Dánsko je sice se Švédskem od roku 2010 spojeno mostem, ale imigrační politika obou zemí je značně odlišná. Zatímco Švédsko od začátku migrační krize přijalo v poměru k počtu obyvatel z celé Evropy nejvíce migrantů (přibližně 200 000), Dánsko se staví k migrantům poněkud chladněji. Loni úřady do země vpustily méně než tři tisíce migrantů a vláda přijala celou řadu restriktivních opatření, které značně ztěžují žádost o azyl.
Většina obyvatel země imigrační politiku vlády vítá, ale v pátek se sešli její odpůrci, kteří protestovali konkrétně proti deportačnímu centru Kærshovedgård. Nelíbí se jim, jak se tam zachází s ilegálními migranty, kteří by měli být v nejbližší době deportováni do svých rodných zemí. Účastníci demonstrace požadovali uzavření zmiňovaného centra a opětovné otevření jednotlivých případů neúspěšných žadatelů o azyl.
Vláda zřídila v poslední době deportační centrum Kærshovedgård a také Sjælsmark. Jeho dočasní obyvatelé by zde měli pobývat do té doby, než dojde k jejich deportaci. Celý proces se však často protahuje, protože Dánsko není s některými zeměmi třetího světa dohodnouto a část ilegálů ani nemá žádnou státní příslušnost. Z předpokládaných několika málo týdnů se tak často stávají měsíce, což obyvatelé těchto center nesou s velkou nelibostí.
Mnozí z nich si stěžují na špatnou kvalitu stravy, téměř žádný program a možnosti sportovního nebo kulturního vyžití. Vláda připouští, že podmínky v deportačních centrech jsou takto nastaveny záměrně. A právě to kritizovali účastníci demonstrací v obou dánských metropolích. Protesty byly svolány v rámci projektu solidarity s neúspěšnými žadateli o azyl. Podle koordinátorky projektu Anemone Samy migranti „trpí neoprávněně, protože neudělali nic špatného“.
„Naši politici říkají, že život v deportačních centrech je nutné co nejvíce ztížit, aby jeho dočasní obyvatelé brzy odjeli do svých zemí a další migranti k nám potom už ani nepřicházeli,“ zlobí se aktivistka. Martin Lemberg-Pedersen z univerzity Aalborg tvrdí, že jeho průzkum prokázal, že zhoršené životní podmínky vedly ke zhoršení psychické stavu některých migrantů. „Je nutné o tom veřejně mluvit a ptát se, jak můžeme něco takového vůbec připustit ve svobodné zemi.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro