30 let od rozpadu ČSFR: Tohle Slovákům lezlo na nervy... Historik promluvil

28.12.2022 21:20 | Ze sítí
autor: nab

Koncem tohoto roku uplyne třicet let od pokojného rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Historici, politologové, publicisté i širší veřejnost si budou opět klást otázku: proč se Československo rozpadlo, když podle všech výzkumů veřejného mínění byla většina občanů v obou republikách proti rozdělení? Historik Jan Rychlík ve svém komentáři na blogu serveru Aktuálně.cz nabízí odpověď, vysvětluje rovněž, proč se v otázce rozdělení federace nakonec neuskutečnilo referendum, po kterém veřejnost opakovaně volala.

30 let od rozpadu ČSFR: Tohle Slovákům lezlo na nervy... Historik promluvil
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Prof. Jan Rychlík

O rozdělení státu rozhodly reprezentanti vítězných politických stran vzešlých z voleb 4.–6. června 1992 (Občanská demokratická strana a Hnutí za demokratické Slovensko, ODS a HZDS), i když tyto strany neměly rozdělení ve svém volebním programu.

Rychlík k tomu dodává, že ve skutečnosti každý sociálně dotvořený národ vlastní dynamikou směřuje k samostatnému národnímu státu, byť to nemusí být na první pohled patrné a sami příslušníci tohoto národa si to ani nemusejí uvědomovat. „To platilo samozřejmě i pro slovenský národ,“ dodává s tím, že „všechny mnohonárodnostní státy jsou nestabilní a rozpadají se; federace není trvalým řešením národnostních problémů, protože vytváří dva druhy národů“.

Češi se podle historika ztotožnili v roce 1918 s Československem jako se svým státem, protože to byl skutečně v podstatě český stát rozšířený směrem na východ. Většina Slováků měla ale na Československo od počátku jiný pohled: neměl to být společný stát ve smyslu jeden stát, ale společný stát ve smyslu unie dvou států. „Čechům ztotožňování pojmů československý a český nevadilo. Slovákům ano, a to velmi,“ upozorňuje Rychlík.

Rozpadu Československa mohl zabránit vznik dostatečně silné společné československé identity, to se ale nestalo, chyběla idea, která by mohla držet Čechy a Slováky pohromadě. „Společná československá identita byla i po více než sedmi desetiletích společného státního života velmi slabá,“ říká Rychlík, že Češi nepřebrali ze slovenské kultury prakticky nic a ze slovenských dějin neznali už vůbec nic. To, že Češi nadřazeně mluvili o Slovácích jako „mladších bratrech“, podle něj lezlo Slovákům na nervy.

Situaci tak podle Rychlíka dobře vystihl v roce 1990 předseda Slovenské národní strany Jozef Prokeš, když řekl: „Proč by Češi a Slováci měli žít v jednom státě, když mohou mít každý svůj?“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Tvrdíte, že ČTv a ČRo jsou rodinné stříbro. Kdy, prosím skutečně byly?

Ještě možná tak jejich archivy, ale jejich vysílání určitě ne: v letech 1940-1990 určitě ne, to byly jen hlásné trouby režimu nacistického a následně komunistického, v letech 1990-2000 byly jakž takž objektivní, ale od Televizního převratu jsou zase jen hlásné trouby toho, co chtějí hlásat redaktoři...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivan Hoffman: Toto nebude běžná krize

20:30 Ivan Hoffman: Toto nebude běžná krize

POHLED IVANA HOFFMANA Krize, kterou prochází svět, je asi mnohem hlubší, než tušíme. Právě proto si …