Proinvestovat se hospodářskou krizí. To je jedna z hlavních manter prezidenta Miloše Zemana, jak úspěšně překonat ekonomické potíže. Není to ale až tak jednoduché. Úředníci se v dnešním ovzduší nedůvěry a podezírání bojí zadávat veřejné zakázky. Dle Komory administrátorů veřejných zakázek (KAVZ) v systému visí kolem sto miliard korun. Dalším problémem je požadavek na co nejnižší cenu, což zakázky mnohdy znehodnocuje.
Korupce a nehospodárnost
„Existují dobré příklady zahraniční praxe, které se neomezují pouze na standardy soutěžní, ale i technické, ekonomické a smluvní, na standardy v oblasti projektového řízení nakupování a podobně, což v Česku chybí. Korupce a nehospodárnost jsou jako spojené nádoby. Zvýšením hospodárnosti se zmenší prostor pro korupci, ušetří peníze daňových poplatníků, zvýší kvalita veřejných služeb a současně se posílí tlak na inovace a konkurenceschopnost,“ řekla k tomu mimo jiné v rozhovoru pro časopis Veřejné zakázky v praxi bývalá místopředsedkyně vlády Karolína Peake.
Ohledně požadavku na co nejnižší cenu se tamtéž vyjádřila takto: „ Je potřeba říci, že soutěžení pouze na cenu požadovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Každý soukromník, který kdy něco stavěl nebo rekonstruoval, ale ví, že ne vždy si vybral nejlacinější nabídku, ale spíše tu, kde cena odpovídala očekávané kvalitě, případně nárokům na dobu dodání a podobně. Není nutné orientovat se pouze na cenu. U mnoha zakázek je jistě vhodné stanovit další hodnoticí kritéria. Taková kritéria však nesmí být diskriminační, nesmí být šita na míru jednoho soutěžícího.“
Psali jsme:
Daň za netransparentnost
Když se ParlamentníListy.cz zeptaly Zuzany Rennerové, ředitelky KAVZ, jestli pokles ve veřejných zakázkách není způsoben strachem úředníků je vyhlašovat kvůli náladě ve veřejnosti, odpověděla: „Spíše bychom řekli, že zadavatelé mají obavy realizovat veřejné zakázky jinak, než-li výlučně podle kritéria ceny. Jedná se v praxi o velmi častý jev. S tím souvisí poměrně častá neodbornost úředních osob při aplikaci zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). S jistou nadsázkou lze říci, že vypsání veřejné zakázky, stanovování jiných hodnotících kritérií, než-li pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, nebo projednávání podrobností provádění rámcových smluv nyní vyžaduje nejenom vysokou míru profesionality a odbornosti, ale také značnou dávku osobní statečnosti a zejména znalost trestního práva. Úředníci, jejichž rozhodování je velmi zodpovědné a zároveň vysoce rizikové, čelí různým tlakům, a proto se mnohdy snaží o jediné: přežít ve své funkci a nepřidělávat si problémy. Ve většině případů se pak rezignuje na zadávání veřejných zakázek a výsledkem je, při současném odkladu účinnosti služebního zákona, nekvalitní a neefektivní hospodaření s veřejnými prostředky.”
A čím si tedy dluh na poli vyhlašování veřejných zakázek lze vysvětlit? „Příčin je podle nás hned několik. Jednou z nich je nepochybně administrativní náročnost stávající zákonné úpravy a složitost celé řady úkonů, které vedou k neúměrnému prodlužování a prodražování procesu zadávání a realizace veřejných zakázek. Jedná se však o přirozený důsledek novely ZVZ, jakousi daň za transparentnost. Dále lze uvést nárůst podání na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rámci konkurenčního boje mezi uchazeči. Problémem jsou rovněž nepochybně dumpingové ceny a nedostatečné prostředky a možnosti, jak se v praxi s nepřiměřeně nízkými nabídkovými cenami vypořádat,” doplnila Rennerová.
Zaseknutých sto milliard
Z veřejných zakázek vyhlášených v minulém roce byla ke konci května 2013 zadána méně než polovina. Z pohledu objemu peněž v systému zůstává „zaseknutých“ 100 miliard korun, které veřejní investoři měli v rozpočtu připraveny, ale stále je nezadali k realizaci. Právě takový závěr vyplývá z aktuálních výsledků analýzy, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research pro Komoru administrátorů veřejných zakázek (KAVZ).
Ve Věstníku veřejných zakázek byly v roce 2012 vyhlášeny veřejné zakázky v hodnotě 312,5 miliard korun, zadány k realizaci zatím ale byly zakázky pouze za 155 miliard korun. Objem zadaných zakázek tak činil jen polovinu objemu plánovaných výdajů. Pokud se podíváme na počet zadaných zakázek, zadána byla dokonce méně než polovina z vyhlášených zakázek, přesněji jedenačtyřicet procent. V systému veřejných zakázek se aktuálně nachází 100 miliard korun, na něž byla vyhlášena zadávací řízení v minulém roce, ale do konce května 2013 tyto zakázky stále nebyly ani zadány ani zrušeny. Případně tato skutečnost nebyla nahlášena do Věstníku veřejných zakázek, což je dle zákona povinné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
