„Tyhle příručky slouží místo výcvikového tábora pro ideologicky spřízněné nebo hloupé novináře. Jejich jediným cílem je odnaučit redaktory solidní novinařinu a naopak je naučit manipulovat, ba přímo lhát, a to s cílem šířit strach,“ sdělil ParlamentnímListům.cz novinář, který dlouhodobě sleduje vývoj v energetice, Přemysl Souček. A o co jde?

Návody k použití I.

Na podivné seznamy rad od slovutných organizací, které vypadají jako návody k použití, v Česku před necelým rokem upozornil web s podivným názvem Sýra zdarma, který má ve svých zásadách třeba klima realismus. V článku „Internetová příručka klimatické manipulace. Pro případ horka“ píše o iniciativě „Covering Climate Now“ (CCN), což by se dalo pro větší srozumitelnost přeložit jako „Současné mediální pokrytí klimatu“ nebo o „Global Heat Health Information Network“ (GHHIN), tedy „Globální teplotní zdravotní informační síti“. Iniciativu spoluzaložil britský deník Guardian a přihlásilo se k ní 170 médií včetně třeba společnosti Bloomberg nebo televize CBS News. Síť je sdružení vědců, politiků a dobrovolníků založené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), mezinárodní meteorologickou organizací a řadou institucí včetně mnoha univerzit.

Rady CCN jsou shrnuty do třinácti kapitol a dalších podkapitol, proto budeme některé vybírat jako „rozinky z vánočky“. Takže: „Klimatické změny jsou určujícím příběhem naší doby… Dobrá žurnalistika nesmí omezovat klimatické zpravodajství na vědu a počasí. Bez ohledu na to, jaká je vaše specializace - politika, obchod, zdraví, bydlení vzdělání, jídlo, národní bezpečnost, zábava, sport či něco jiného – je třeba zdůrazňovat silné klimatické vazby… Příběhy nebo komentáře, které zpochybňují vědecký konsenzus nebo zesměšňují klimatický aktivismus, nepatří do zpráv. Tam, kde se nelze vyhnout klimatickému popírání - pokud přichází například z nejvyšších úrovní vlády - odpovědné novinářské rámování jasně ukáže, že je kontrafaktuální, ne-li zakořeněné ve zlé víře… Příběhy o extrémních vedrech například lépe ilustrují obrázky ošoupaných lidí ve veřejných klimatizovaných prostorech než fotografie ‚zábavy na slunci‘ plážových návštěvníků cákajících se ve vlnách.“