Evropský parlament řeší problém. Totiž zneužívání asistentů a asistentek. Dle článku serveru Politico tato instituce selhává při jejich ochraně, ke kterémuž závěru novináři dospěli po desítkách rozhovorů a zhlédnutí tajných dokumentů. Někteří poslanečtí asistenti a asistentky prý museli snášet zneužívání celé roky a cítili se pak „fyzicky a mentálně mrtví“, někdy i na hranici sebevraždy. Což se nevylepšilo, když si stěžovali u unijních institucí, protože vyřídit stížnost trvá měsíce. Jedna z obětí to popsala jako zkušenost vězně čekajícího na popravu.

Hned několik svědků tvrdí, že šikana v europarlamentu přímo bují, další tvrdí, že se stali obětí sexuálního obtěžování a že psychologické hrátky jsou na denním pořádku. A že je snažší mlčet a kdo si stěžuje, tak je mu doporučeno, aby raději skončil. Že proces podání stížnosti je velmi stresující si myslí například pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Snaha o reformu celého procesu tu je, i ze strany předsedkyně europarlamentu Roberty Metsolové. Ale zda se něco skutečně stane, je ve hvězdách.

V současné podobě je dle Politico proces pro oběti odrazující, straní europoslancům, náchylný k nevysvětleným prodlevám a i když dojde k závěru, že k pochybení došlo, postihy jsou mírné. V letech 2019 až 2021 bylo otevřeno 34 vyšetřování buď sexuálního zneužívání, nebo psychologického nátlaku. Skutečná data o problému ovšem buď nejsou, nebo jsou utajována a celý proces vyřízení stížnosti může trvat až dva roky. Od roku 2019 jen 295 europoslanců absolvovalo dobrovolné školení proti šikaně.

V roce 2023 byly pokárány dvě europoslankyně, obě za psychologický nátlak. Jedna další europoslankyně a jeden europoslanec jsou vyšetřováni, alespoň podle informací Politico. To je ovšem prý jen špička ledovce.