Spencerová poukazuje na to, že například předseda německého Výboru pro hospodářské vztahy s východní Evropou Eckhard Cordes si postěžoval, že kancléřka Angela Merkelová dál trvá na vyloučení Ruska ze skupiny G7. A o opaku ji nepřesvědčila ani šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. „Setkání G7 plus Ruska mohlo přispět k řešení krize a posunout Rusko ke konstruktivním krokům v ukrajinském konfliktu,“ podotkl Cordes k summitu G7, který se bude konat na zámku Elmau v bavorských Alpách.
Přidal se i předseda Německo-ruského fóra a bývalý braniborský premiér Matthias Platzeck, podle něhož G7 potřebuje Rusko k řešení širokého spektra obchodních a bezpečnostních otázek včetně Ukrajiny, ochrany klimatu nebo nešíření jaderných zbraní.
Kvůli sankcím přišly německé firmy o sedm miliard eur
Analytička upozorňuje, že německý vývoz do Ruska v roce 2014 v důsledku západních sankcí a odvetného ruského embarga poklesl o celých 18 procent, zatímco dovoz z Ruska propadl o sedm procent. Německé podniky tak přišly asi o sedm miliard eur.
Wilfried Scharnagl, jeden z lídrů bavorské CSU, která je sesterskou stranou kancléřčiny CDU, řekl v rozhovoru pro deník Bild: „Žádný ruský vůdce, ať už car, prezident nebo nějaký jiný lídr, by nemohl nečinně přihlížet, jak Ukrajina spolu s Krymem vstupují do NATO, načež by v Sevastopolu začal velet americký admirál.“
Scharnagl také poukázal na fakt, že obyvatel Krymu se loni nejdříve zeptali na názor, který mohli vyjádřit v referendu. A také upozornil na to, že když Chruščov v roce 1954 jedním tahem pera v rozporu s mezinárodním právem sebral Krym Rusku a věnoval ho Ukrajině, Západ nijak neprotestoval.
Obchod mezi Ruskem a USA loni vzrostl
Německý týdeník Der Spiegel zase píše o tom, že zatímco evropské firmy kvůli sankcím jen ztrácejí – za loňský rok v unijním průměru deset procent a za první dva letošní měsíce meziročně třetinu – americké firmy v Rusku uzavírají lukrativní smlouvy. „A tak obchod mezi USA a Ruskem za rok 2014 vzrostl o šest procent,“ podotýká Spencerová.
Například americký výrobce vrtulníků Bell uzavřel dohodu s ruským výrobcem vrtulníků, který je součástí koncernu Rostěch a patří Sergeji Čemezovovi, oligarchovi z Putinova nejbližšího okolí, jenž je na unijním sankčním seznamu. Sankcí se nezalekl ani Boeing, který má v Moskvě dál vlastní vývojové středisko se 1 200 zaměstnanci.
Naopak Siemens měl stavět vysokorychlostní železnici z Moskvy do Kazaně. Ale nepostaví ji. „Ještě před ukrajinským konfliktem měli Němci přednostní právo, dnes tu trať vybudují Číňané,“ cituje Der Spiegel informovaný zdroj.
„Zdá se tedy, že Německo – v čele Evropské unie – může být aktuálně vnímáno jako hlavní poražený v geopolitických hrách mezi USA a Ruskem,“ podotýká Spencerová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
