V lednu jste „oslavil“ čtyřicet let od své emigrace z Československa a jste ze současné národní politiky očividně dost skeptický. Jak vidíte českou společnost, co se týče třeba zaměstnanosti, práce, mzdy lidí, exekucí… A jak myslíte, že bude vývoj pokračovat dál?
Předně si myslím, že spousta lidí nezvládá finanční gramotnost. Myslím si, že mnozí nejsou v tomto ohledu soudní. Po těch třicet let tady nenastala zatím žádná vysloveně enormní hospodářská krize, která by se drasticky společnosti dotkla – teď, okamžitě.
Ale ten vývoj, jak vidím vlivy ze Západu – teď když se odtrhla Velká Británie, bude se ekonomická situace každopádně měnit. My to třeba nepozorujeme nyní hned, ale třeba během roku a půl to sami uvidíme…
Potom samozřejmě, co se týče Evropské unie – když vidím současný trend kancléřky Merkelové ohledně migračních problémů, kdy Visegrádská čtyřka by se měla nějakým způsobem ne jenom podřídit, ale směřovat v těchto záležitostech aktivně na celoevropskou politiku, tak ten současný stav také pro nás není ideální. Musíme pak počítat s tím, jak se k nám bude Evropská unie, odkud přicházejí finanční prostředky i na řešení těchto problémů, stavět. Když se o nich pak hlasuje, nemůže Česká republika stát mimo: Nemůžu být součástí něčeho, co předem již odsuzuji nebo stojím stranou jako pasivní účastník.
Chcete od českých umělců, aby vás vzdělávali a vychovávali?Anketa
Ten problém je pochopitelně úplně jiný, protože migrační politiku musíme vidět jednak s ohledem na ekonomické uprchlíky, na politicky sledované (a ve finále – z čeho vlastně), a vnímat zároveň tendence přímo ve státech severní Afriky.
Jak vidím dnešní společnost, v níž se probírají – vedle problému migrantů – současně i náboženské směry, které sem k nám nově proudí a v minulosti jsme s nimi nebyli de facto konfrontovaní. To tíhnutí k nim je úplně jiné, než si tady lidé představují...
Bývalý motokrosový závodník, automechanik, domluví se 6 jazyky. Dnes žije a pracuje střídavě v Německu a v ČR (emigroval v roce 1980, vrátil se po revoluci 1990).
V roce 2019 u příležitosti 30 let od revoluce otevřel expozici StB, kterou najdete v Ležkách u Lubence (na Žatecku, Ústecký kraj).
Ani po třiceti letech totiž podle něj nevymizeli bývalí agenti z politiky, kde ale nemají co dělat. Je z toho zhrozen, tak ve spolupráci s Archivem státní bezpečnosti postupně zveřejňuje dříve tajná akta o regionálních osobnostech – aby upozornil, že demokracii bez „estébáků“ si musíme teprve vybudovat… Z vývoje v ČR je udiven jak po stránce politické, tak i z finanční negramotnosti mnoha lidí.
Infobox
Miroslav Šefl (61 let)
To nemůžete tvrdit! To nás jen někdo přesvědčuje, ale realita je jiná.
Proč myslíte?
Proudy lidí, které sem budou směřovat, to nebude nějaká enkláva hnutí teroristů Islámského státu, to ne. Ale ovlivnění tu stejně budeme. Ty předpoklady jsou trošku zavádějící.
Zavádějící pohled tady od nás z Česka. Ale ze zahraničí už pohled zavádějící není. My jsme to, jak to tak bývá, nezažili.
Vy se v tomto názoru opíráte tedy o svou zkušenost z Německa?
Ano, určitě. Když pak vidím i dění ve Francii… Víte, Praha je veliká. Na vesnice okolo vám nikdo z těch arabských států nepůjde. Protože – jak by je společnost přijala? Jak je budou tamní starousedlíci akceptovat? Když pak vidíte ty náboženské orientace, tak ve velkých městech se dejme tomu v davu lidí ztratí, když zde bude vyznavač islámu chodit v burce. Na vesnici ne. Tam ho nikdo nepřijme. Nepřijme ho, protože takové zaměření nezná a jejich kultura se zde masivně neprosadí.
