„Toto se nepovedlo.“ Z ODS přišla překvapivá kritika peněz pro ČT

17.03.2026 14:44 | Monitoring

Z ODS Liberec zaznívá kritika současného pojetí veřejnoprávních médií. Komentář Jiřího Havlišty otevírá debatu o rozsahu vysílání České televize a Českého rozhlasu, vymezuje se vůči změnám financování přijaté minulou vládou a dovolává se návratu k pravicovým principům při vymezování role médií veřejné služby.

„Toto se nepovedlo.“ Z ODS přišla překvapivá kritika peněz pro ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Baxa

Z ODS Liberec zaznívá kritika současného pojetí veřejnoprávního vysílání. Na facebookové stránce místní organizace byl zveřejněn komentář Jiřího Havlišty z ODS Liberec, který otevírá debatu o tom, jaký má být rozsah České televize a Českého rozhlasu a jakým způsobem mají být financovány. Podle něj je otázkou, zda dnešní podoba veřejnoprávních médií a šíře jejich vysílání odpovídají tomu, jakou roli mají ve společnosti plnit.

Havlišta zároveň upozorňuje, že za debatou o financování se podle něj skrývá i obava z možného politického vlivu. „Za tímto tématem se fakticky ovšem schovává boj se strachem, že vládní většina si bude v budoucnu moci tato média skrze rozpočet ovlivňovat ku svému prospěchu,“ píše v komentáři zveřejněném na facebookové stránce ODS Liberec.

Spor o poplatky a rozsah veřejnoprávních médií

Havlišta zároveň připomíná loňskou změnu mediální legislativy, která rozšířila okruh lidí, kteří musejí poplatky za veřejnoprávní média platit. „Z části tato diskuse začala již v minulém roce, kdy tehdejší vláda zvýšila poplatky za veřejnoprávní vysílání včetně nových opatření, kde za ně platí i člověk, který má mobil nebo jen přístup k internetu,“ uvádí text.

„Tento zákon z dílny tehdejší vlády musíme i my zkritizovat, jelikož rozhodně není pravicový tak, jak by měl být, když vzešel z rukou vlády, kde byla ODS hlavní silou. Toto se vážně nepovedlo,“ uvedl Jiří Havlišta v komentáři zveřejněném na facebookové stránce ODS Liberec.

Podle něj není hlavním problémem jen výše poplatků, ale také samotný rozsah veřejnoprávního vysílání. Tvrdí, že veřejnoprávní média dnes vysílají příliš široké spektrum obsahu, které by podle něj mohlo být i na komerčních stanicích. „Veřejnoprávní média mají určitě své místo, ale ne v rozsahu, který je v současné době nastaven, tedy pět stanic, které z velké části vysílají komerční věci, jež mohou být na komerčních stanicích,“ dodává.

Vždy je to z našich kapes.“

Havlišta zároveň upozorňuje na finanční náklady veřejnoprávního systému. „Z toho důvodu nás tato média stojí cca devět miliard a je jedno, zda jdou ze státní kasy, nebo z poplatků, vždy to je z našich kapes,“ píše.

Z jeho pohledu by proto měla nejdříve proběhnout širší debata o tom, jaké úkoly mají veřejnoprávní média plnit. „Než se cokoliv bude měnit, mělo by dojít k tomu, že si vláda, opozice a my všichni nejprve definujeme, co mají veřejnoprávní média dělat, a až posléze se určí velikost finančních prostředků a z jakých zdrojů půjde,“ uvádí.

Nikdo nemůže tvrdit, že jsou stoprocentně nestranná.“

Součástí komentáře je také úvaha o nezávislosti médií. Havlišta zdůrazňuje, že nezávislá média jsou podle něj důležitá, zároveň však tvrdí, že současný stav není ideální. „Ani dnes s čistým svědomím nemůže nikdo z nás tvrdit, že naše veřejnoprávní média jsou stoprocentně nestranná a nezávislá. Ten, kdo to říká, je prostě idealista odtržený od reality,“ píše.

Na závěr komentáře navrhuje otevřít diskusi o jiném modelu fungování veřejnoprávních médií, který by podle něj více reflektoval tržní prostředí. „To za nás je jasné, i veřejnoprávní televize se má měřit s komerční konkurencí na komerčním trhu,“ uvádí.

Jako jeden z možných směrů zmiňuje například vznik placených kanálů. „Proč nejít cestou například placených kanálů se sportem, případně publicistický kanál, který bude pod takzvaným pay wallem, tam se ukáže skutečná hodnota a kvalita nabízených produktů, protože jen trh skutečně nastaví zrcadlo,“ navrhuje.

Baxa chce dál bránit veřejnoprávní média

Jak výše Havlišta připomínal – právě změny ve financování veřejnoprávních médií byly přijaty za minulé vlády, kdy byl ministrem kultury za ODS Martin Baxa. Mediální novela tehdy mimo jiné zvýšila koncesionářské poplatky a rozšířila okruh lidí, kteří je musejí platit, například i na domácnosti s přístupem k internetu.

Baxa tehdy změny obhajoval tím, že mají zajistit stabilní financování médií veřejné služby. Upozorňoval také, že koncesionářské poplatky se u České televize neměnily od roku 2008 a u Českého rozhlasu od roku 2005, takže jejich reálná hodnota se podle něj vlivem inflace výrazně snížila.

