28 milionů lidí umřelo kvůli politice USA. Došlo i na Albrightovou

V Kanadě nedávno proběhla debata o směřování americké zahraniční politiky. Jejím základem byla slova amerického ministra zahraničí a pozdějšího prezidenta, Johna Quincyho Adamse, který pronesl památná slova, že USA „se nevydávají do zahraničí proto, aby hledaly a ničily monstra“. Hlavním tématem tedy byla otázka zahraničních intervencí Spojených států. Vzhledem k tomu, jak skončila 20letá okupace Afghánistánu a v jakém stavu je Blízký východ a sever Afriky po amerických intervencích, nemluvě ani o válce na Ukrajině, tak se nepochybně jedná o otázku důležitou.

Debata probíhala ve formátu dva na dva. Přičemž stranu zdrženlivosti obhajovali dva američtí politologové, Stephen Walt a John Mearsheimer. Mearsheimer proslul zejména svým proslovem, ve kterém už v roce 2015 předpověděl válku mezi Ruskem a Ukrajinou a obvinil Spojené státy (tehdy vedené Barackem Obamou – pozn. red.), že Ukrajinu vedou do záhuby. Naopak stranu obhajující zahraniční intervence vedli bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo a diplomatka Victoria Nulandová, která proslula zejména svým angažmá na Ukrajině.

Stephen Walt

Anketa

Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?

Jsem velmi spokojen(a)

11%

Jsem spokojen(a)

80%

Jsem nespokojen(a)

Jsem velmi nespokojen(a)

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 3880 lidí

Již v úvodních prohlášeních se začalo zostra, Stephen Walt nazval protistranu „křižáky“ a argumentoval, že snaha svrhávat režimy a nahrazovat je demokraciemi skoro vždy skončí špatně, chaosem a tisíci mrtvých. „Pokud o tom pochybujete, podívejte se, co se stalo v iráku, Afghanistánu a Libyji,“ poukázal. A dodal, že svrhávání vlád podkopává princip suverenity, na kterém stojí „pořádek založený na pravidlech“. „Pokud je v pořádku zaútočit na vládu, která nás nenapadla, tak co zastaví ostatní státy od toho, aby si vzaly, co náleží jiným?“ tázal se s odkazem na Vladimira Putina a Krym a Donalda Trumpa a Grónsko. Doplnil, že pak je snadné ospravedlnit i excesy jako základna Guantanámo nebo bombardování škol. „Když vyrážíme ničit monstra, tak nakonec děláme monstrózní skutky sami,“ varoval.

Podotkl, že se USA v historii spojily s monstry, jako byl Stalin, aby zničily jiná. „Ale pořádat křížové výpravy, abychom měnili svět, a přitom šířili násilí a utrpení, nám bezpečí nepřinese, ani to nepomůže svobodě. Místo prosazování svobody ji popíráme, když svou vůli nutíme jiným. A protože přitom porušujeme řadu pravidel, dělá to z našeho prohlášení, že podporujeme řád založený na pravidlech, frašku a dává to ostatním výmluvu, proč mohou porušovat pravidla,“ argumentoval Walt. Zasazoval se za to, aby USA především vytvořily stát hodný nápodoby, ne takový, kterého se jiní budou obávat.

Mike Pompeo

Mike Pompeo oponoval, že Walt alespoň přiznal, že na světě jsou monstra. A prohlásil, že by je rád lovil po svém než po jejich. Ale dodal, že se s protistranou shodnou, že by neměli provokovat, vyhledávat boje, vytvářet nepřátele. Ale když se nepřátelé odhalí, tak je prý nutné je lovit, protože mají povinnost chránit své občany. A vyčítal protistraně, že tvrdili, že Vladimir Putin nechce zničit Ukrajinu a že nemá imperiální ambice. „Pak se říkalo, že Ukrajina nemůže udržet linii, že nemůže proti monstru bojovat a teď o čtyři roky později jasně ukázali, že mohou,“ prohlašoval Pompeo. „Buď budeme lovit teď, nebo bojovat později. Pro nás je odpověď jasná. Tihle lidé nikdy nepotkali monstrum, které nebyli ochotní zlehčovat, popírat nebo vysvětlit,“ obvinil Pompeo Walta s Mearsheimerem a citoval z Bible. „Monstra jsou skutečná a když je najdeme, tak je musíme lovit,“ zakončil svůj proslov.

