Na úvod rozhovoru rozebírá Shafaková skutečnost, že i za příspěvek na Twitteru lze v Turecku odsoudit člověka do vězení. „Když píšeme, vzadu v mysli si to uvědomujeme. A těm, kteří tvrdí, že se jich to netýká, nevěřím,“ řekla spisovatelka a dodala, že sama stála před soudem kvůli knižní fikci, v níž zmínila arménskou genocidu.

„Byla to velmi, velmi surrealistická zkušenost, jelikož se poprvé předmětem soudního procesu stala beletrie,“ řekla Shafaková a popsala, že se proti ní vzbouřily „ultranacionalistické davy“.

Svoboda slova je podle ní v Turecku velmi ohrožena. „Kritické přemýšlení je potlačeno, zastrašeno,“ dodala spisovatelka s tím, že lidé si nemohou dělat legraci z politiků. „Zapomněli jsme, jak se smát.“

Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana popisuje jako „autoritářského politika, jenž silně rozděluje společnost“. Ta je v Turecku silně patriarchální a s tím jde ruku v ruce i „maskulinní, velmi agresivní a vysoce polarizující“ politika. Dodala však, že se o politice v Turecku prakticky nikdo nebaví, jelikož se sami Turci nebaví mezi sebou. „Je to společnost hněvu, nedůvěry, paranoii a konspiračních teorií.“