S povinným testováním se začalo nejdříve ve velkých firmách. Na něj už dříve tlačily i odbory. „Některé firmy začaly testovat už dříve – třeba Preciosa či Benteler. Ty nečekaly na rozhodnutí vlády, protože jim došlo, že je potřeba to dělat,“ vysvětlil Milan Šubrt.
V Liberci se na test čeká šest týdnů
Některé firmy však nedokázaly včas testy sehnat nebo záměrně posílají zaměstnance do testovacích center, které pociťují výrazný nárůst zájmu. Což způsobuje, že například v Liberci se na test čeká šest týdnů. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta za to viní nešťastný výrok vicepremiéra Havlíčka. „V přímém přenosu po jednání vlády vyzval zaměstnavatele do těchto testovacích míst. Výsledek se vskutku dostavil, většina testovacích míst už není schopna nabízet svoje služby, až na nějaké výjimky,“ uvedl. Havlíček své doporučení na základě výzvy Asociace krajů druhý den odvolal. „Škoda už ale byla napáchána,“ dodal hejtman.
Další potíží jsou odpírači testování. „Je jich asi deset procent,“ vypočítal ze svých zkušeností odborář Šubrt. Podle různých výlevů na sociálních sítích se to zdá jako ještě dobré číslo. „Ale jsou to ti nejhlasitější v diskusích, ostatní raději mlčí a myslí si své. Nechtějí se hádat. Tak to na pracovištích je,“ vypozoroval s tím, že je potřeba s těmi lidmi mluvit a trpělivě vysvětlovat, že je tohle opatření lepší, než kdyby se firmy zavřely. „Postupně se to však zlepšuje. On také s těmi lidmi nikdo nemluvil, byl to na ně najednou náraz,“ všímá si. „Řada lidí si také nechtěla nechat vysvětlit, že pandemický zákon říká, že lze zaměstnance k testovaní dotlačit,“ konstatoval.
Fotogalerie: - Testování zaměstnanců
Testy zatím odhalily desítky případů
Zaměstnavatelé sice mohou dle pandemického zákona podobné lidi poslat domů na neplacené volno, Šubrt ale doporučuje něco jiného. „Apeluji na zaměstnavatele – mluvte s těmi lidmi, vysvětlujte,“ řekl. Testy podle jeho informací zatím odhalily desítky nakažených. „Nejsou to tedy stovky, ale je fakt, že většinou začaly firmy testovat až koncem minulého týdne, někdo až v pondělí,“ informoval Šubrt. Výskyt nákazy však samozřejmě firmy tížil už předtím, infikování covidem je v zaměstnání spolu s rodinami největší. „Jsou to hlavně velké výrobny, kde je pohromadě hodně lidí. Je spousta nemocných či v karanténě. Řada firem si stěžuje na velkou absenci z těchto důvodů,“ prozradil.
Asociace samostatných odborů podle Milana Šubrta ovšem tento postup nepodporuje. „My to vidíme jinak. Jednak je chyba vlády, že se začalo testovat až teď, mělo se rozjet už po Novém roce. A pak do Velikonoc je ještě nějaká doba, nevíme, co se uděje. Teď je potřeba všechno protestovat, a pak se rozhodnout, co dál,“ řekl s tím, že zdraví je určitě na prvním místě a kdyby se situace zhoršila, tak by k této variantě muselo dojít. Ale doufá, že tomu tak nebude. „Co by se v případě zavření stalo? Firmy dodávají většinou do Německa. Jednatelé firem mi říkají – dostaneme penále, že jsme nedodali a budeme pak časem muset propouštět. Odpovídám jim, to na mě jenom tak zkoušíte. Ale nemůžu to podceňovat,“ konstatoval odborář, podle kterého kolují informace, že pokud by naše firmy své dodávky nedodaly, mohou si jejich odběratelé začít hledat jiné firmy. „Pak by se mohla zvýšit nezaměstnanost,“ obával se.
Odborář také vyjmenovává nešvary, které se občas objevují, nikoliv však nějak většinově. „Zaměstnanec je u testu pozitivní a řeknou mu, ať jde za svým vedoucím a domluví se s ním, jestli si vezme dovolenou nebo neplacené volno. Kdyby se takto dohodli, firma by pak neuvedla, že je zaměstnanec pozitivní a nikdo by nemusel do karantény. Tak to jsem řádil, když jsem se to dozvěděl. Ale jsou to naprosté výjimky, které se objevily v počátcích testování,“ prozradil odborář.
Psali jsme:
Lidé chybí kvůli nemoci, ostatní jsou nuceni do přesčasů
Objevují se podle něj i pokusy některých ředitelů nařídit povinně přesčasy v sobotu i v neděli. „Což ale zákoník práce zakazuje a my to pak zastavíme,“ sdělil Šubrt. „Jednatelům říkáme – musíte lidi v nadsázce pohladit, nabídnout jim za to nějaký benefit. Za tím půjdou. Když byli loni doma na tom antiviru, propadla se jim mzda, byli na sedmdesáti procentech. To je propad třicet procent, což se v rodinách negativně projevovalo,“ všiml si.
V současné době jako každý rok probíhá kolektivní vyjednávání mezi vedením firem a odbory. Podle Šubrta je o něco složitější než jindy. „Říkají nám, že na nic nemají a hlavně, že lidem zrušením superhrubé mzdy navýšila vláda. Odpovídám jim, vy jste s tímto rozhodnutím určitě počítali, takže teď to nechcete dát a raději tyto peníze formou tantiém odvedete do zahraničí? Tak kde ty peníze jsou?“ popisuje peripetie při vyjednávání. Některá vyjednávání se však již podařilo úspěšně uzavřít s navýšením o inflaci a předpokládá, že další budou následovat.
„Doba je pro lidi těžká, snažíme se jim pomoci, pokud můžeme. A hlavně jim ty věci vysvětlujeme. Jsou zaměstnavatelé, kteří s lidmi mluví, ale také velká skupina zaměstnavatelů, kteří to nedělají vůbec. Přitom základem všeho je s těmi lidmi mluvit. Zvláště v dnešní době. Velká většina lidí to vnímá a pochopí,“ uzavřel Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
