První téma Týdne médií se dotklo sudetoněmeckého sjezdu v Brně, který v posledních dnech výrazně rezonuje ve veřejném prostoru. Petr Žantovský si všímá hlavně toho, jak o něm informují média a jak podle něj postupně posouvají hranice veřejné debaty až k manipulaci publika.

Zmiňuje, jak některá média celou věc představovala jako akt diplomatického smíření a porozumění. „Média nám vysvětlovala, že to je vlastně akt diplomatického smíření. Máme se rádi se sudetoněmeckým landsmanšaftem a budeme jim klást červené koberce na jejich brněnská řečniště,“ glosuje mediální analytik.

Pozastavuje se také nad informací, kterou podle svých slov zaznamenal v médiích, že dramatik Milan Uhde má obdržet Cenu Karla IV., nejvyšší ocenění Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Podle Žantovského by šlo o ocenění ‚zřejmě za zásluhy o sudetoněmeckou věc‘.“ „A teď jde samozřejmě o to, co je ta věc. Je to o tom, že Posselt říká, že Benešovy dekrety nejsou vyhaslé a že jsou vzorem křivdy na historii? Nebo je to o tom, že se jenom dočasně, protože už to nebylo diplomaticky únosné, vyndal ze stanov požadavek na vrácení majetků po vysídlených? To je otázka, co je ta věc,“ pokračuje Žantovský.

Všímá si i toho, že se kolem sjezdu shromáždila řada veřejně známých osobností. „Shromáždila se tu spousta lidí, kteří tu věc podporují. Nejen Uhde, ale samozřejmě lidé jako Tomáš Halík, Petr Pithart, Bolek Polívka a samozřejmě jako svrchní dohlížitel generál prezident Petr Pavel,“ podotýká.

Podle Žantovského se do tohoto rámování zapojují i česká média, která podle něj význam sjezdu naopak zlehčují. Upozornil například na článek Marka Hudemy v Lidových novinách s titulkem Sudetoněmecký sjezd v Brně jako příklad symbolické politiky. Neudálost budí nezaslouženou pozornost. „Autor toho článku píše, že většinou postarší čeští Němci a jejich potomci si zatancují, zahrají, pojedí, popovídají, pojedí guláš, popijou pivo a pojedou domů. Tak to je celý obsah té neudálosti podle pana Hudemy,“ pozastavuje se Žantovský, že tuto akci skutečně označuje za „neudálost“.