Michal Půr uvedl, že se začíná hovořit o novém stavebním zákonu, přičemž je předpokládáno, že nový stavební zákon bude vycházet z původního návrhu zákona Kláry Dostálové, který před lety získal ocenění Zákon roku.
Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) potvrdila, že nový zákon se doopravdy chystá, přičemž zdůraznila, že klíčové je zapojení do přípravy zákona i úředníky, kteří budou nový systém v praxi realizovat.
„Zákon se chystá s celým trhem a hlavně s dotčenými úředníky. Jestli něco považuju za nejdůležitější, tak to je uklidnit úředníky,“ varovala Dostálová před panikou mezi úřednictvem, kterou již dříve způsobilo metodické vedení z pozice Ministerstva pro místní rozvoj. Podle Dostálové je nejprve nutné s úředníky projít, co funguje a co ne a kde jsou v současnosti největší chyby.
Zároveň Dostálová kritizovala, že pokud se aktuálně zadávací dokumentace k digitalizaci stavebního řízení připravuje bez opozice, tak to je podle ní velkou chybou. „Určitě by to chtělo, aby současná vláda, tedy pan ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, oslovil opozici, pozval nás na jednání,“ uvedla Dostálová.
Ing. Klára Dostálová
„My už opravdu nemáme prostor na to ztrácet čas,“ prohlásila Dostálová a připomněla, že plánovaný termín spuštění digitalizace je už v roce 2028. „Ale jak? Jak to začne fungovat? Budou tam nějaké změny? Je opravdu potřeba do toho zakomponovat všechny zúčastněné,“ zopakovala Dostálová.
V rozhovoru dále popsala dvě možné varianty, jak by mohl nový stavební zákon vypadat. První verze spočívá v tom, že stavební úřady zůstanou na obcích s rozšířenou působností (ORP) a na menších úřadech by byly jejich pobočky.
Cílem této varianty je podle Dostálové zajistit, aby stavební řízení bylo dostupné co největšímu počtu lidí a zároveň aby úředníci byli navzájem zastupitelní. Dostálová připomněla, že současný systém je roztříštěný a v důsledku toho na něj doplácí zejména investoři – například v případě, kdy úředník onemocní a nikdo ho nemůže nahradit.
Druhou variantou je pak nejvyšší stavební úřad a zavedení jednotné státní soustavy stavebních úřadů.
Připomněla, že současný špatný stav stavebního řízení je důsledkem rozhodnutí vládní koalice, která si podle ní udělala z novely stavebního zákona politické téma. Největší kamen úrazu podle ní byla digitalizace stavebního řízen, která byla paradoxně schválená už na zlomu roku 2018–2019, v rámci zákona o zeměměřictví, ale tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pak projekt zrušil a začal znovu, čímž způsobil zdržení i chaos.
Nynějším ministrem pro místní rozvoj je Petr Kulhánek (za STAN), který podle Dostálové přislíbil, že všechny relevantní aktéry přizve k jednáním o nové architektuře systému a zadávacích podmínkách. Jenže – jak říká – do poloviny června se nic nestalo. Dostálová varuje, že pokud se zadávací podmínky připraví nyní bez dohody, může je příští vláda zdědit a tím se celý proces digitalizace znovu protáhne.
Měl Izrael právo udeřit na Írán?Anketa
Pokud by se dnes zákon znovu otevíral, zaměřila by se především na územní plánování. „Určitě územní plánování, protože to je potřeba si říci, že my jsme to nakousli, udělali jsme pracovní skupinu, ale nedotáhlo se to tím novým stavebním zákonem.“
Vysvětlila, proč právě územní plánování považuje za klíčové. „Územní plánování je alfa omega stavebního řízení, protože tam je ten prostor, kde si obec má říkat, co chce, ne v tom samotném technickém stavebním řízení, kde se to děje dnes. Takže pojďme znova otevřít tu debatu,“ pokračovala.
Zdůraznila, že většina obcí by chtěla mít v plánování větší pravomoci. „Většina obcí, neříkám, že všichni, by to chtěli samostatné působnosti, ale tam se musí velmi dobře doladit ty vztahy mezi dotčenými orgány,“ uvedla, že právě tyto vztahy je třeba legislativně vyřešit.
„Na druhou stranu máme kolem sebe země, kde to funguje,“ uvedla a zmínila konkrétní zrychlující prvky, které by zefektivnily proces výstavby. „Pak jsou standardy už na konkrétní stavební projekty, že když splníte vzdálenost od souseda a další, tak vlastně ani nepotřebujete stavební povolení. Máte územní plán, prostě vytyčený prostor, kde se dá stavět. To jsou ty zrychlující kroky, které je potřeba udělat.“
„Stejně tak dobrý je tzv. národní územní plán, kde se regenerují strategické stavby, na které musí reflektovat ty nižší územní plány,“ doplnila.
Původní práce podle jejích slov byla dobrým základem, ale nikoliv dokončeným dílem. „Takže si myslím, že je to našlápnuto dobře, ale není to dokončené.“
V tomto kontextu se pozastavila nad tím, zda by stát měl přistupovat k problematice bydlení jako ke skutečnému státnímu zájmu. Zdůraznila, že pokud Česko čelí krizi bydlení, je nutné tuto oblast skutečně povýšit: „Pokud se regulérně bavíme, že jsme v krizi bydlení, že se skutečně nestaví byty, tak je potřeba to povýšit na státní zájmy,“ dodala s tím, že z toho podle ní logicky vyplývá i nutnost zjednodušit stavební procesy: „Je to veřejným zájmem, aby bydlení bylo. Tím pádem zjednodušit ty procesy. Což by znamenalo dát to v rámci stavebního zákona pod Dopravní energetický stavební úřad. Ten název je na hlavu, proto jsme chtěli nejvyšší stavební úřad, ale je to v podstatě to samé,“ uvedla Dostálová, že řešením by mohlo být svěřit určité typy projektů pod centrální úřad.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Měl by stát přistupovat k problematice bydlení jako ke skutečnému státnímu zájmu?
autor: Alena Kratochvílová
