Moravec brutálně proti ČT. Teď se ukázalo, o co šlo. Bude soud?

První téma Týdne médií se dotklo sudetoněmeckého sjezdu v Brně, který v posledních dnech výrazně rezonuje ve veřejném prostoru. Petr Žantovský si všímá hlavně toho, jak o něm informují média a jak podle něj postupně posouvají hranice veřejné debaty až k manipulaci publika.

Zmiňuje, jak některá média celou věc představovala jako akt diplomatického smíření a porozumění. „Média nám vysvětlovala, že to je vlastně akt diplomatického smíření. Máme se rádi se sudetoněmeckým landsmanšaftem a budeme jim klást červené koberce na jejich brněnská řečniště,“ glosuje mediální analytik.

Pozastavuje se také nad informací, kterou podle svých slov zaznamenal v médiích, že dramatik Milan Uhde má obdržet Cenu Karla IV., nejvyšší ocenění Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Podle Žantovského by šlo o ocenění ‚zřejmě za zásluhy o sudetoněmeckou věc‘.“ „A teď jde samozřejmě o to, co je ta věc. Je to o tom, že Posselt říká, že Benešovy dekrety nejsou vyhaslé a že jsou vzorem křivdy na historii? Nebo je to o tom, že se jenom dočasně, protože už to nebylo diplomaticky únosné, vyndal ze stanov požadavek na vrácení majetků po vysídlených? To je otázka, co je ta věc,“ pokračuje Žantovský.

Všímá si i toho, že se kolem sjezdu shromáždila řada veřejně známých osobností. „Shromáždila se tu spousta lidí, kteří tu věc podporují. Nejen Uhde, ale samozřejmě lidé jako Tomáš Halík, Petr Pithart, Bolek Polívka a samozřejmě jako svrchní dohlížitel generál prezident Petr Pavel,“ podotýká.

Podle Žantovského se do tohoto rámování zapojují i česká média, která podle něj význam sjezdu naopak zlehčují. Upozornil například na článek Marka Hudemy v Lidových novinách s titulkem Sudetoněmecký sjezd v Brně jako příklad symbolické politiky. Neudálost budí nezaslouženou pozornost. „Autor toho článku píše, že většinou postarší čeští Němci a jejich potomci si zatancují, zahrají, pojedí, popovídají, pojedí guláš, popijou pivo a pojedou domů. Tak to je celý obsah té neudálosti podle pana Hudemy,“ pozastavuje se Žantovský, že tuto akci skutečně označuje za „neudálost“.

Takové hodnocení ale odmítá a považuje ho za podcenění širších souvislostí. „To je mi moc líto, ale myslím si, že pan Hudema se špatně rozhlédl po dnešní Evropě a dnešním světě a podcenil malinko geopolitický význam této skutečné události,“ poznamenává s tím, že naopak jde o události „jako Brno“.

Fotogalerie: - Sjezd Sudeťáků začal

V Brně začal sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu

Zúčastnil se i mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt

Anketa

Vítáte, že sudetský sjezd proběhne v Brně?

Vítám

Nevítám

98%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 5764 lidí

Podobné vyznění Žantovský našel také v textu spisovatelky Kateřiny Tučkové, která se tématu osudu sudetských Němců dlouhodobě věnuje. Upozornil na její úvahu pro Seznam Zprávy, v níž píše, že sudetští krajané jsou společenstvím, které Čechům rozumí a má zájem rozvíjet dobré sousedské vztahy, a že tvrzení o opaku podle ní vyvolává napětí zhola „imaginární hrozbou“.

„To je velmi, řekl bych, skoro až banální zakrývání skutečnosti takové, jaká je. To, že budeme snižovat význam nějakých historických událostí, budeme na ně zapomínat a budeme lidi, kteří se k nim odkazují, bagatelizovat a říkat, že to jsou milí krajané, tím historii nezměníme,“ zdůrazňuje mediální analytik.

„To, co se dnes děje v Brně, je naprosto nadeklarované a nařízené smiřování s někým, kdo se před mnoha lety usnesl na tom, že český národ nemá co ve svém Lebensraumu pohledávat a měl by být z části vyhlazen a z části vyhoštěn někam za Sibiř. Proč to odmítáme? Ať si každý politik laskavě zodpoví sám,“ říká Žantovský s tím, že nejde přehlížet ani současné politické souvislosti: „Myslím si, že vazba na Evropskou unii a na lidi, kteří ji kormidlují, je zde zřejmá, jako jsou zde zřejmé zájmy do budoucna ekonomické, geopolitické a tak dále.“

Závěrem upozornil i na historickou symboliku termínu konání sjezdu. „To, že tento sjezd se začíná konat téměř na chlup přesně po 80 letech od popravy Karla Hermanna Franka, je symbolika, která není z rodu konspiračních. To je symbolika, která napadne každého, kdo trochu rozumí dějinám,“ uzavírá první téma.

