Mediální vzdělávání pokračovalo v Brně přednáškou pro veřejnost s názvem Jak nenaletět na falešnou zprávu. Přednášející hovořili o tom, že mediální sdělení se rozdělují na zprávy, komentáře, reklamní nebo PR články, přičemž popisovali, jak by tato sdělení měla vypadat.

Pak jsou ale i „falešné zprávy“, které obsahují nepravdivé informace za účelem oklamání lidí, šíří se záměrně s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory jejich příjemců, často jejím autorům přináší osobní prospěch. „U zpráv musíme ověřit, jestli je správná, nebo falešná, často se používá vyjádření dezinformace,“ uvedl přednášející. „Účelem šíření takových zpráv může být i vyvolávání strachu a paniky ve společnosti.“ Falešných zpráv je několik druhů. Např. hoax – poplašná řetězová zpráva, šířená především e-mailem nebo na sociálních sítích, obsahuje šokující sdělení a často následuje výzva k přeposlání zprávy dalším příjemcům.
Pokud si člověk není jistý, jestli to, co mu přišlo, je hoax, nebo ne, je dobré využít stránku Hoax.cz, kde najdete často i vyjádření odborníků.

Součástí přednášky byly i ukázky hoaxů, informace například o tom, že WhatsApp byl zpoplatněn, nebo výzva k rozbíjení dveří automobilů, pokud je uvnitř domácí mazlíček. 
Ukazovali i příklad hoaxu o tom, že Lidl rozdává kupóny, samozřejmě po kliknutí na určitý odkaz by se majitel nestačil divit. V té chvíli je dobré ověřit skutečnou adresu firmy.

Dále se objevuje phishing, a to je podvodný e-mail, který se z uživatelů snaží vylákat důvěrné informace, většinou přístupové údaje k různým účtům, např. bankovnímu.