„Pokud máme (ČR) mít šanci se někdy ubránit agresorovi, tak ministerstvo obrany musí vědět, s kým může počítat. Takže za mě je to správné! Evidence pro potřeby MO měla být zavedena už dávno,“ myslí si Jaroslav Zeman (SLK, senátorský klub ODS), senátor za Jablonecko, starosta Albrechtic v Jizerských horách, člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR.
„Je to rozhodně krok správným směrem. Spíš mě ale šokuje, pokud tyto údaje ministerstvo obrany doposud nemělo,“ podivuje se Patrik Kunčar (KDU-ČSL), senátor za Zlínsko, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR.
„Víte, já jsem za svých mladých let musel narukovat na vojnu a rok a půl sloužit vlasti. Nikdo se nad tím nepozastavoval, a všichni to brali automaticky. Shromažďování údajů osob s brannou povinností mi v tomto světě přijde zcela automatické a spíš nechápu, že tomu tak dosud nebylo,“ zareagoval Marek Ošťádal (STAN), „hanácké“ senátor za Olomoucko, starosta obce Náklo, člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR.
„Dle zákona má každý občan České republiky od 18 do 60 let brannou povinnost. Spíše mě překvapuje, že stát tyto informace nemá,“ konstatoval Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL.
Tomáš Zdechovský
„Myslím, že k takovým zásahům do soukromí není racionální důvod. Paní ministryně by se měla soustředit na hladký a bezkorupční průběh vojenských zakázek a omezit buzeraci normálních občanů,“ domnívá se Mikuláš Peksa, europoslanec za Pirátskou stranu, předseda Evropské Pirátské strany.
„Nevím jaké údaje, ale evidence branců by měl být standard,“ sdělil Ivo Vašíček, bývalý místopředseda Pirátské strany, kandidát na senátora.
„Skutečností je fakt, že zavedením profesionální armády od roku 2005 skončila zákonná povinnost odvodů, které se dnes provádějí až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. V důsledku toho je zde více než jeden milion mužů, kteří nebyli odvedeni a nevědí, co mají v případě mobilizace dělat. Byla to zásadní chyba a na tom se shoduje celá řada odborníků. Podle mě je řešením dobrovolná registrace osob, mužů a žen, kteří dosáhli v daném roce věku 18 let, a mají zájem o základní vojenský výcvik v trvání cca osmi týdnů. Takovéto osoby by potom podléhaly vstupní lékařské prohlídce, psychotestům a celkovému posouzení zdravotního stavu se závěrem schopen, anebo neschopen. V každém případě by měl hrát proaktivní roli stát, který by za tu dobu platil zdravotní a sociální, a náhradu ušlé mzdy jak jim, tak jejich zaměstnavatelům. Armáda však musí mít vzhledem k počtu zájemců na tento výcvik záloh dostatečné schopnosti a kapacity, které dnes nemá. Ale tohle již SPD navrhuje od samého začátku a nyní dochází na naše slova. Každopádně shromažďování informací, které je plánováno ze strany MO, je za hranou. Registrace ano, ale na základě dobrovolnosti, a nikoliv šmírování,“ okomentoval poslanec SPD Radovan Vích, předseda kontrolního výboru, v minulém volebním období místopředseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny.
Ing. Radovan Vích
„Myslel jsem, že obrana evidenci lidí spadajících pod brannou povinnost vede. U shromažďování údajů – nevím, o jaké údaje se jedná. Pokud se údaje týkají branné povinnosti a schopnosti lidí vykonávat činnosti v armádě, tak je to za mě v pořádku,“ uvedl František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.
Psali jsme:
„To je jen další úlet naší ministryně války. Máme profesionální armádu, před kterou se tak ráda producíruje, takže nechápu, proč tento sběr údajů. Snad jen pro případ, kdyby chtěla vyhlásit válku. Stejně jako v oné pohádce ‚S čerty nejsou žerty‘, kde větu ‚tatínek vám vyhlásí válku‘ pronáší skvělý herec Václav Vydra,“ ohodnotil Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné.
