Debatu uspořádal klub Pátečníků, který podle popisu na webu „s velkým respektem navazuje na činnost prvorepublikových Pátečníků, tvoří uzavřenou skupinu osobností, expertů, umělců, podnikatelů a občanů ze všech regionů ČR, vzájemně propojených na hodnotách přátelství, svobody a odpovědnosti“. Mezi osobnostmi, které se debaty zúčastnily, byli například bývalí politici Jan Kalvoda nebo Pavel Bělobrádek, ale také bývalý brankář Dominik Hašek, režisérka Olga Sommerová nebo písničkář Jaroslav Hutka. Nicméně hlavními hosty debaty byli novinář Jindřich Šídlo a aktivista a pořadatel demonstrací Mikuláš Minář. Hovořilo se o tom, „co systémově změnit, abychom nemuseli zažívat to, co zažíváme teď“.
Ještě předtím, než dostali slovo pozvaní hosté, návštěvníky „naladil“ písničkář Jaroslav Hutka.
Minář uvedl, že v této diskusi je mnohem nervóznější než na Letné. Prý je otázka složitější. „My vždycky říkáme, není to o velkých jednorázových akcích. Opusťme mentalitu, že jedna velká demonstrace něco změní, že jedno občanské hnutí něco změní. Že je to jenom na nás. Ne, není to jenom na nás,“ tvrdí Minář. Byl by prý rád, kdyby si účastníci debaty odnesli otázku, co mohou udělat a jaká je jejich role.
Říká, že dnes na internetu už nezáleží na tom, jestli je zpráva pravdivá, ale jestli vzbudí vzrušení. A s tím podle něj souvisí globální nástup populismu. Prohlásil, že když tu byl 41 let komunismus, tak 41 let bude tvrat, než se „zbavíme té mentality“.
Otřásly s ním prý parlamentní volby v roce 2017. „Já jsem se do té doby o politiku tolik nezajímal,“ tvrdí organizátor demonstrací, ale dodal, že si uvědomil, že za další vývoj nese odpovědnost i on. Situaci po volbách popsal: „Dostali jsme se do nějaké krize demokracie, ta krize se projevuje tak, že 115 křesel v Parlamentu mají buď populisté, nebo extremisté. Tak jako tak strany, které mají s demokracií nějaký problém.“ A dodává, že kdyby bylo o pár hlasů méně pro STAN nebo TOP 09, tak extremisté a populisté měli ústavní většinu. V kombinaci se zvolením Miloše Zemana prezidentem je tu prý nebezpečí rozpadu demokratických institucí. „Policie, justice, nezávislá média,“ jmenoval Minář.
„Vlastně vůbec nebylo jasné, co by se s tím mělo dělat, co může udělat každý z nás, protože tady podle mě nebyla dostatečně dobrá analýza toho stavu a příčin toho stavu, abychom tedy zjistili, co se s tím dá dělat,“ pokračoval Minář. A prý to nejjednodušší, co se dá dělat, je spojit lidi, kteří vnímají, že demokracie je ohrožená, a využít synergii ze spojení. „Pro záchranu demokracie stačí v zásadě udělat velmi málo, není třeba zatím, abychom obětovali životy, stačí velmi málo, stačí si najít tu chvilku,“ tvrdí organizátor demonstrací. A pokud to bude dělat dost lidí, výsledek bude obrovský, míní Minář. A pochlubil se, že na Facebooku Milion chvilek podporuje 350 tisíc lidí, což je prý dvakrát více podporovatelů, než má Andrej Babiš. Tato „zájmová skupina“, jak ji definuje, prý umožnila zorganizovat Letnou. Roli Milionu chvilek vnímá jako hlídacího psa, „pojistku demokracie“. „Spojujeme lidi, kterým na demokracii záleží,“ tvrdí a dodává, že jejich cílem je ubránit demokratické instituce jako veřejnoprávní média a justici. To ale podle něj neřeší příčinu krize.
Vysvětlil, proč se nemohou stát politickou stranou. Je to prý proto, že spojit lidi se jim podařilo proto, že mají široký cíl, ale jakmile dojde na konkrétní program, prý by ztratili dvě třetiny sympatizantů a ztratili potenciál. „V tuhle chvíli, kdy je demokracie v krizi, je důležitější udržet ten potenciál, který dokáže případně bránit demokratické instituce,“ prohlásil. Politické strany by podle něj také měly více spolupracovat a hádat se, až krize pomine.
Data setkání podle jeho názoru nejsou tak důležitá, je prý možné, že se sejdou ještě před 16. listopadem. Ale znovu zopakoval, že by se naděje neměly upínat jen k jeho spolku, ale lidé by se měli sami ptát, co mohou udělat.