Anketa

Jakou školní známkou zatím hodnotíte práci současné Babišovy vlády?

1

71%

2

18%

3

6%

4

1%

5

1%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 9855 lidí

Článek v magazínu Foreign Affairs od profesora mezinárodních vztahů na indianské University of Notre Dame Michaele C. Desche o aktuální situaci na ukrajinské frontě pojednává se slovy o „prohrávání války“ ze strany Kyjeva. „Čtyři roky po zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu Trumpova administrativa tlačí na Kyjev, aby souhlasil s bolestivými územními ústupky jako cenou za mír. (…) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se brání a odmítá udělat cokoli, co by narušilo územní celistvost jeho země. Realita bojiště však není na jeho straně,“ zaznívá. 

Odhodlání Ukrajiny podle Desche „nemůže zakrýt fakt, že válku prohrává“. „Rusko ovládá velkou část ukrajinského území a Kyjev má jen malou šanci se ho zbavit, jak už ukázala neúspěšná ukrajinská protiofenzíva v roce 2023. Jistě, nedávné ruské zisky přicházejí velmi pomalu a za značné náklady; za poslední tři roky Rusko obsadilo pouhé jedno procento dalšího ukrajinského území. To ale nemění skutečnost, že Rusko nyní drží téměř pětinu území v hranicích Ukrajiny z roku 1991 – nebo že větší ruské zdroje a populace znamenají, že Moskva může bojovat ještě roky. Překonání těchto ruských výhod a znovuzískání ztracené půdy na bojišti by vyžadovalo čas a investice, které Ukrajina nemá. Současné okolnosti proto tlačí Kyjev ke kompromisnímu míru – takovému, který bude nutně zahrnovat kapitulaci ukrajinského území“, popisuje.

Trajektorie války dle profesora mezinárodních vztahů nepřeje Ukrajině, přestože ta čelí značně nižším ztrátám, nežli útočící Rusové. Podotýká, že zatímco Rusko ztratilo mezi muži ve věku 25 až 54 let 0,5 až 0,7 procenta obyvatel, ukrajinské ztráty již dosahují mezi jedním až dvěma procenty. Převahu má nadále Rusko také ve zbraňových systémech a příliš se ji nedaří dorovnávat ani skrze finanční a věcnou pomoc ze západní Evropy a donedávna i ze Spojených států.

Fotogalerie: - Společně za Ukrajinu

Neznamená to však, že si Moskva může diktovat přehnané cíle. Desch podotýká, že ruské požadavky, které se točí kolem územních zisků na východě Ukrajiny a zabránění jejímu vstupu do NATO je maximum, co ze svého pomalého postupu vůči slabší sousední zemi Rusové mohou získat. A naznačuje, že to vědí i v Kremlu. „Pozitivní reakce Ruska na 28bodový mírový plán Trumpovy administrativy – který by Moskvě dodal celý Doněck a Luhansk, ale pouze části ostatních východních regionů Ukrajiny – naznačuje, že úplná kontrola nad Donbasem je nejkonzistentnějším územním cílem Moskvy. Jejím nejkonzistentnějším politickým cílem zůstává udržení Ukrajiny mimo NATO. V ideálním světě by ruští vůdci mohli mít ambicióznější územní a politické cíle. Po čtyřech letech vyčerpávající války se však zdá, že tyto omezenější úspěchy jsou vše, co si ruský prezident Vladimir Putin může dovolit,“ zaznívá. 

Ukrajina je naopak ve svých cílech i přes nevýhodnější pozici ambicióznější, když nadále hlásá, že jejím cílem zůstává obnovení kontroly nad územím vymezeným hranicemi země z roku 1991, které zahrnuje i Krym, a obrana ukrajinské suverenity, zejména svoboda vstoupit do jakékoli aliance. „Ukrajina však nemá ani vojenské zdroje pro úspěšnou ofenzívu, ani politickou vůli k robustní obraně,“ míní Desch, že něco takového není realizovatelné. 