Když jste ve vašem pivovaru mluvil o rodu Wallisů, který psal část historie i ve vaší obci Ležky, řekl jste, že jste nějaké dosud neznámé informace předával i oblastnímu archivu, protože „nebezpečí osmanské říše a této kultury je tady enormní“. To tu migraci vnímáte vážně až takhle?
No, kdybych to tak jenom vnímal… Kdybych ty podmínky v Německu neznal a neviděl, jak to tam probíhá… A tady se o tom de facto skoro nic neví. A netuším, proč.
Když vám přijde žadatel o azyl, politický uprchlík z oblasti Sýrie nebo z jiné rozvojové země, tak má třeba tři nebo čtyři průkazy a na ně si vybírá sociální dávky, které jsou v Německu daleko vyšší. Česko je pro ně jen přestupní stanice. Merkelová řekla: Ano, my to zvládneme. To je jedna věc, a je to absurdní. Počítala s tím, že se budou v Německu integrovat. Ale musíme si uvědomit jednu věc: V arabských, rozvojových, zemích není řemeslná komora, jejich kultura a mentalita je jiná, úplně jiná.
Když oni dneska mají dva nebo tři pasy v arabštině, je nezbytně nutná identifikace pomocí otisku prstů a podobně.
Zmínil jste před chvílí Visegrádskou čtyřku. Příští rok v únoru uplyne třicet let od jejího vzniku… Myslíte, že bychom toto uskupení čtyř států střední Evropy (Česka, Maďarska, Polska, Slovenska) měli ponechat? Je dobré se nadále sdružovat vedle EU i v této alianci, kde jsme si více „podobní“?
Podobní určitě, ať již historickým vývojem a historickou pospolitostí. Ovšem dejme tomu pohled běžných občanů může být samozřejmě jiný, než pohled vedení jednotlivého státu. Běžný konzument to ale neovlivní a vlastně se v tom nedokáže ani orientovat, se domnívám.
(Jeden čas byla V4 chápána jako vymezující se proti politice – například migrační – v rámci EU. V roce 2016 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka jakékoli rozšiřování V4 o Rakouska ale pro změnu odmítl s tím, že společným zájmem skupiny V4 je silná a jednotná Unie.)
Dobře. Běžného konzumenta zajímají mnohem více jeho vlastní práva. Sledujete třeba současné dění kolem volby nového veřejného ochránce práv neboli ombudsmana?
Sleduji, a myslím si, že by jeho prezentace měla být daleko vyšší, rozsáhlejší. Nehodnotím nikoho jmenovitě, to mi ani nepřísluší, ale myslím to obecně. Aby to vymáhání práva ale skutečně netrvalo tak dlouho. Někdy jde sice i o malichernosti, ale někdy se jedná o případy vyššího rázu, a úřad je velmi přetížený.
Jedna věc, kde se mluví o osekání, jsou takzvané lustrační zákony, což je jedno z vašich důležitých témat, jimiž se zabýváte. Někteří politici mluví o tom, že lustrační zákony už jsou dnes přežitek a měly by se zrušit. Co vy na to?
V mém případě je postoj jednoznačný. Zrušit v žádném případě ne, naopak daleko víc tuto věc prezentovat! (Například ministři nemusí podle služebního zákona mít negativní lustrační osvědčení, nemá ho ani premiér.) Protože když vidím v současné době, kam to vše spěje, tak ty okolnosti nahrávají zpátky k navrácení do totality.
V sousedním Německu se v případě politiků a uchazečů o vysoké posty má někdejší spolupráce s východoněmeckou tajnou službu Stasi prověřovat až do roku 2030. Tamní vláda to odhlasovala loni v květnu.
„Bezpráví zůstává bezprávím. I 30 let po mírumilovné revoluci trpí mnoho lidí následky zvůle, špiclování a represe v NDR," řekla k tomu tehdy poslankyně koaliční konzervativní unie CDU/CSU Elisabeth Motschmannová.
A další věc z tisku, z Der Spiegel – politička Saskia Esken dneska říká a míní zavést znovu socialismus, kterým ona sama neprošla! O tom se třeba v Česku moc neví nebo nepíše, ale vzhledem k tomu, že už čtyřicet let i mimo Českou republiku žiju, tak mohu říci, že v Německu jsou názory jednoznačné. Je to jenom ideologie. A realita je vždycky úplně jiná. Takhle to vidím já.
S tím výrokem, že jsou lustrační zákony přežitek, jste se ve svém regionu také osobně setkal, že ano?
