Ukrajinský parlament drtivou většinou hlasů odhlasoval prodloužení válečného stavu. Poprvé byl válečný stav vyhlášen 24. února a poté byl dvakrát prodloužen o 30 dní. Tentokrát parlament prohlasoval prodloužení válečného stavu o 90 dní. Zelenského zástupce u Ústavního soudu, Fedir Venislavskyj, řekl, že válečný stav byl o 90 dní prodloužen, jelikož „příprava protiofenzivy trvá déle než příprava obrany země“.
- Na slova Fedira Venislavského upozornila BBC.
Součástí trvajícího válečného stavu je také stanné právo, které mužům ve věku 18 až 60 let zakazuje opustit zemi. Z Ukrajiny mohou odejít jen muži, kteří dostanou zvláštní výjimku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v jednom ze svých projevů konstatoval, že nemůže ukrajinské muže pustit ze země, protože den co den umírá až 100 mužů.
Ukrajinský generální štáb hlásí, že ruské ozbrojené síly se zaměřují na dobytí Severodoněcku. „Nepřítel“ zintenzivnil použití svých letadel, aby zničil kritickou infrastrukturu Ukrajiny v oblasti aktivních bojových operací. Ukrajinské obranné linie však zatím ruskému náporu odolávají. Ukrajinské síly prý odrazily za posledních 24 hodin na východě 11 nepřátelských útoků.
BBC však upozornila, že tyto informace nemůže nezávisle ověřit.
OSN znovu bije na poplach.
„Počet lidí, kteří byli nuceni uprchnout před konflikty, násilím, porušováním lidských práv a pronásledováním, nyní poprvé v historii překročil ohromující milník 100 milionů. Je to způsobeno válkou na Ukrajině i dalšími konflikty,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky.
Jde o rekord, který podle OSN nikdy neměl být pokořen.
Americká CNN v souvislosti s válkou na Ukrajině popsala, co musí podstoupit Ukrajinci, kteří se z území okupovaných Ruskou federací chtějí dostat do svobodné neokupované části své vlasti.
Oleksandr Vdovychenko takovouto ruskou filtrací prošel.
„Co bys dělal, kdybychom ti uřízli ucho?“ ptali se ho prý ruští vojáci.
Pak ho udeřili do hlavy. Údery přicházely vždy, když se jeho vyšetřovatelům – směsice ruských vojáků a proruských separatistů – nelíbili jeho odpovědi. Ptali se ho prý na jeho politické názory, na jeho rodinu i na jeho plány do budoucna.
Zkontrolovali mu doklady, vzali mu otisky prstů a svlékli ho, aby zjistili, zda nemá nějaké nacionalistické tetování nebo známky způsobené nošením vojenského vybavení.
„Snažili se z něj něco vymlátit,“ řekla CNN v rozhovoru jeho dcera Maria Vdovychenko. Prozradila také, že její otec dostal během výslechu minulý měsíc tolik ran do hlavy, že několik lékařských vyšetření nyní potvrdilo, že jeho zrak byl trvale poškozen.
Přesto byl Oleksandr jedním z těch šťastných. Prošel „filtrací“. Když ruské jednotky počátkem března po invazi do země poprvé začaly obsazovat vesnice a města na východní Ukrajině, začaly se objevovat důkazy o tom, že civilisté byli nuceni podstupovat ponižující kontroly totožnosti a často násilné výslechy, než jim bylo dovoleno opustit své domovy a cestovat do oblastí stále pod ukrajinskou kontrolou.
„[Vojáci] mluvili mezi sebou. Bylo děsivé poslouchat, co se může stát lidem, kteří neprošli filtrací. Budu si to pamatovat navždy,“ svěřila se Maria reportérům ze CNN. Uvedla, že zaslechla jednoho z vojáků, kteří je hlídali, jak říká: „Zabil jsem 10 a dál jsem to nepočítal.“
Tři měsíce po válce se dehumanizační proces známý jako filtrace stal součástí reality života pod ruskou okupací.
CNN prý hovořila i s dalšími Ukrajinci, kteří prošli filtrací, ale řada z nich je touto zkušeností dosud natolik traumatizovaná, že o ní odmítá mluvit veřejně. Pokud vůbec něco popisují, popisují ponižování, bití, někdy i mučení a zdlouhavé výslechy. Mnozí vědí o lidech, kteří byli sebráni ruskými jednotkami nebo separatistickými vojáky a následně beze stopy zmizeli.
Ukrajinci tvrdí, že filtrační tábory vznikly v každém okupovaném městě a podle odhadů jimi prošlo nejméně 37 tisíc Ukrajinců.
- Další informace naleznete zde
Filtrací museli projít i lidé, kteří chtěli opustit Mariupol takřka srovnaný se zemí. „Všichni, muži i ženy, musí projít filtrací, aby se mohli volně pohybovat po městě,“ řekla CNN dvacetiletá Karina, obyvatelka Mariupolu, která je kvůli bezpečnostním obavám identifikována pouze křestním jménem.
„Někteří spí na podlaze, někteří mají větší štěstí [a spí] na židlích a někteří mají ještě větší štěstí a mají matrace v tělocvičně,“ popsala podmínky Karina. „Není tu žádná příležitost se umýt a žádná normální toaleta. Všichni byli nemocní, protože na spaní na podlaze byla příliš zima.“
Městská rada Mariupolu obvinila ruské síly z používání filtračních center k identifikaci svědků jakýchkoli „zvěrstev“ spáchaných ruskými jednotkami během bitvy o kontrolu nad městem, ty podle ukrajinské strany posílá do Ruska neznámo kam. CNN však nemohla toto tvrzení ověřit.
Ruská strana i separatisté odmítají, že by se zadrženými Ukrajinci jednali nelidsky a že by je zadržovali déle, než je nezbytné. Jak separatisté, tak Rusové tvrdí, že chtějí jen najít osoby, které se podílely na bojových operacích na ukrajinské straně.
CNN také připomněla, že podobné filtrační tábory využívala ruská armáda už během války v Čečensku v 90. letech minulého století.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
