat ukrajinskou vlajku, ať si to dělá. To je jeho věc. Ale aby na našich úřadech oficiálních, na českém Národním muzeu a bohužel jsem viděl ukrajinskou vlajku i na nádvoří Pražského hradu… No tak to už mi připadá jako největší hanba,“ kroutí hlavou herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil.
Vyjádřil se i ke sbírce na střelu Dana 1. „Dana? To je takový ten prostředek, co si dávají dámy proti početí, ne?“ nešetřil nejdříve sarkasmem a zažertoval. „No tak s touto Danou bych i souhlasil, ačkoliv mě už tak úplně to rozmnožování nehrozí.“ A už vážně pokračoval. „Myslím si, že jakákoliv sbírka, ještě k tomu jaksi od civilních lidí na zbraň, která má vraždit lidi, tak to je taková prasárna, že se mi z ní dělá špatně. Jak bychom asi řvali a vyskakovali, kdybychom se dozvěděli, že třeba v Rusku občané sbírají na raketu, kterou například pojmenují Svěrák, která by měla zasáhnout Prahu? To myslím v Rusku nedělají, ale to, co tedy my děláme, to je na poblití. Víc k tomu nemůžu říct,“ krčí rameny herec.
Psali jsme:
René Kekely: Šílená hysterie… A raketa „Karel 1“?
„Myslím si, že po známých nebo výjimečných osobnostech, jakou Dana Drábová bezesporu a jednoznačně byla, by se měly pojmenovávat ulice, náměstí, zastávky, stezky, vlaky, letadla, lodě, ale ne cokoli, co zabíjí. A je jedno, koho. Mně tohle přijde jako šílená hysterie. Pokud by se třeba nový reaktor Temelína nebo Dukovan jmenoval Dana 1, proč ne?! Paní Drábová byla fenomenální svou odborností, přístupem, vzdělaností i smyslem pro humor – a tam by to dávalo velký smysl. Pojmenovat po ní něco, co připraví o život kohokoli – nejenom agresora, ale i řadu nevinných lidí, kteří nemohou za to, že jejich krajani zabíjejí jiné – je stejně bizarní, jako nápad, který se taky někde objevil, pojmenovat jinou raketu po Karlu Gottovi, ‚která sestřelí Danu‘,“ říká moderátor, producent a PR manažer René Kekely.
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?Anketa
„Upřímně, nemám problém, aby ukrajinská vlajka jako symbol naší podpory zemi, která byla napadena agresorem, visela na státní budově jako je Sněmovna, Senát, Hrad nebo magistrát nebo třeba ambasáda. Ale na ‚národní‘ budovy, jako je Národní muzeum, Národní divadlo, Státní opera a podobně, žádná vlajka cizí země nepatří,“ míní moderátor. „Ostatně asi nikde v Evropě na podobných objektech ukrajinskou vlajku nenajdete. Vyjma toho, pokud v tom prostoru třeba účinkují nebo vystavují umělci takové národnosti.“
„A pak, máme jasně a zákonem daná pravidla, dokonce Ústavou, užití státních symbolů. Na Národní muzeum bych opravdu žádné vlajky nedával. Stejně tak nejsou na budovách soudních budov. Je to neutrální objekt s jistou národní nebo ‚státnickou‘ vážností. Vyjádřit podporu přeci můžeme jinak. A na to, jak jsme malá země, myslím si, že opravdu jsme podpořili a podporujeme Ukrajinu dostatečně. Ostatně, když byla válka v Jugoslávii, nepamatuji se, že by se tu nějaká skupina lidí tolik zasazovala o to, aby vlajka napadené země visela na každém rohu. Mně tohle prostě přijde zbytečné, místy až fanatické a ‚za každou cenu‘. Nic se totiž nemá dělat za každou cenu.“
Jan Schneider: Ve vzduchu visí paragraf o přípravě útočné války
„Sbírkou na raketu se již dávno mají zabývat trestněprávní orgány. Doufám, že tento podnět bdělému a nestrannému oku nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové neunikl, a že se již ujistila o tom, že se státní zastupitelství touto kauzou zabývá, protože ve vzduchu visí paragraf o přípravě útočné války, neboť my s Ruskem ve válce nejsme, takže tu jakákoliv výmluva padá!“ konstatuje publicista, bezpečnostní analytik a někdejší bubeník Plastic People of the Universe, dnes i člen Klubu 2019 Jan Schneider.
„Ukrajinská vlajka a její příznivci patří na Ukrajinu, jinak je to od nich falešná póza,“ říká pak rázně k otázce ukrajinské vlajky na Národním muzeu na Václavském náměstí.
