„To vám není líto těch utopených dětí?“ Právník zviditelnil strategii politických neziskovek

09.12.2023 10:25 | Monitoring

Právník Robert Kotzian varuje před politickými neziskovkami, jež se prezentují jako pachatelé dobra bojující za lidská práva a tváří se nepoliticky. S tímto maskováním pronikají do veřejných institucí, především do školství a veřejné správy. „Lidé z politických neziskovek chtějí zničit starý svět a stavět na jeho troskách,“ popsal pro Rádio Universum plány politických neziskovek. A politici přivírají oči, protože se bojí střetu.

„To vám není líto těch utopených dětí?“ Právník zviditelnil strategii politických neziskovek
Foto: Archiv RK
Popisek: Mgr. Ing. Robert Kotzian, Ph.D., politik a právník

„Pokud se jim podaří vnutit společnosti, že oni nedělají politiku, ale dobro, jakési hodnoty, objektivně správné, tak budou mít peníze, budou se moct za ně zaměstnávat, a budou mít čas na aktivismus. Holt to bude trvat dlouho, ale nebudou se muset obtěžovat s demokracií, ale půjdou pomalu dopředu – pořád,“ uvedl v rozhovoru pro Rádio Universum Kotzian, že politické neziskovky snáze prosazují své politické cíle, aniž by musely formálně vstupovat aktivně do politiky a bojovat o přízeň voličů.

Zároveň upozorňuje, že jednou z hlavních strategií těchto politických neziskovek je citové vydírání. Například otázkami typu: „To vám není líto těch utopených dětí?“

„Podívejte, třeba v roce 2009 se vydala poměrně velká skupina migrantů na lodích, vypluli z Libye do Itálie. To byla doba, když ještě evropská pobřežní stráž bránila hranice, to znamená, že tam došlo k tomu, že Italové na jednu z těchto lodí přišli, obrátili ji a dotáhli zpátky k libyjským břehům, a Libyjci si tyto migranty přebrali zpátky. Ale nějakým mechanismem došlo k tomu, že se zkrátka podařilo tyto migranty přesvědčit, aby podali žalobu na Itálii, a došlo to až k Evropskému soudu pro lidská práva,“ připomíná právník.

Už při řízení u Evropského soudu pro lidská práva se do hry do značné míry dostávají neziskovky, jako takzvaní „přátelé soudu“. „Soud nakonec skončil závěrem, že Itálie neměla právo takto tuto loď obrátit k libyjským břehům a vrátit ji zpátky, a ještě se muselo každému z těchto migrantů zaplatit odškodné. To bylo zlomové rozhodnutí, které významně oslabilo schopnost Itálie jako právního státu bránit své hranice,“ dodal Kotzian.

Lidská práva se podle jeho slov obracejí ve svůj opak, proti dnešní společnosti, ochromují státy ve schopnosti bránit se migraci. „Po událostech ze 7. října v Izraeli jsem si uvědomil, že se lidská práva zvrhla a znovu také ohrožují Židy, kteří se cítí oprávněně v nebezpečí,“ podotkl.

O politických neziskovkách Kotzian hovořil jako o „progresivistická hydře“ ohrožující západní hodnoty, naši svobodu. „Politické neziskovky spolu bohatě spolupracují, jsou různě propojeny, různě napojeny na představitele na různých úřadech, ve veřejné sféře, v soudnictví a v podnikatelském sektoru, v akademické sféře, jsou to jednotlivci v médiích – je to celá tato prapodivná síť, kde tyto vazby mají různý charakter. Tak toto nazývám ‚progresivistická hydra‘,“ poznamenal právník, podle nějž jde o jakousi pátou kolonu.

Anketa

Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?

2%
97%
hlasovalo: 57620 lidí
Politici ale raději dělají, jako že činnost těchto politických neziskovek nevidí. „Politiků, kteří by byli ochotni takto kriticky vystoupit, je dnes jako šafránu, a spíše stojí na okraji dění. Nevidím tady politickou sílu, která by dnes disponovala nějakou reálnou mocí, která by byla ochotna do takového střetu vstoupit,“ dodal Kotzian.

Zároveň upozorňuje, že takový politik, který by proti politickým neziskovkám kriticky vystoupil, by musel být velmi odvážný. „Protože jestli něco politické neziskovky umí, tak mobilizovat média a mediální šikanu, frontální útok. A v tom opravdu není jednoduché existovat, a čelit tomu,“ podotkl.

„Ve společnosti politicky působí specifická neprůhledná struktura, která je pohromou pro západní civilizaci a loajální je pouze k jakési ‚utopické vizi nové společnosti‘,“ pokračoval právník.

A doplnil: „Lidé z politických neziskovek mají vizi lepší společnosti, společnosti lepších lidí – nabízí se tady pejorativní zkratka ‚lepšolidi‘. Jejich klíčová slova jsou – spravedlnost, rovnost, svět, který bude klimaticky spravedlivý; svět, který bude sociálně spravedlivý; svět, kde nebudou existovat hranice národních států, protože ty obtěžují, protože prý jaké máme právo říkat někomu z Afriky, že nemůže žít tady v Evropě.

Někde v tomto podivném myšlenkovém prostoru oni vidí svůj cíl, a tam myslím, že jdou. Jak jsem říkal, motivací jsou – povrchnost nebo naivní dobrotivost. Povrchnost – tam si tito lidé otázky ani nekladou. Pak je to potřeba se ohromovat dobrem, pýcha. A tam stačí jakýsi okamžitý efekt z nějakého úkonu.

A pak jsou fanatici, kteří skutečně chtějí zničit starý svět, aby – jak říkali staří komunisté – na jeho troskách mohli postavit nový. Je to ideologie. Nic víc v tom není,“ konstatoval právník Robert Kotzian.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Natálie Brožovská

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Celý soudní senát , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseLaaadik62 , 09.12.2023 13:27:19
měli tehdy popravit pro výstrahu, aby si každý další aktivistický zločinec i evropské soudy rozmysleli poškozovat a ohrožovat zájmy a bezpečnost Evropy hordami agresivních a primitivních přivandrovalců, kteří se nerozpakují zabíjet, když něco nedostanou zadarmo. Nakonec dnes je vidět, kam to došlo a jaký je cíl těchto individuí.

|  8 |  0

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…