Problém navíc země nemá jen s nedostatkem lidí a zbraní. Analytik podotýká, že všechny aspekty válečného úsilí Ukrajiny, včetně výstavby opevnění, podkopala bující korupce. A pro Kyjev jde přitom o mnohem větší problém nežli pro Moskvu, jelikož korupční aféry ještě více oslabují nevýhodnou pozici Ukrajiny. „Rusko samo o sobě není v žádném případě bez korupce, ale jeho velikost a ekonomické výhody činí její dopady méně škodlivé,“ shrnuje Desch.

Fotogalerie: - Dva roky bez Navalného

Přes slova evropských lídrů směrem ke Kyjevu, že územní ústupky nesmějí být připuštěny a situace zavání opakováním mnichovské dohody, americký profesor míní, že útočníka v podobě Ruska nelze srovnávat s Německem z roku 1938. Rusové dle něj totiž nemají schopnosti ani při ukrajinské ztrátě zbytku Donbasu útočit ve směru na Kyjev. „Ztráta zbytku Doněcku, ačkoliv je jistě ranou pro ukrajinské sebevědomí, by Moskvě nutně neotevřela dveře do Kyjeva,“ míní profesor mezinárodních vztahů s tím, že při loňském tempu ruského postupu by Moskvě trvalo více než 30 let, než by se ke Kyjevu dostala.

I přes „paniku v západní Evropě“ tak dle Desche není Rusko schopné být větším ohrožením, i kdyby získalo Donbas. „Donbas nejsou Sudety, protože se současná ruská taktika vůbec nepodobá bleskové válce, která nacistickému Německu velmi rychle získala obrovské kusy území. Rusku by trvalo desetiletí, než by dobylo zbytek Ukrajiny, takže jakákoli přímá hrozba pro většinu ostatních evropských zemí by se projevila až v daleké budoucnosti,“ zaznívá, že jsou podobné obavy liché. 

Kde naopak Rusko může svou vojenskou silou ohrozit Ukrajinu při loňském tempu postupu, jsou dle něj části Charkova, Sumy a Záporoží. „To by Rusko jistě stálo další krev a peníze, ale pro Ukrajinu by to znamenalo vyšší relativní náklady, které si Kyjev těžko může dovolit,“ uvádí.

Fotogalerie: - Společně za Ukrajinu!

„Ukrajinci a jejich spojenci si nyní musejí položit otázku, čeho další rok války dosáhne a za jakou cenu. Mezi vysokými ukrajinskými představiteli, včetně Kirilla Budanova, šéfa prezidentského personálu a bývalého šéfa vojenské rozvědky, roste přesvědčení, že ačkoli ukrajinské hluboké údery a útoky na moskevskou ‚stínovou flotilu‘ ropných tankerů – neoznačených plavidel, která Rusko používá k obcházení sankcí – Rusku ubližují, válku v dohledné době neukončí,“ dodává Desch. 

Zmiňuje, že Ukrajina tak nyní čelí vyhlídce na postoupení území, což by bylo pro Kyjev bylo bolestivé, avšak tato varianta nemusí nutně znamenat konec Ukrajiny jako nezávislého státu. „Ukrajina zbavená svých východních regionů by mohla pokračovat v kyjevském projektu budování státu směrem na západ. Ještě před ruskou invazí v roce 2022 Ukrajina přesouvala své ekonomické těžiště od Donbasu,“ připomíná. 

„S komplexními politickými a ekonomickými reformami, seriózním úsilím v boji proti korupci, zejména ve vojenském sektoru, a kampaní za vybudování obranných pozic optimalizovaných pro drony a válčení s nízkou hustotou útoků a s investováním značných finančních prostředků a organizačního úsilí do inovací na bojišti by Ukrajina mohla být v silnější pozici k obraně v případě opětovného útoku. Přijetí špatné mírové dohody nyní by Kyjevu alespoň dalo šanci na lepší budoucnost. Odmítnutí mírové dohody nyní by jen prodloužilo nákladnou a prohranou válku,“ uzavírá profesor Desch svůj text pro magazín Foreign Affairs.

