Anna Matušková nejprve prezentovala projekt kampaně pro hnutí ANO a popsala její vývoj od prvního setkání s Andrejem Babišem, který ji oslovil již během její práce pro kampaň Karla Schwarzenberga. Voliči podle Matuškové na začátku roku 2013 neznali lídra hnutí a preference ANO byly zanedbatelné, takže následný úspěch byl velmi významný. Z obecných pravidel pro volební kampaně připomněla, že základní otázka, na kterou by měli kandidáti umět odpovědět, zní, proč právě je má občan volit. „Pokud na to kandidát neumí odpovědět, je to problém. Další věcí je znalost politické práce poslance, zastupitele nebo hejtmana,“ vysvětlila Anna Matušková. Dále je podle ní pro úspěšnou kampaň nutná práce s daty volebních průzkumů. Pravidla jsou ale jedna věc, a realita druhá. „Situace je pokaždé jiná, kampaň v roce 2013 by vypadala úplně jinak, kdyby politika nebyla plná milostných afér a bývalý premiér nezahořel pro jednu ženu. A kdyby ostatní strany nezklamaly své voliče. ANO by v roce 2006 nevyhrálo ani díky sebelepšímu marketingu,“ řekla v Brně Anna Matušková. Pokud jde o současnost, odborníci na politický marketing s hrůzou očekávají, jak se současná imigrační krize promítne do krajských voleb a jak v nich bude komunikována.
V kampani je nutná komunikační disciplína
Důležitá pro volební kampaně je také osobnost kandidáta a definice, co pro něj znamená úspěch. „Když někdo kandiduje na prezidenta nebo senátora, mělo by to být vždy vítězství, pokud je to strana, měla by vědět, kolik chce získat procent. Je to součást celkové vize a od toho se odvozují jednotlivé kroky a taktika,“ řekla o předpokladech úspěšné kampaně Anna Matušková. Poté jde o to, najít skupinu voličů, která dobře bude reagovat na danou nabídku.
Podstatná jsou i témata, která se v kampani budou komunikovat. Obecně podle Matuškové patří k největším korupce, finanční situace lidí a nezaměstnanost. Připomněla přitom prezidentskou kampaň, kdy Karel Schwarzenberg v debatě na otázku na řešení sociálních otázek popravdě odpověděl, že s tím jako prezident nemůže nic dělat, protože nemá výkonné pravomoci, kdežto Miloš Zeman reagoval tím, že se bude rozhodně snažit pomáhat sociálně slabším, ale nijak to nekonkretizoval. Podle Matuškové je to obdobné, jako když dnes politici říkají, že řešením uprchlické krize je ochrana vnější hranice EU, ale málokdo vůbec ví, co tato hranice představuje. V popisu pravidel kampaně Anna Matušková zmínila důležitost určité „komunikační disciplíny“, v jejímž rámci musí politik mnohokrát opakovat základní teze kampaně, a někteří kandidáti s tím mívají problém.
I osobnosti si nechají do kampaně „kecat“
První tazatel se v debatě s Annou Matuškovou zeptal na její názor na aktuální kampaň amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. „Trump děsí republikány i demokraty a vlna kandidujících expertů a nepolitiků je vidět i v Evropě. Zatím to dělá dobře a funguje to, doufám nicméně, že to nebude budoucí americký prezident, protože to není podle mne princip, jak by se měla dělat politika. Spiklenci tvrdí, že Trump to tak dělá proto, aby se voličstvo vyděsilo a volilo Hillary Clintonovou,“ konstatovala politoložka Matušková.
Otázky se poté často obracely k její praxi v kampaních ANO a Karla Schwarzenberga. Jedna z nich mířila na to, nakolik si takové silné osobnosti nechají „kecat“ do toho, co v kampani dělají. „Můžete radit, jen pokud jsou oni ochotni naslouchat a pokud jim to dává smysl. V případě Andreje Babiše bylo nutné stát si za svým názorem, on si ale v kampani nechal radit například ve věcech znalosti politického prostoru, nestavěl se nikdy do role intelektuála apod. Výhodou bylo, že je Andrej Babiš velmi učenlivý a opravdu ,maká‘. U Karla Schwarzenberga byl pro nás trochu problém radit, když jsme měli respekt k jeho osobnosti, ale i tady jsme stáli za svým názorem. Ideální je držet si od začátku přesně definovanou pozici a z ní hájit názor a nesbližovat se s klienty,“ řekla o komunikaci s kandidáty Anna Matušková.