Martin Baxa, který je nyní stínovým ministrem kultury ve stínové vládě ODS, se k roli veřejnoprávních médií v posledních dnech vyjádřil také na sociální síti Facebook při představení stínové vlády občanských demokratů.

„Kultura a svobodná média patří mezi základní pilíře demokratické společnosti. Martin Baxa se stal stínovým ministrem kultury. Jeho priority jsou: obrana médií veřejné služby, svobodná a sebevědomá kultura, ochrana kulturního dědictví a paměťové kultury. Silná kultura pomáhá chránit svobodu i identitu společnosti. ODS je připravena převzít odpovědnost,“ uvedl na svém facebooku.

K tématu médií veřejné služby se Martin Baxa vyjadřoval také letos v únoru při jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. Ve svém vystoupení upozorňoval na plán vlády zrušit koncesionářské poplatky a varoval před možnými dopady takového kroku.

Dodal, že tento záměr byl uveden už v návrhu programového prohlášení vlády. „Návrh programového prohlášení, nástin, byl zveřejněn už na podzim loňského roku. Tam se poprvé objevilo to, že by měly být poplatky zrušeny,“ uvedl ve Sněmovně.

Upozornil také, že vláda podle něj zatím nepředstavila žádný konkrétní plán, jak by měl systém financování médií veřejné služby po zrušení poplatků fungovat. „Ten požadavek, ten programový bod, je napsaný stále černé na bílém, ale chybějí jakékoliv informace k němu. Já před tím varuji,“ řekl.

Každé další prodlení podle jeho slov zvyšuje riziko, že změny nebudou dobře připravené. „Pokud vláda deklaruje, že by měly být změny v systému financování médií veřejné služby účinné od 1. ledna 2027, tak každý den, každý týden, který se ukrajuje času letošního roku, znamená rostoucí riziko,“ prohlásil.

Obavy ze slovenského scénáře

Ve svém projevu Baxa tehdy také zmínil zkušenost ze Slovenska, kde podle něj rychlé změny ve fungování médií veřejné služby přinesly výrazné problémy. „Slovenský model byl projednán ve zrychleném režimu v řádu týdnů a znamenal opravdu velké a vážné riziko pro fungování médií veřejné služby,“ řekl.

Tento postup podle něj vedl oslabení veřejnoprávního vysílání. „Z kdysi stanic, které hrály významnou roli na slovenském mediálním trhu, jsou dnes Slovenská televize a rozhlas jen odleskem slávy, kterou kdysi měly,“ uvedl.

Rovněž zdůraznil, že v Česku neexistuje objektivní důvod k zásadním změnám financování médií veřejné služby. „Neexistuje v Česku v současné době objektivní důvod k tomu, proč by měly být prováděny nějaké zásadní změny ve způsobu financování médií veřejné služby,“ uvedl.

A připomněl i velkou mediální novelu přijatou za vlády Petra Fialy. „Po velké mediální novele, která byla přijata za vlády Petra Fialy, stojí média veřejné služby, Česká televize a Český rozhlas, na pevných nohou,“ řekl.

Média hovoří ke všem.“

Na závěr svého vystoupení pak Baxa zdůraznil význam veřejnoprávních médií pro společnost „Česká média veřejné služby poskytují velmi kvalitní obsah pro lidi napříč věkovými kategoriemi, napříč sociálními skupinami, napříč jednotlivými oblastmi veřejného života. Média hovoří ke všem a poskytují služby, které jsou nenahraditelné,“ dodal.

V programovém prohlášení kabinetu ANO, SPD a Motoristů se počítá se zrušením koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, které dnes platí domácnosti a firmy. Vláda zároveň deklaruje, že chce zachovat nezávislost těchto médií a jako jednu z variant zmiňuje jejich financování ze státního rozpočtu nebo jiný model pravidelné veřejné podpory schvalované Parlamentem.

Konkrétní návrh, jak by měl systém po zrušení poplatků fungovat, však zatím nepředstavila. Premiér Andrej Babiš přitom uvedl, že změna by měla začít platit od 1. ledna 2027.



 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Martin Šebestyán, MBA byl položen dotaz

Snížení cen potravin

Slibovali jste zlevnění potravin a přitom přicházíte se zákazem prodeje pod cenou. Jak to vysvětlíte? A rozumíte trhu? Protože něco se možná prodává pod cenou, ale myslíte, že jsou na tom obchodníci nějak tratní? Oni si ty peníze naženou na něčem jiném a myslím, že výrobci také tratní nebudou. Jedna...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 14 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ale ČT přece je vyvážená, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseJirka 59 , 17.03.2026 15:36:28
Minulé čtyři roky vládu vychvalovala a teď ji bude čtyři roky okopávat kotníky ...

|  8 |  0

Další články z rubriky

Poslankyně vynesla podrobnosti o Markétě Šichtařové

14:00 Poslankyně vynesla podrobnosti o Markétě Šichtařové

DENÍK POSLANKYNĚ Exposlankyně Markéta Šichtařová si práci ve sněmovně reálně nevyzkoušela a už ji ha…