Ano, starostovi města Kryry, Miroslavu Brdovi, jsem přinesl spisy o jeho místostarostovi Miroslavu Sahulkovi, který byl veden jako agent StB pod krycím jménem Mirek Boček. Položil jsem mu je na stůl. A víte, co mi řekl? „My už si na tohle nehrajeme.“ Já povídám: „Vy ne, ale já určitě. Mě to postihlo.“
Moje akta visí veřejně na nástěnce u mě v muzeu také. Měl jsem status politického uprchlíka, průkazy mám vystavené veřejně ve vitríně. Ale byli jsme perzekvovaní, my emigranti, ještě dál, po listopadu 1989, zhruba do roku 92.
Víte třeba, jak to měli tehdy s důchody ti v zahraničí? Jejich důchody jsou brané jednou tolik. To znamená, když tam byl rok, napočítali mu do důchodové zprávy roky dva. To jsme všichni ostatní za blbce. Vy do té kasy platíte všichni. A tihle „dobráci“, kteří všem působili křivdy a nikdy nebyli potrestaní, jdou dřív do důchodu, užívají si a všichni ostatní jsou za idioty. V těch kádrových rozkazech to můžete vidět. Já se v tom orientuji, je to jednoduché.
Jde o princip. Provinil se proti lustračnímu zákonu a to je trestné. Když zloděj něco ukradne a je odsouzený, tak si trest odsedí – v pořádku, dostal trest.
Měl nějaký trest například pan místostarosta Sahulka? Jakého zadostiučinění dostal dotyčný člověk – kněz Miloš Hübner, kterého svým způsobem postihl? Mohl by jinak mít úplně jinou životní situaci. Těch lidí tady je 150 z okolí Podbořanska. I váleční zločinci. Přeběhlíci od válečných zločinců k StB. A dneska se jejich generace cpe zpátky? Třeba – syn estébáka dělá správce vašich dat na městském úřadě... Říkám jen to, co je psáno. Já je k tomu přeci nepřivedl…
Mně jde o to, aby lidé, kteří nemají v komunální politice co dělat, aby v ní skutečně nebyli, protože nejsou čistí. Pak nemůžeme mluvit o revoluci. Je to jako ten vtip z totality: V Německu přišla paní na správu a pozdravila „Heil Hitler“. Úředník reaguje: „Paní, vy jste si spletla dobu.“ Ona na to: „Dobu možná, ale vás ne!“ A to je totéž…
Spousta lidí má stejný názor jako já. Je to hodně špatné. Takoví lidé nemají v komunální sféře co dělat. Já se za to nestydím, vždyť je to pravda. Můžu pak takovému člověku věřit?
To zveřejňujte! Do muzea jsou všichni zváni. Nelze, aby mladá generace tohle nevěděla a neznala!
Děkujeme za pozvání, reportáž chystáme. Ještě mi řekněte – vy máte v úmyslu do svého Muzea StB zvát školy nebo učitele dějepisu?
Ano, ano. Měla by to být povinná součást školní výuky. Já ten výklad provedu – mně je jedno, v jakém jazyce: německy, rusky, španělsky, portugalsky, anglicky, italsky, polsky. Já když jsem četl, co mají děti v čítance: „kdo je světák“? No tak to jsem já (směje se).
|
POSTŘEH
Tento týden uplyne přesně 30 let od zániku Státní bezpečnosti:
Letos je to mimo jiné rovné čtvrtstoletí, co – v roce 1995 – vláda schválila |
Vrátím se ještě na závěr do současnosti a využiji toho, že se stále ještě zabýváte profesi automechanika. Počátkem roku začalo v EU platit nařízení, podle kterého 95 procent všech nově prodaných aut bude muset splnit limit CO2 95 g/km (neboli naftové vozy spotřebu do 3,54 l/100 km a benzínové 4,06 l/100 km). Za každý gram emisí navíc by pak měl výrobce platit pokutu zhruba 2500 korun. Je to podle vás správná cesta, jak podpořit životní prostředí?
K tomu se určitě vyjádřit můžu. Je to sice pravda, jenže problém spočívá někde úplně jinde. Spalování jako takové nejsem schopný nějakým způsobem ovlivnit, spíš kumulaci těch vozidel, která je na jednom místě ve městech.
