Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
Nejenom v Česku se vede debata, co je znásilnění, sexuální obtěžování a podobně. Ve společnosti rezonují mj. známé kauzy bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho, který byl obžalován za dvě znásilnění a jeden pokus.
Podle současné právní úpravy se za znásilnění považuje pohlavní styk vynucený silou. „Hodně se teď také zabýváme tématem sekundární viktimizace obětí, tedy aby práce policistů i soudů byla vůči obětem senzitivní a vstřícná,“ doplňuje Šimáčková v podcastu Chyba systému.
Podle novinářky Apoleny Rychlíkové, jež také byla hostem pořadu, se situace v této oblasti v u nás posunula velmi dopředu, i když to ještě není zcela ideální. Zmiňuje v této souvislosti zmíněný mediálně sledovaný soudní proces s Dominikem Ferim, který byl veden velmi citlivě k obětem, což jí udělalo velkou radost.
Od státu přesto očekává systémovější přístup pro další zlepšování. Ratifikaci Istanbulské úmluvy by vnímala jako signál, že je tato problematika brána vážně.
A Šimáčková dodala: „V tuto chvíli z pohledu Rady Evropy na České republice nejvíc zajímavě v této oblasti působí to, že jsme jedna z posledních členských zemí Rady Evropy, která neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. A součástí této úmluvy je i ochrana obětí sexualizovaného násilí,“ popsala.
„My tím dáváme najevo, jako by u nás byl nějaký speciální problém,“ pokračovala soudkyně Evropského soudu pro lidská práva. „Na jednáních na různých výborech pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí či u výboru pro rovnost pohlaví jsou na nás kladeny otázky, proč se bráníme přihlásit se k té evropské snaze o větší ochranu obětí. V Radě Evropy je 46 členů. Jen čtyři členové z nich neratifikovali, a jeden člen – Turecko – odstoupilo,“ zmínila Šimáčková.
Připomíná také judikaturu Evropského soudu, který už před deseti lety vydal důležité rozhodnutí ve sporu M. C. proti Bulharsku, v němž státům doporučil redefinovat znásilnění tak, aby šlo o „jakýkoli pohlavní styk, který se odehraje s nesouhlasem“.
Zdůrazňuje také, že se nesmí vyjadřovat k probíhajícím soudním řízením. Všímá si ale toho, že když právo poruší někdo, kdo je nám sympatický, zaujímáme k tomu zcela jiné stanovisko. „Myslím, že to je problém východní Evropy, že víc fandíme či nefandíme, než abychom respektovali pravidlo padni, komu padni,“ podotkla.
„Severozápad Evropy má mnohem větší úctu k jednotlivci – v medicíně, v trestním řízení i třeba v ochraně proti sexualizovanému násilí. Na jihovýchodě Evropy platí tradiční vnímání genderových rolí – jednotlivec tam není tak důležitý jako jeho role ve společnosti. Z tohoto pohledu je kdekoli na severozápadě (Evropy) postavení oběti i soudní rozhodování kvalitnější než u nás,“ upozorňuje soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
hunterman