„Zrovna jsem četl o tom, že ukrajinská vojenská správa rozdává mladým mužům povolávací rozkazy na plážích a na diskotékách. A jak vidno, ani naše ministerstvo obrany nezůstává pozadu a už shromažďuje údaje o občanech s brannou povinností. Je evidentní, že militarizace evropského veřejného prostoru je na postupu. Dobrý voják Švejk by asi konstatoval, že válka s Ruskem je jistá. Je to opravdu příšerné, kam nás současná politická garnitura vleče,“ myslí si Petr Štěpánek, 1. místopředseda Trikolory.
„Jde o krok správným směrem. Otázkou je, jak data budou zabezpečená a jak s nimi bude nakládáno a kdo k nim bude mít přístup. Na to bych kladl důraz. Pokud však jde o potřeby obrany, tam to chápu. Je dobré vědět, kde je nějaký kuchař, řidiči jsou potřeba, ajťáci, ti, co umí zacházet s drony i další profese. Podle mě, dobře je evidovat pro případné budování rezervní armády v případě mobilizace. Ale opakuji, že je potřeba dbát na ochranu a správu těchto dat, aby nedocházelo k jejich zneužití,“ vysvětlil František Gábor, bývalý liberecký krajský předseda TOP 09, válečný veterán, který působil v protichemickém praporu nasazeném ve válce v Perském zálivu.
„Omlouvám se, ale jsem až příliš konzervativní člověk. Proto bych pro naše mladé muže volil přímo povinnou vojnu. Tohle je z mého pohledu jen další ‚registr‘ k ničemu. Pominu-li zisk IT firem. Tento pohled však nijak nesouvisí s děním na východě, aby bylo jasno! Jen se domnívám, že služba v dobře vedené armádě by zvláště i dnešní ‚počítačové‘ generaci prospěla. V samostatnosti, návycích, potřebné disciplíně, kondici i zdravém národním cítění. Bylo tomu tak ostatně v normálních civilizacích a státech tisíc let, ne? Jasně, je tu otázka, zda toto platí dnes i pro tu a ten náš...“ sdělil Jiří Koskuba, bývalý poslanec ČSSD, primář interny Fakultní nemocnice Bulovka.
„Jsem zastáncem branné povinnosti (ona vlastně stále existuje) k obraně České republiky na bázi dobrovolnosti a motivace ze strany státu k absolvování výcviku. Stát už všechny informace má a dokonce je vesele nabízí jak EU, tak USA. Mají je různé komerční subjekty od Google po Facebook, ale i Seznam a další. A co více, nastupuje nová fáze sbírání informací zvaná blokování nepohodlných. Ať paní ministryně v první řadě vychladne a připraví se na otázky týkající se snížení obranyschopnosti České republiky hraničící s vlastizradou. Než začne snít o povinné vojenské službě,“ uvedl Leo Luzar, bývalý poslanec, který byl i místopředsedou KSČM.
„Jsem bývalý voják. Osobně bych zavedl zpět brannou povinnost. Chlapi se naučili pořádku, kolegialitě, soudržnosti, udělali si řidičský průkaz atd. Údaje jsou super i pro mimořádné události,“ domníval se Bronislav Schwarz, předseda hnutí Severočeši cz, bývalý poslanec.
„Máme profesionální armádu už několik let a tento krok ministryně tedy nechápu a nevím, proč takto postupovat,“ nechápe Marian Keremidský, místopředseda Strany práv občanů.
„Kam ministryni pudí politické libido, není žádným tajemstvím. Preluduje to sama. Nahlas a kdekoli si bere slovo. Tvrdí, že jsme ve válce. Ve válce s jadernou velmocí. Ve válce, kterou prý máme vyhrát. Tak šílený nápad tu ještě nebyl. Být ve věku, na nějž se vztahuje branná povinnost, mám se na pozoru. ‚Nach Osten‘, to končívá tragicky. Teď navíc s rizikem jaderného ohňostroje. Má-li však ministryně za lubem legitimní plán, pak sem s ním. Obranyschopnost našeho území je nejhorší v celých dějinách republiky. Spousta děr zeje i ze sféry, zvané dřív civilní ochrana. Kdo nás chce lustrovat z pozice branné povinnosti, musí s kartami na stůl. Na oltář plánů, hrozících kolektivní sebevraždou, na to nemá právo,“ okomentoval Josef Skála, kandidát KSČM na prezidenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