A co ekologie elektromobilů? Životnost baterií je poněkud omezená, ekologická likvidace není jednoduchá, budeme tedy muset stavět nová obří úložiště nebezpečného odpadu?
Systém elektromobilů také není správná cesta, protože likvidace elektromobilů, respektive baterií, je zcela určitě daleko dražší než ekologická likvidace normálního automobilu. Pravda je, že spalovací motor má účinnost jenom 30 procent, ale jsou i jiné alternativy, třeba tendence jiného paliva, nebo pohon řešený jiným, alternativním způsobem.
A samozřejmě veřejné dopravní prostředky – když vidíte, že projíždějí jen s dvěma cestujícími uvnitř…? Takže ta návaznost by měla být promyšlena jinak – pak se řešením, nahromaděním, systémem samotného provozu podílíme na limitu složek zplodin.
Když se podíváme na skandál německé automobilky Audi s emisemi a podobně, tak softwarovým způsobem sledovat spalování a nějakým způsobem to „ošulit“, tak si myslím, že jde o zastírající cestu.
Mimochodem, všechny ty nové podmínky trochu paradoxně nejtvrději dopadají na malé automobily, protože při jejich nízkých cenách by pokuta za překročení emisního limitu znamenala přirážku k ceně ve výši 10–30 procent. Co to znamená – přestanou se vyrábět malá a cenově dostupná auta? Co si budou normální lidé s průměrnými příjmy kupovat?
Všechno souvisí s tou primární otázkou – forma provozu. Kde, co a proč. To znamená – Praha má téměř dva miliony obyvatelstva, kumulace provozu, mnohé firmy by mohly fungovat na vesnicích nebo v jiných městech. Vždyť dneska žijeme v době, kdy každý každého najde.
A ne hromadit pohyb osob na místě. Když vezmu jen v Praze pohyb z jednoho konce metropole na druhý, a jedete tam dvakrát denně, tak je to absurdní…
Například v Bruselu zakázala radnice vjezd do města všem vozidlům, která neplní alespoň normu Euro 4 – to ale znamená, že vozy roku výroby 2005 a starší mají většinou utrum. Problém tak paradoxně postihl i část vozidel tamní policie – některá auta tam strážci zákona nemohou vzít do města.
Ano, samozřejmě.
… a co na to říci, nezašla Evropa v honbě za ekologií i v dopravních opatřeních až příliš daleko?
Za ekologií daleko…to nevidím zrovna v tomhle. Ale – když vám dneska balíčková zásilková služba dodá ve čtyřech baleních marginální věc, která má velikost třeba 10x10 centimetrů, tak si myslím, že produkce odpadu je v tomto směru daleko větší důsledek. Všechno v plastikových sáčcích. Měl by se zavést nějaký „fant“ či záloha na plastové lahve a další věci. To je svatá pravda.
Na druhou stranu, proč je vůbec produkujeme? Dneska už si na benzinové stanici můžete koupit jejich hrneček, který vracíte zpátky a máte ho jako stálý zákazník. To je také nesmyslné. To zavedli v Německu někdy před čtrnácti dny.
Otázka nakonec – co nyní v politice sledujete a budete dál sledovat? Třeba demonstrace Milionu chvilek proti panu Babišovi?
Politiku sleduji. Z hlediska Evropské unie se Babiš samozřejmě dostal do obrovského střetu zájmů, což je pravda. Ano, Milion chvilek na něco upozorní, to je také pravda. Mají nárok na to být lepší než ti, proti kterým demonstrují.
Mohlo by to ale fungovat i jinak. Když vidím dneska ten standardní vývoj, já jsem si to tehdy tedy takto nepředstavoval. Jsem zklamaný.
A ještě se dozvíte, že chtějí lustrační zákon úplně rušit... přestože by možná měl být – podle vás – rozšířen…
Přesně tak. Proto jsem založil muzeum, kde jsem při příležitosti 30 let od revoluce udělal expozici StB. Přijďte.
(Redakce chystá zveřejnění reportáže z málo známého, nedávno otevřeného Muzea StB, do něhož i lidé sami nosí artefakty. Podařilo se nám celkem obsáhle promluvit i se zmíněným bývalým agentem a dnes místostarostou města Kryry na Lounsku Miroslavem Sahulkou. Pozn. red.)
Psali jsme:
autor: Lucie Bartoš
_profil_top.jpg)
