Xaver začal zhodnocením 30 let demokracie se slovy, že v roce 1989 se protestovalo za svobodné volby, teď se prý protestuje proti jejich výsledkům. „Hejma to viděl jinak: „Dřív v těch starých demokraciích byly volby, kdo vyhrál, vyhrál, kdo prohrál, prohrál. Teď je to tak, že ten, kdo prohraje, se uchýlí do ‚občanské společnosti‘ a ta začne s podporou úplně jinejch sil jít proti těm volbám. Takže je to trochu proti těm volbám, ale hlavně je to ta občanská společnost a ta je tady dneska silná.“ Dodal, že až prohrají zase jiní, tak se třeba také uchýlí do občanské společnosti.
Václav Havel byl podle něho ideální osoba na úřad prezidenta. „On byl člověk, se kterým se mohl každej tak nějak ztotožnit, z obou stran, což bylo zajímavý. On sice byl strašnej disident, ale nebyl zas až takovej antikomunista, aby ho ti komunisti nemohli zvolit, vždyť ho zvolil komunistický parlament, jeho a Kocába.“ Xaver teoretizoval, že kvůli tomu Havel nemohl komunisty zrušit, ale Hejma to odmítl s tím, že důvod byl jednodušší, a sice, že komunistů bylo prostě moc, v každé druhé rodině. „Kdyby se měla dělat nějaká odveta, pomsta, kandelábry, nedej Bože, tak by to vůbec nebylo, ta revoluce. Ti lidi by to zašlápli.“ Že bylo v roce 1989 prý „něco ve vzduchu“, věděli všichni, ale nikdo nevěděl, jak to proběhne, ani Havel.
Hejma, v roce 1989 novinář, také popisoval, jak to bylo se zabitým studentem Šmídem, tedy agentem Zifčákem. Situace se mu prý už na začátku nezdála. „Začal jsem to zjišťovat. Začali jsme běhat po márnicích, po nemocnicích a volal jsem na ÚV KSČ.“ Dodal, že v sobotu po 19. listopadu pořád nic neměl a už na něho tlačili, protože Francouzi už údajně hlásili 3 mrtvé. Nakonec se prý vzdal a šel za konkurencí, což byl tehdy Michael Žantovský v Reuters. „Jsem mu volal, Michale, tak jsem prohrál. Tak kde ho máte? A on říkal, teď někam do Berouna, snad je v Berouně. A já jsem si říkal, tak to je jasný, to je prostě fake news.“ Dodal, že ten večer se zakládalo Občanské fórum. „Nikoho už absolutně nezajímal nějakej student Šmíd. Vůbec. Běželo to dál.“ Dodal, že vystoupil budoucí ředitel ČT Kantůrek a informoval: „Musím vám říct, že studenti Šmídové jsou dva, jeden v Praze, druhý v Brně, a oba jsou živí.“ S úsměvem poznamenal, že to pro něho bylo veliké vítězství, protože jako jediný neinformoval o smrti studenta Šmída, ale nikoho to nezajímalo. A Xaver dodal, že už v roce 1989 bojoval proti dezinformacím.
Fotogalerie: - Kocábův Vabank
Kdo fámu vypustil, podle Hejmy chtěl, aby se Češi dali do pohybu, protože to bylo už 8 dní od pádu Berlínské zdi, Polsko a Maďarsko bylo hotové a „drželi“ jenom Češi, Rumuni a Bulhaři. „Češi v klidu, osmej den revoluce, my cigárko a pivečko a nic, ale zase, když se zabije student, tak to dovede Čechy nadzvednout a tam se prostě vyrazilo,“ prohlásil. Na Martina Šmída došlo ještě jednou, když Hejma vzpomínal, jak sundával Václavu Klausovi černou stužku se slovy: „Není to jistý.“ Poznamenal, že zvítězila láska a lež nad pravdou a nenávistí, tedy láska ke svobodě a lež o Martinu Šmídovi. „Ale ta láska je důležitější z těch dvou.“ Co se týče plánovaných protestů, podle Hejmy se nic nestane, žádný převrat nehrozí. Jako nejhorší případ vidí, že by se událo nějaké násilí.
Podle Hejmy se zde „věci“ od roku 1989 dělaly v rámci možností dobře, pokud srovnáme se srovnatelnými státy. Co ho prý zklamalo, je vývoj v západní Evropě: „My jsme k tomu Západu vždycky vzhlíželi, já studoval ty cizí jazyky, abych se k tomu přiblížil, a to jsme milovali, obdivovali, oni taky byli míle a míle před náma, a ještě jsou v mnoha směrech, ale co se tam teď odehrává a ten zlo...“ Poprvé prý začal pochybovat při válce v Jugoslávii. „Jsem si říkal, pane Bože, kdo tuhle strašnou věc dělá, to děláme my teďko? To jsme jako na tom Západě, svobodný, a děláme takovýhle věci, válka v Jugoslávii, bombardování Bělehradu. Proč?“ Dodal, že si pak řekl, že nemusí rozumět všemu. Ale migrační krize ho prý vyděsila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
