Členské státy NATO v čele s Polskem a Českou republikou dodávají bojující Ukrajině množství rozličných zbraní a jiného vojenského materiálu. Požadavky na dodávku bojových letounů však doposud byly vždy odmítány.
Polsko již dříve naznačovalo ochotu předat Ukrajině své stíhačky MiG-29. Současně mluvilo o tom, že by místo nich svou letku rádo doplnilo moderními americkými stroji, kterých už několik má, takže je jejich piloti umějí ovládat.
Ukrajina by přitom o posílení svého stíhacího letectva stroji ze Západu velmi stála a s migy jejich piloti umí létat, takže by je mohla využít okamžitě.
NATO však nápady Polska i dalších zemí z východního křídla spíše krotilo. Podle jeho orgánů by jejich dodávka totiž mohla být Ruskem chápána jako zapojení aliance do konfliktu, což by mohlo vést k eskalaci napětí mezi supervelmocemi. K tomu přispělo i víkendové vyjádření Moskvy, že dodávky letadel na Ukrajinu bude posuzovat jako vstup do konfliktu.
V úterý večer proto přišla polská vláda s nečekaným plánem. V prvním kroku měla své migy předat americké armádě na německou základu Ramstein.
Poté podle jednoho ze scénářů měly být stíhačky „přebarveny“ na nějakou zemi, která není součástí NATO, a pod její vlajkou nasazeny na Ukrajině. Podle Washington Post se uvažovalo třeba o Kosovu, ke Spojeným státům naprosto loajálním.
Případně se měla hledat nějaká jiná cesta k jejich upotřebení v ukrajinské válce.
Nic nám neřekli...
Polská nabídka přišla v úterý zhruba v osm večer středoevropského času. Ještě během noci však byla zdvořile odmítnuta Pentagonem, který do Ramsteinu žádné polské migy přebírat nechce. Takový postup by podle amerického ministerstva byl „neudržitelný“.
„Budeme pokračovat v konzultacích s Polskem a našimi dalšími spojenci v NATO o tomto problému a obtížných logistických výzvách, které představuje, ale nemyslíme si, že polský návrh je udržitelný,“ sdělil v noci mluvčí Pentagonu John Kirby.
Američané podle něj dost dobře nechápou, čeho by šaráda s předáním polských stíhaček USA, jejich převezení na německou základnu, následné předání Ukrajincům a přesunutí tamtéž, měla dosáhnout. „Prostě nám není jasné, že pro to existuje věcné zdůvodnění,“ kroutil hlavou mluvčí.
Náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová vytkla Polákům, že nápad dopředu neprobrali interně. „Pokud je mi známo, nebylo s námi předem konzultováno, že nám plánovali tato letadla dát,“ postěžovala si při slyšení v Kongresu. Polský krok podle ní USA překvapil.
A mluvčí prezidenta Bidena Jen Psakiová velmi zchladila polské naděje na rychlé nahrazení migů moderními americkými stíhačkami. Proces jejich dodávek by prý případně byl velmi dlouhodobý.
Washington od počátku rázně odmítal jakékoliv zapojení amerických vojáků na Ukrajině, a to jak na zemi, tak i ve vzduchu. Letová mise by podle Joea Bidena takovým zapojením byla.
Ve čtvrtek má do Varšavy přiletět americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která má jednat o dalších aktivitách NATO směrem k Ukrajině.
„Vyvolává to vážné obavy pro celou alianci NATO,“ obává se Bílý dům. NATO podle Bidena nechce přímý konflikt s Ruskem, jadernou mocností, která v posledních dnech o tomto druhu zbraní vážně hovoří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
