„Vládo, nebuď na migranty tak krutá.“ Aktivisté v Dánsku se bouří

29.01.2018 20:46

V pátek se konaly v hlavním městě Kodani a druhé největší metropoli, v Aarhusu, bouřlivé demonstrace, jejichž účastníci apelovali na vládu, aby se chovala mírněji k migrantům.

„Vládo, nebuď na migranty tak krutá.“ Aktivisté v Dánsku se bouří
Foto: Jan Rychetský
Popisek: O nabíjení mobilů u jedné z restaurací je obrovský zájem

Dánsko je sice se Švédskem od roku 2010 spojeno mostem, ale imigrační politika obou zemí je značně odlišná. Zatímco Švédsko od začátku migrační krize přijalo v poměru k počtu obyvatel z celé Evropy nejvíce migrantů (přibližně 200 000), Dánsko se staví k migrantům poněkud chladněji. Loni úřady do země vpustily méně než tři tisíce migrantů a vláda přijala celou řadu restriktivních opatření, které značně ztěžují žádost o azyl.

Většina obyvatel země imigrační politiku vlády vítá, ale v pátek se sešli její odpůrci, kteří protestovali konkrétně proti deportačnímu centru Kærshovedgård. Nelíbí se jim, jak se tam zachází s ilegálními migranty, kteří by měli být v nejbližší době deportováni do svých rodných zemí. Účastníci demonstrace požadovali uzavření zmiňovaného centra a opětovné otevření jednotlivých případů neúspěšných žadatelů o azyl.

Vláda zřídila v poslední době deportační centrum Kærshovedgård a také Sjælsmark. Jeho dočasní obyvatelé by zde měli pobývat do té doby, než dojde k jejich deportaci. Celý proces se však často protahuje, protože Dánsko není s některými zeměmi třetího světa dohodnouto a část ilegálů ani nemá žádnou státní příslušnost. Z předpokládaných několika málo týdnů se tak často stávají měsíce, což obyvatelé těchto center nesou s velkou nelibostí.

Mnozí z nich si stěžují na špatnou kvalitu stravy, téměř žádný program a možnosti sportovního nebo kulturního vyžití. Vláda připouští, že podmínky v deportačních centrech jsou takto nastaveny záměrně. A právě to kritizovali účastníci demonstrací v obou dánských metropolích. Protesty byly svolány v rámci projektu solidarity s neúspěšnými žadateli o azyl. Podle koordinátorky projektu Anemone Samy migranti „trpí neoprávněně, protože neudělali nic špatného“.

„Naši politici říkají, že život v deportačních centrech je nutné co nejvíce ztížit, aby jeho dočasní obyvatelé brzy odjeli do svých zemí a další migranti k nám potom už ani nepřicházeli,“ zlobí se aktivistka. Martin Lemberg-Pedersen z univerzity Aalborg tvrdí, že jeho průzkum prokázal, že zhoršené životní podmínky vedly ke zhoršení psychické stavu některých migrantů. „Je nutné o tom veřejně mluvit a ptát se, jak můžeme něco takového vůbec připustit ve svobodné zemi.“


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

12:50 Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

„Jedu se setkat s mamkou. Už jsme se léta neviděli. Jsme z Doněcka a já nechci bojovat za Putina. Už…