Na úvod rozhovoru rozebírá Shafaková skutečnost, že i za příspěvek na Twitteru lze v Turecku odsoudit člověka do vězení. „Když píšeme, vzadu v mysli si to uvědomujeme. A těm, kteří tvrdí, že se jich to netýká, nevěřím,“ řekla spisovatelka a dodala, že sama stála před soudem kvůli knižní fikci, v níž zmínila arménskou genocidu.
„Byla to velmi, velmi surrealistická zkušenost, jelikož se poprvé předmětem soudního procesu stala beletrie,“ řekla Shafaková a popsala, že se proti ní vzbouřily „ultranacionalistické davy“.
Svoboda slova je podle ní v Turecku velmi ohrožena. „Kritické přemýšlení je potlačeno, zastrašeno,“ dodala spisovatelka s tím, že lidé si nemohou dělat legraci z politiků. „Zapomněli jsme, jak se smát.“
Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana popisuje jako „autoritářského politika, jenž silně rozděluje společnost“. Ta je v Turecku silně patriarchální a s tím jde ruku v ruce i „maskulinní, velmi agresivní a vysoce polarizující“ politika. Dodala však, že se o politice v Turecku prakticky nikdo nebaví, jelikož se sami Turci nebaví mezi sebou. „Je to společnost hněvu, nedůvěry, paranoii a konspiračních teorií.“
To se pokusila vysvětlit i nedávným průzkumem agentura Pew, která se ptala ve 38 zemích na to, zda je podle tamních obyvatel v pořádku kritizovat vládu. „V Libanonu 98 % lidí řeklo ano, je to v pořádku. V Jordánsku to číslo kleslo na 64 %. V Pákistánu je to 54 % a v Turecku 52 %. To znamená, že téměř polovina turecké populace věří, že není legitimní kritizovat vládu,“ uvedla spisovatelka.
Turecko následně přirovnala k Rusku. „Obě země mají dlouhou tradici impérií, tradici silného státu. V normální demokracii ochraňujete jedince před přílišnou mocí státu. V Turecku moc elit ochraňuje stát – jako by byl křehký a potřeboval bránit – když ve skutečnosti je už teď příliš mocný,“ hodnotí Shafaková stále více autoritativní režim.
„Byla bych ráda, kdybychom měli pestřejší označení pro definici demokracie. Turecko očividně není typický autoritářský režim a je pro něj velmi důležité mít svobodné volby,“ řekla spisovatelka a dodala: „Je také zřejmé, že není ani liberální, dospělou demokracií.“ Turecký režim nazvala „rozviklanou demokracií,“ která se může kdykoliv převrhnout.
„Tváří v tvář těmto krizím stále více lidí upřednostňuje stabilitu před demokracií jak v Turecku, tak i na Západě. Jak se zdá, EU chce stabilní režimy, tudíž už neklade takový důraz na lidská práva. Staly se z nich problémy na později. Ty ale nelze odložit! Neexistuje stabilita bez demokracie,“ tvrdila Shafaková a dodala, že jí občas přijde, že evropským ideálům věří víc než sami Evropané.
„Pro mě je Evropa především o hodnotách, o základních právech, svobodách, právech žen. Vzkaz, který ale vyslal summit EU z minulého týdne, zněl jasně: Evropa pozastavila vlastní hodnoty,“ řekla spisovatelka.
Na druhou stranu by však ráda viděla Turecko v Evropské unii a vyjádřila lítost nad tím, že k tomu nedošlo již v roce 2005. Tehdy chtělo do EU přes 80 % tureckého obyvatelstva, nyní pouze 20 %, což Shafaková vidí jako takové dětinské trucování. Zároveň jí vadí skutečnost, že místo toho, aby Turecko a EU spolupracovaly v řešení migrační krize, EU jen Turecku zaplatí, aby si nechalo uprchlíky na svém území.
Vyjádřila se i k sestřelení ruského letadla tureckými stíhačkami. „Nikdo neví, co se děje, to je ta smutná pravda,“ řekla a dodala, že nikdo ani nemůže pokládat otázky, protože by jej to mohlo přivést do problémů. „Někteří politici mají neoottomanské sny a žijí v představě, že Turecko je jedním z hlavních hráčů na Blízkém východě, což však nevyšlo podle jejich očekávání.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