Psali jsme:
Populismus sílí v celé Evropě
Řeč přišla i na problém populismu a politiků. Podle Anny Matuškové je cítit jeho nástup v celé Evropě. „V Česku se podle průzkumů 80 % lidí bojí migrace, ale nikde se neříká, jací ti lidé jsou. Co znamená, že se bojí migrace – bojí se o práci, islámu nebo že to nezvládneme jako stát. Je ale dost snadné manipulativně použít to číslo,“ řekla politoložka Matušková. Jako příklad populismu ve výkonné funkci uvedla slovenského premiéra Fica, který rozhodl dát třicet milionů eur lyžařským střediskům, aby slovenské děti mohly lyžovat. I v souvislosti s migrační krizí u nás se objevují populistická prohlášení. „To, co dělá Miloš Zeman, míří na jednu skupinu obyvatel, tak se nemá chovat prezident. Na druhou stranu premiér Sobotka komunikuje témata podobně jako Zeman, ale dokáže je zabalit do státnického prohlášení a získává popularitu i u voličů, kteří by jej předtím nevolili,“ řekla k politickému populismu Anna Matušková. Politická kultura je podle ní na Západě jiná a určitá rozvaha by u našich vrcholných představitelů byla namístě.
Posluchače zajímal i názor Anny Matuškové na dokument Víta Klusáka a Filipa Remundy Matrix AB. Jako členka volebního týmu Andreje Babiše řekla, že mu už před natáčením radili, aby to nedělal. „Taková věc nemůže dopadnout dobře, i kdyby byl Andrej Babiš něco jako Matka Tereza. Jeho rozhodnutí vzniklo v povolební euforii, kdy chtěl být cool a příjemný, jak se ale postupně objevovaly problémy, ukázalo se, že jsme měli pravdu,“ řekla Matušková. Po odvysílání filmu se podle ní pokles popularity příliš neprojevil, je snad trochu patrný na sociálních sítích, určitě ale dokument Babišovi neprospěje u intelektuálně orientovaných voličů. Určitě je ale potřeba jít dál, nemá smysl natáčet třeba jiný, pozitivní film apod.
Schwarzenberg podcenil komunikační disciplínu
Mluvilo se i o kampani Karla Schwarzenberga a o tom, co by dnes Anna Matušková změnila a kde vidí chyby. „První kolo skvěle šlapalo, ale chybou bylo, že v případě prezidentské kampaně se během prvního musí plánovat už druhé kolo, a to jsme neudělali. V sobotu byly výsledky voleb prvního kola a v neděli už mělo naplno jet druhé kolo. Na druhou stranu druhé kolo bylo celé o televizních debatách a mělo se s přípravou lépe pracovat, tam se měla soustředit všechna energie,“ uvedla Matušková k prezidentské kampani. Připustila také, že se tým pohyboval v určité euforické bublině vytvořené sociálními sítěmi.
V prezidentské volbě se také objevily prvky negativní kampaně, kdy se v jedné z posledních debat v České televizi objevilo téma Benešových dekretů. „Karel Schwarzenberg se v této debatě měl soustředit na období Zemanova premiérství v 90. letech a další témata, pak ale padla otázka na Benešovy dekrety a Schwarzenbergovo prohlášení. Osobně s ním souhlasím, ale byla to totální chyba, potvrdilo se, že se má dodržovat komunikační disciplína a v prezidentské debatě mluvit jen o tom, proč by si ho měli voliči vybrat za prezidenta,“ řekla Anna Matušková. Popsala pak pocity, které po zmíněné debatě volební tým zažíval: „Viděla jsem to v televizi a všechny nás polila hrůza, bylo to ale v půli debaty, Karel Schwarzenberg se aktivizoval a nakonec jsme měli pocit, že debata vyzněla pro něj vítězně. Bylo to něco, jako když si dáte vlastní gól, ale nakonec vyhrajete. Mezitím ale druhý tým dostal téma, na které čekal, a druhý den jsme zjistili, že příběh Schwarzenberga je v médiích podán jako příběh Němce. Naběhli jsme si na smeč. Karla Schwarzenberga to navíc velmi osobně urazilo, protože jeho rod byl vždy vlastenecký a takové osočení se ho lidsky dotklo.“
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
autor: David Daniel
