„Rusko je schopno pokračovat v současném tempu své války na Ukrajině a pravděpodobně bude mít schopnost v blízké budoucnosti postupně rozšiřovat své vojenské kapacity,“ napsal washingtonský Institut pro studium války (ISW).
Rusové prý přes masivní ztráty dokážou na frontu posílat další a další vojáky. Stejně tak Ruská federace dokázala svou průmyslovou základnu přeorientovat na model fungování v čase války. Tato průmyslová základna je teď podle institutu hnací silou ruské ekonomiky. Podle litevských zpravodajců si ruská ekonomika vede lépe, než se čekalo, protože Rusové se dokázali vyrovnat se západními sankcemi.
A to prý není jediný problém.
„Rusko pravděpodobně neopustí své operační cíle v dlouhodobém horizontu, i když utrpí na Ukrajině vojenskou porážku,“ tvrdí litevští zpravodajci.
„Litevské zpravodajské služby vyhodnotily, že Rusko se dlouhodobě připravuje na konfrontaci s NATO a zároveň vede svou válku na Ukrajině. Podle nich Rusko vyčlenilo značné zdroje na válku na Ukrajině, ale zachovává prostředky k přípravě na dlouhodobou konfrontaci s NATO v oblasti Baltského moře. … Velitel Vojenské akademie ruského generálního štábu plukovník Vladimir Zarudnitskij v nedávném článku v časopise Military Thought ruského ministerstva obrany (MO) tvrdil, že válka na Ukrajině by mohla přerůst ve válku velkého rozsahu v Evropě a že konec nepřátelských akcí na Ukrajině nepovede ke konci konfrontace mezi Západem a Ruskem,“ upozornil ISW.
Fotogalerie: - Vůně guláše a hnoje před vládou
Dne 7. března oznámilo litevské ministerstvo obrany odeslání dalšího balíčku vojenské pomoci na Ukrajinu, který zahrnoval 155mm dělostřeleckou munici. Litevský ministr národní obrany Arvydas Anushauskas zdůraznil, že Litva posílá to, co „Ukrajina momentálně potřebuje nejvíc“. Na ministrovo vyjádření upozornil server Evropská pravda.
Jenže nedostatek dělostřelecké munice není jediným problémem Ukrajinců.
Rádi by vybudovali silnou obrannou linii, po vzoru ruské Surovikinovy linie, kterou sami museli překonávat, jenže se jim to podle všeho nedaří. Ukrajincům totiž oproti Rusům v armádě schází jedna věc. Ukrajinci prý pro stavbu takové obranné linie nemají podobně schopné vojenské inženýry jako Rusové. Myslí si to alespoň analytik vystupující na sociální síti X pod přezdívkou Big Serge, který sám o sobě píše, že se věnuje především vojenské historii.
„Pro ukrajinské ozbrojené síly (AFU) půjde o obtížný úkol, a to z několika důvodů. Především proto, protože Ukrajinci nemají na rozdíl od Rusů dost specialistů – vojenských inženýrů. Ruská armáda má řadu specializovaných ženijních jednotek, včetně několika předválečných inženýrských brigád, stejně jako několik nových ženijních pluků, které byly vytvořeny od roku 2022. Naproti tomu v AFU připadá většina odpovědnosti za budování obrany na jednotlivé manévrové brigády, které mohou, ale nemusí, zahrnovat inženýrské složky – nedostatek sapérů a další techniky byl v létě pro Ukrajinu značným problémem,“ napsal publicista.
Upozornil, že Rusko se už před válkou pečlivě připravovalo na budování obranných linií a nakupovalo nemalé množství potřebné techniky z Číny, což podle publicisty ukazuje, že Ukrajina bude mít hodně práce, pokud se bude chtít Rusům vyrovnat. Ukrajinci teprve teď shánějí potřebnou techniku i specialisty na budování obranných linií. Naproti tomu Rusové, pokud během války budovali obranné linie, činili tak efektivně.
„Výsledkem je, že velká část ukrajinských týlových oblastí nemá připravenou obranu. To je důvod, proč se Ukrajina v současné době snaží spojit novou linii za Avdijivkou. Není jasné, zda Ukrajina ještě dokáže tuto situaci napravit. Sečteno a podtrženo, je snadné říci ‚vykopeme si vlastní obranu‘, ale Rusko mělo náskok v tom, že dovezlo spoustu buldozerů a zemních strojů a přidělilo specializované inženýrské brigády, než aby to jen přidělilo manévrovacím brigádám. … Pokud vím, mělo nejméně 6 samostatných ženijních brigád (1., 11., 12., 14., 45., 63.). Ukrajina měla 1 (48.),“ uzavřel publicista.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
kudli