Psali jsme:
Michal Gulyáš: Svět je zaplavený idioty
Velmi rázně se vyjádřil i herec Michal Gulyáš. „Těžko je hodnotit zdravému rozumu idioty, když jsou v akci. Idiot je prost jakékoliv sebereflexe; idiot, kterému přála nebo přeje doba, je stejně nebezpečný materiál jako raketa, na kterou se rozhodl vyhlásit sbírku. Problémem je skutečnost, že idiota nemůžete demontovat. Raketu, kterou konstruktéři sestrojili, aby na ni nějaký idiot uspořádal sbírku, koupil ji a jiný idiot ji poslal na město plné lidí, tu ano, tu demontovat můžete. Svět je zaplevelený idioty, kteří na sebe posílají rakety a drony, a kdovíjaká monstra. U nás v Česku se za poslední léta úrodě idiotů daří. Tolik významných idiotů se urodilo, a kolik jich k té správné idiocii dozrálo...“ zamýšlí se.
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
„Pokud jde o ukrajinskou vlajku, je to symbol státu a národa. Má viset tam, kde má národ své místo. Tady není místo pro ukrajinskou vlajku. Tady je místo jedině pro tu českou! A jsme zase u idiotů. To je české Národní muzeum, tam má viset pouze a jedině česká vlajka. Jenom idiot může věšet něco někam, kam to nepatří. Zbavme už tuhle zemi idiocie! Zbavme ji idiotů! Zbavme ji idiotské snahy udělat z idiocie normu!“ vzkazuje.
Aleš Trdla: Co by tomu řekla sama Dana Drábová?
„Sbírka tohoto typu je výsledek morálního úpadku našeho národa. Jak je možné, že některé z nás spojí atak, zlost a podpora násilí, namísto toho, abychom vyvíjeli větší úsilí pro mírové řešení celé této nesmyslné války? Dvanáct milionů vybrat, ještě za tak rekordní čas, to se zdá přímo neuvěřitelné. ‚My to přece tomu Putinovi natřeme, že?‘ Co nás žene k takovým bizarním činům?“ nestačí se divit producent a hudební promotér Aleš Trdla.
„Je mi doslova na blití, když slyším z úst různých představitelů, že přece, cituji: ‚Každý den Rusko vystřelí proti Ukrajině několik stovek dronů a k nim několik takovýchto raket. Tahle jedna raketa navíc je spíš o symbolice.‘ A ještě k tomu dodají, ať to napálí na petrohradskou Ermitáž nebo tedy přímo na Moskvu. A takhle navíc ještě mluví i lidé, kteří se hlásí ke křesťanské víře a vyznávají aktivně Kristovu etiku. Patrně špatně četli Bibli, nebo ji nepochopili. Ježíš Kristus nikdy nepodporoval násilí a jeho ‚Boží‘ láska dokonce vyzývala k milování nepřátel. Možná zapomněli,“ připomíná producent.
„Zamysleme se už jednou nad tím, jak se k sobě chováme, jak smýšlíme a kam se jako společnost vlastně posouváme. On tomu nepřispívá ani, z větší části, militantní projev prezidenta republiky ke státnímu svátku. Asi se naše společnost patrně zbláznila, když chceme takto podporovat zabíjení lidí. Nebylo by lepší vybrat peníze na děti onkologicky diagnostikované, aby se jim zaplatila speciální léčba, kterou pojišťovna nehradí? Docela by mne i zajímalo, co by tomu dnes řekla sama Dana Drábová. Jsme svědky snad závodů, kdo dá větší dar ukrajinské straně a tím získá snad určitý pomyslný triumf?“ zamýšlí se.
„Takhle to je i s vyvěšováním ukrajinských vlajek, čímž se snad chceme více všem Ukrajincům zavděčit? Proč se s vyvěšováním vlajek na veřejných místech nesetkáváme v jiných, ne až tak vzdálených, evropských zemích? Byl jsem před třemi lety v Rumunsku, tedy v době tohoto konfliktu, a nikde jsem neviděl ukrajinské vlajky. Ptal jsem se průvodce právě na toto téma, a on mi vysvětlil, že oni to tak, jako my v Česku, nikde nepraktikují. Že by Rumunsko méně podporovalo tuto zemi? Nezaznamenal jsem. Vypadá to, jako by český národ prodělával nějakou krizi hodnot, postojů, a zažíval z toho i určitou frustraci. Jak si totiž vysvětlit např. vyhazování muzikanta z kapely nebo odsouzení paní učitelky Bednářové jen pro jiný, třeba i politický názor či postoj? Jak to, že se vracíme k podobným činům, jakých jsme byli, my dříve narození, svědky v nedávné minulosti, zakazování čehosi nevyjímaje? Nechtěli jsme snad jinou a vpravdě skutečnou, demokratickou společnost? Kde jsou ideály té naší ‚sametové‘ revoluce?“
„Přece nejsme jako oni, říkali jsme. Opravdu nejsme? Není realita žití úplně jiná, ve skutečnosti snad i horší, bizarnější, trapnější a stupidnější, než byla ta před rokem 1989? Tehdy to byla otázka spíše na ty ‚nahoře‘. Dnes, potíž celého národa. A proto se nakonec tedy spokojíme s fikcí hry na demokracii a s iluzí, že se vyprazdňování idejí a převracení hodnot vlastně nekoná? Co by tomu asi řekli ti, jejichž přičiněním vznikl ten náš původní československý stát?“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 20 čtenářů)
Je sbírka na raketu vhodná forma podpory Ukrajiny?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
Kocum