John Mearsheimer

Po Pompeovi přišel na řadu John Mearsheimer. Ten se zaměřil nejdříve na počet zemřelých v důsledku amerických intervencí. Výzkumníci z Brownovy univerzity spočítali, že v oblasti Blízkého východu kvůli nim zemřelo od roku 2001 asi 4,5 milionu lidí. V časopise Lancet pak vyšla studie, dle které sankce USA od roku 1971 způsobily přes 28 milionů úmrtí. „Taková čísla dostanete, když se z vás stane křižácký stát,“ poznamenal Mearsheimer.

Pokračoval, že jsou lidé, kteří si myslí, že to stojí za to, a připomenul, že zastánkyní tohoto názoru byla bývalá ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová. Ta ve slavném rozhovoru z roku 1996 uvedla, že 500 000 mrtvých iráckých dětí je přijatelná cena za fungování sankcí na Irák. Mearsheimer ještě podotkl, že sankce nefungovaly a USA stejně „musely“ Irák dobýt v roce 2003.

Zdůraznil, že změna režimů k demokracii nefunguje, jedinou výjimkou byla Panama v 80. letech. „Pokud o tom pochybujete, vzpomeňte si na Afghánistán, porazili jsme Tálibán, kdo má pod kontrolou Afghánistán teď? Tálibán,“ řekl a věnoval se i Iráku, ve kterém USA stále působí. Ohledně války s Íránem pak prohlásil, že věří, že se toto rozhodnutí ukáže jako nejhorší v historii zahraničních vztahů USA. A kritizoval i to, že USA svrhávají i demokracie, které nejsou ideově spřízněné s USA. „Írán v roce 1953, Guatemala v roce 1954, Chile v roce 1973,“ jmenoval příklady.

Victoria Nulandová

Následovala Victoria Nulandová. Ta prohlásila: „Ani Amerika, ani Kanada, žádná velká demokracie si nemůže dovolit odevzdat svět monstrům. Nebo jim dovolit převrátit světový řád, který prospívá svobodným zemím již 80 let.“ A zasazovala se za to, že se mají tato monstra konfrontovat dříve, než zesílí a dokáží ohrožovat Američany doma nebo ničit „základy světa, který jsme postavili“.

Protistranu obvinila z naivity a z toho, že nežije v reálném světě. „Naši spojenci potřebují pomoc v udržování monster na uzdě,“ uvedla dále. A jako důsledek smířlivého přístupu prohlásila například to, že USA „dovolily“ vzestup Hitlera a imperiálního Japonska. Naopak díky NATO prý následovalo nejdelší období míru a prosperity na světě. Také uvedla, že jako diplomatka bude vždy volit diplomacii jako nejlepší řešení. „Ale musí být podepřena mocí. K odrazování, zadržování, omezení monstra, k vykopání příkopu, do kterého se zřítí, pokud nedospějeme k řešení, které ho zneutralizuje nebo ho udrží v jeho hnízdě,“ tvrdí Nulandová. „Válka musí být poslední řešení, ale historie nám ukazuje, že některá monstra se nezastaví, dokud nebudou zničená,“ pokračovala a varovala, že nejednat znamená, že se monstrum dostane k nim domů.

„Během nespočtu konverzací v 90. letech v Moskvě, ruské špičky včetně Putina nás varovaly před růstem Al-Káidy v Afghánistánu jako o možném riziku pro Spojené státy. Americká rozvědka to nebrala vážně. Jak by nás nějací lidé schovaní v jeskyních mohli ohrozit? Rusové se nás snaží podvést,“ vyprávěla Nulandová a doplnila, že lekce pak přišla 11. září. „Nicnedělání a nevšímání si monster mezi námi je často nákladnější než chyby, které nepochybně uděláme během komplexního lovu,“ tvrdí.

Zmínila, že ne vždy s Pompeem souhlasí. Ale shodne se s ním, že Írán nikdy nesmí mít jadernou zbraň. „Musíme na tento režim tlačit, dokud nezmění své monstrozní chování nebo dokud nepadne,“ prohlásila. „Jako demokracie si užíváme míru, prosperity a bezpečnosti, protože lovíme monstra předtím, než převládnou. Nemohu mluvit za profesory Walta a Mearsheimera, ale já a (ex)ministr Pompeo nechceme žít v jejich monstrozním světě,“ shrnula závěrem úvodních slov.

Debatě mezi představiteli odlišných přístupů k zahraniční politice se budeme věnovat v dalších článcích.