Rozhodovat by měla o tom, zda dokument pošle k ratifikaci do Parlamentu. Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, musí ji ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy teď na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se ČR při hlasování zdrží.

„Předpokládám, že Istanbulskou úmluvu projedná vláda příští týden, a to 14. června 2023. Předpokládám, že ji vláda schválí a odešle k projednání do Poslanecké sněmovny, kde se o ní povede další politická diskuse,“ uvedl tento týden v tiskové zprávě ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ve zveřejněném programu vládního zasedání bod k Istanbulské úmluvě ale není.

Dokument v ČR vyvolával silné emoce. Důrazně ho odmítli konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Minulé kabinety projednání a ratifikaci odsouvaly. O odklad požádal loni začátkem roku také Blažek, podle Deníku N to zdůvodnil potřebností politických debat. Teď tři lidovecká ministerstva a kvůli církvím pak také ministerstvo kultury navrhovala projednávání a ratifikaci znovu odložit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková už dřív řekla, že se debaty vedou řadu let a není důvod k dalšímu odkládání. Pětikoaliční vláda pak v programovém prohlášení píše, že zajistí lepší ochranu obětem sexuálního a domácího násilí.