Moravec jde proti České televizi

Druhým tématem se stal nový projekt bývalého moderátora České televize Václava Moravce, který na webu Moravec.cz pouští vlastní diskusní pořad. První díl má odvysílat tuto neděli a ve stejném čase, kdy Česká televize nasazuje svůj diskusní formát, přivítá ministra zahraničí Petra Macinku.

„Je to samozřejmě schválnost a záměr. Je na tom hodně vidět, že Václav Moravec vlastně vnímal Českou televizi jako výtah určité všeobecné známosti,“ tvrdí Petr Žantovský, že Moravec se po odchodu z ČT staví proti instituci, která mu dlouhé roky dávala prostor. „Ve chvíli, kdy se tento výtah zadrhl, tak se postavil naprosto brutálně proti němu,“ dodává.

Podle něj se tak dostávají do jiného světla i Moravcova dřívější slova o veřejné službě. „Všechny jeho fráze o tom, jak miluje veřejnou službu a ctí lidská práva, důstojnost a prodemokratické principy, berou za své, protože on se rozhodl, že bude prostě vydělávat peníze,“ připomíná, že nový diskusní formát je placený.

Václava Moravce navíc podle vyjádření generálního ředitele ČT Hynka Chudárka nadále váže konkurenční doložka s Českou televizí. Ta má podle něj stále platit, což může celý Moravcův nový projekt posunout až k právnímu sporu. „Jsem velmi zvědav, jak to dopadne. Pravděpodobně, pokud Česká televize má aspoň trošku mozek v hlavě, tak to skončí u soudu,“ poznamenává Žantovský.

Celá věc podle něj ukazuje i na širší problém právního vědomí. „Jestliže údajně slavný moderátor veřejnoprávní televize, placené z našich poplatků, má tak málo právního vědomí, že si neumí přečíst konkurenční doložku ve své smlouvě a je mu to úplně jedno, tak to o něm něco říká,“ říká mediální analytik, který za podstatné považuje i Moravcovo načasování projektu proti bývalému působišti. „Ještě navíc brutálně nastartuje ve stejném čase proti té původní mateřské lodi. To o něm něco říká. Pokud to budeme tolerovat a budeme tomu tleskat, tak to také říká něco o nás,“ dodává.

Šarapatkova žaloba na ministra Macinku

Poslední téma označil Petr Žantovský za svým způsobem tragikomické. Věnoval se žalobě, kterou bývalý poradce Miloše Zemana a někdejší člen Rady České televize Zdeněk Šarapatka podal na ministra zahraničí Petra Macinku kvůli jeho výroku o „méněcenných“. „Nic tam jmenovitě nebylo uvedeno, nicméně pan Šarapatka říká: Logicky se cítím dotčený jeho výrokem, protože když s ním nesouhlasíme, jsme z jeho pohledu méněcenní,“ říká Žantovský.

„Co to znamená? Zdeněk Šarapatka se staví do role mluvčího té části národa, která nesouhlasí s názorem Petra Macinky. Nevím, jestli do té funkce byl jmenován nebo zvolen nějakým zvláštním kolorem... Opravdu nevím, proč by se Zdeněk Šarapatka, když nebyl jmenován, musel cítit tak strašně dotčeně, aby mu to stálo za tu žalobu?“ pozastavuje se Petr Žantovský.

Soudí, že celá věc může souviset se Šarapatkovými politickými ambicemi. „Spíše se mi zdá, že to může být chápatelné v kontextu jeho nastávající podzimní kandidatury do Senátu České republiky, protože Šarapatka už dlouho nebyl vidět na veřejných očích, potřebuje se nějak zviditelnit,“ poukazuje, jak Šarapatka dokáže pracovat s mediální pozorností: „Vždy uměl pracovat s médii, aspoň s těmi, která jsou na jeho straně. Tak to řeší tak, že podává na ministra zahraničí žalobu,“ pokračuje Žantovský.

„To je docela hezká viditelná záležitost, on ji může kdykoliv stáhnout, může se od toho distancovat, může to ukončit nějakým mimosoudním domluvením, to je úplně jedno. Podstatné je, že nic neriskuje. Jenom získává pozornost médií,“ zakončuje Petr Žantovský.

Mediální analytik Petr Žantovský je český novinář, publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově, působil v médiích i nakladatelstvích a dlouhodobě se věnuje analýze médií a jejich role ve společnosti. V minulosti byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady ČTK. Je autorem řady knih o médiích, politice a veřejném prostoru a pravidelně publikuje komentáře k aktuálním společenským tématům. V roce 2017 obdržel státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana.
Na serveru ParlamentníListy.cz má pravidelnou rubriku TÝDEN V MÉDIÍCH