Fotogalerie: - Pochod za Ukrajinu

„Nejvíce překvapivé je, že to zveřejnili“

Někteří komentátoři a analytici se po uveřejnění daného článku podivili, že na stránkách magazínu Foreign Affairs podobný text vůbec vyšel. Kanadsko-ukrajinský vědec Ivan Katchanovski podotýká, že jej podobná slova o tom, aby „Kyjev vyměnil území za mír“ v magazínu zarazila, jelikož „propagandistický narativ spočívá v tom, že Ukrajina buď vyhrává válku, nebo ji neprohrává“. 

Most surprising is that Foreign Affairs published such article by Professor of International Relations since propaganda narrative is that Ukraine is winning war or not losing war: "Ukraine Is Losing the War. With Moscow Pressing Its Advantage, Kyiv Should Trade Land for Peace." pic.twitter.com/bzct8xaIR6

— Ivan Katchanovski (@I_Katchanovski) February 26, 2026

Politický geograf, vojenský analytik Jan Kofroň k textu připojuje, že nevyslovená otázka v textu z pohledu Ukrajiny zní, zda se jí během tří až šesti měsíců podaří zastavit ruský postup. „Pokud ne, co to bude znamenat pro další kola mírových jednání?“ ptá se. 

Bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií FSV UK Jan Ludvík pak připojil také svůj pohled k textu, který je dle něj vůči Kyjevu až příliš pesimistický. „Včera jsem to přečetl. Desch je autorita a nestává se mi často, že by mi něco přišlo příliš pesimistické vůči Ukrajině. Ale tady jsem se toho dojmu nemohl zbavit. Přišlo mi, že málo zohledňuje, jak moc bojišti dominuje obrana a přeceňuje, jak moc taktika infiltrací funguje,“ míní.

Včera jsem to přečetl. Desch je autorita a nestává se mi často, že by mi něco přišlo příliš pesimistické vůči Ukrajině. Ale tady jsem se toho dojmu nemohl zbavit. Přišlo mi, že málo zohledňuje, jak moc bojišti dominuje obrana a přeceňuje, jak moc taktika infiltrací funguje.

— Jan Ludvík (@nuclearJan) February 27, 2026

A komentátora Brada Pearce pak zaujalo, jak se dle něj změnil pohled na situaci a „hlásná trouba západního zahraničněpolitického establishmentu nyní podporuje realistickou mírovou dohodu“. Zmiňuje z textu například bod, že by Rusko při současném tempu dosáhlo svých deklarovaných cílů za rok a půl s tím, že tento postup akorát „dále zničí“ Ukrajinu. 

Článek jej udivil tím, že se „obejde bez ideologie a nesmyslů a místo toho zní realisticky“. „Ukrajinští podporovatelé jen přispívají k její zkáze. Už léta neměli šanci na vítězství, jak se běžně chápe. Muži umírají pro klamnou myšlenku, že ‚hranice nelze změnit silou‘. Už je toho dost,“ dodává. 

Námitku, že se vytvoří nebezpečný precedent v případě odevzdání části území Rusku, pak odmítá. „Tohle nevytváří žádný precedent appeasementu... Rusko muselo vybojovat skutečnou a nákladnou čtyřletou válku, aby se dostalo tam, kde je dnes, s Ukrajinou podporovanou celým ‚Západem‘. Někdy prostě prohraješ,“ doplňuje Pearce.
 

New in Foreign Affairs: "Ukraine is Losing the War, With Moscow Pressing Its Advantage, Kyiv Should Trade Land for Peace" by Michael C. Desch.

The mouthpiece of the Western foreign policy establishment now supports a realistic peace deal

Thread ??

1/22 pic.twitter.com/nH50A8mVGx

— Brad Pearce (@WaywardRabbler) February 26, 2026

Psali jsme:

„Foltýnovské řešení.“ ČT vysílala dokument a začaly chodit výhrůžky

„Čas tě navštívit,“ psal Oganesjanův muž poslanci. Přijde trest?

Ministr Macinka: Tato válka není jen o území, je o základním principu

Ruské rakety, zastaralé drony, země zničená. Problémy Ukrajiny rostou