V lednu jste „oslavil“ čtyřicet let od své emigrace z Československa a jste ze současné národní politiky očividně dost skeptický. Jak vidíte českou společnost, co se týče třeba zaměstnanosti, práce, mzdy lidí, exekucí… A jak myslíte, že bude vývoj pokračovat dál?

Předně si myslím, že spousta lidí nezvládá finanční gramotnost. Myslím si, že mnozí nejsou v tomto ohledu soudní. Po těch třicet let tady nenastala zatím žádná vysloveně enormní hospodářská krize, která by se drasticky společnosti dotkla – teď, okamžitě.

Ale ten vývoj, jak vidím vlivy ze Západu – teď když se odtrhla Velká Británie, bude se ekonomická situace každopádně měnit. My to třeba nepozorujeme nyní hned, ale třeba během roku a půl to sami uvidíme…

Potom samozřejmě, co se týče Evropské unie – když vidím současný trend kancléřky Merkelové ohledně migračních problémů, kdy Visegrádská čtyřka by se měla nějakým způsobem ne jenom podřídit, ale směřovat v těchto záležitostech aktivně na celoevropskou politiku, tak ten současný stav také pro nás není ideální. Musíme pak počítat s tím, jak se k nám bude Evropská unie, odkud přicházejí finanční prostředky i na řešení těchto problémů, stavět. Když se o nich pak hlasuje, nemůže Česká republika stát mimo: Nemůžu být součástí něčeho, co předem již odsuzuji nebo stojím stranou jako pasivní účastník.