ANO je pro tradiční strany konkurencí, říká starosta Pohořelic

Ačkoliv se ODS v poslední době příliš nedaří, Vám osobně se v loňských komunálních volbách podařilo obhájit mandát, a to již po čtvrté. Čemu přičítáte tak dobré výsledky a především, co pro Vás tento závazek znamená? Čeho byste chtěl v tomto volebním období dosáhnout?

Obhájit mandát – v komunálních volbách naše kandidátka nedostala nejvíc hlasů a já jsem obdržel druhý největší počet hlasů. Při povolebním jednání s koaličním partnerem jsme nakonec dospěli k závěru, že já i místostarosta pokračujeme dál ve stejném tandemu. Partner z koalice má většinu v radě města. Samozřejmě čím je člověk déle ve funkci, tak sděluje více lidem některé nepopulární věci, takže sympatie občanů se trvale snižují. Důležité ale je, že se podařilo zastupitele přesvědčit, že je dobré v budování města pokračovat v dosavadním obsazení vedení města. Pokud se týká dalšího směřování města – pokračovat v rozvoji a opravách infrastruktury, využít dotačních titulů ať už k rozvoji sítí (vodovod, kanalizace), nebo k opravám nemovitostí v majetku města. K městu patří i tzv. části – dříve samostatné obce, nebo místně odloučená zástavba. Dlouhodobým cílem je, aby i občané z těchto částí měli k dispozici infrastrukturu srovnatelnou s městem (voda, kanalizace, plyn). Další cíle – protipovodňová ochrana města (věřím, že Povodí Moravy s.p. během příštích let tuto potřebnou investici provede), další růst počtu pracovních míst ve městě, opravy nemovitostí města a rozvoj podmínek (zejména prostory) pro spolkovou činnost ve městě. Samozřejmě pořádek, vzhled a bezpečnost ve městě.

Kdybyste nepracoval jako starosta, co byste dělal?

Před nástupem do funkce jsem pracoval ve finančnictví, takže by to mohla být i tato oblast.

Nezvažoval jste kandidovat také do vysoké politiky? Proč?

Snažím se mít přehled o akcích ve městě, a to investičních i společenských. V případě „vysoké politiky“ je to více o legislativě. Tato oblast mi není vlastní, necítil bych se tam platný.

Jak byste celkově hodnotil výsledek komunálních voleb pro ODS? Přeci jen hovořilo se o nich z pohledu budoucnosti strany jako o klíčových.

V komunální oblasti řada místních politiků obhájila posty a leckde se do zastupitelstev dostali kandidáti ODS, kteří dosud v zastupitelstvech nebyli. Je to o výběru lidí, jejich kvalitě, konkurenceschopnosti v rámci měst a obcí. Je pravda, že ve větších obcích a městech, kde řada lidí volí podle stranické příslušnosti, se voliči od „tradičních stran“ odvrátili a volili občanská sdružení nebo strany nové. O úspěchu ODS se však nedá hovořit.

Co musí nyní strana udělat proto, aby přilákala nové voliče?

Předpokládám, že máte na mysli ODS. Podle mě je to upozorňovat na případná špatná rozhodnutí vedoucích stran, přitom však být konstruktivní opozicí (tam, kde ODS v opozici je). Spolupracovat při přípravě rozvojových dokumentů, ať již na republikové či komunální úrovni.

Co říkáte na to, že se uvnitř ANO se ozývají hlasy, které by stranu chtěli směřovat více doprava? Nemohou tím oslabit právě ODS, na jejíž voliče tím útočí? Vidíte v ANO konkurenci?

ANO je konkurencí tradičních stran, však má také dobré volební výsledky. Je pravdou, že zatím nemá takovou oporu v komunálních politicích, nestíhá zakládat základní organizace a nabírat lidi, kteří mají s komunální politikou zkušenosti.

Vraťme se ale k městu. Jaký bude pro město rok 2015? Co nového plánujte?

Letos chceme dokončit úpravy přestupního uzlu (autobus) vybudováním sociálního zázemí a malého parkoviště s omezenou dobou stání. Opravujeme budovu staré radnice, opravujeme objekt mateřské školy, zateplujeme sportovní halu. Rádi bychom opravili kus místní komunikace na ulici Brněnské a zrekonstruovali tam i dešťovou kanalizaci. Věříme, že Povodí Moravy s.p. stihne během roku 2015 přípravu výběrového řízení na dodavatele stavby protipovodňových opatření a že se tato akce v příštím roce uskuteční. Chceme upravit výjezd pro auta z průmyslové zóny tak, aby byl bezpečnější. Dále chceme pokračovat v budování či přípravě infrastruktury v území. Chceme zahájit opravy zdravotního střediska.

Nejvíce peněz hodlá letos vedení Pohořelic poslat na úpravu silnic, opravu kanalizace, zateplení kina a sportovní haly a rekonstrukci zdravotního střediska. Kolik si město na investice vyčlenilo z rozpočtu a jak velkou část pokryjí jiné zdroje, například dotace?

Dotace čerpáme u akcí, kde jsou vypsány dotační programy. Týká se to zateplování budov ve vlastnictví města (kulturní sál, sportovní hala, mateřská škola), dokončení úprav přestupního uzlu (zdroje z regionálního operačního programu). Dotace nám u akcí zateplovacích (kulturní sál, sport. Hala, mateřská škola) pokryjí cca 50 % výdajů. Je to zejména z důvodu, že u mateřské školy chceme namísto ploché střechy udělat sedlovou. Tento výdaj však není tzv. „uznatelný“, proto ho město bude hradit z vlastních prostředků. Obdobná situace bude u přestupního uzlu. Např. dešťová kanalizace odvádí vodu i ze střech, chodníků a části krajské komunikace, takže na poměrnou část výdajů nedostaneme dotaci. Z odhadem 75 mil. korun investičních akcí nám dotace některých akcí pokryje cca 8,3 mil. Kč.

Co dalšího aktuálně trápí obyvatele Pohořelic, ale nejsou na to zatím peníze nebo to ani z pozice vedení města nejde řešit?

Rádi bychom řešili nebezpečnou křižovatku v centru města. Zatím připravujeme projektovou dokumentaci. Realizace bude v budoucnu stát asi 30 mil. Kč. Pokračujeme v přípravě odkanalizování Velkého Dvora, připravujeme projekt na chodníky ve Smolíně, bezpečnější přechod na ul. Znojemské v Pohořelicích, úpravu veřejného osvětlení na ul. Dlouhá, Mlýnská. Dlouhodobě nás trápí neutěšený stav historických objektů – tzv. Paarův zámeček a bývalý hotel Pfann v centru města. Náklady jen na opravy posledních dvou jmenovaných budov jsou odhadnuty na cca 100 mil. Kč.

Jestliže se pozastavíme u dotací. Jaká je Vaše úspěšnost v jejich čerpání? A jste jejich zastáncem?

Dvě kolegyně z útvaru regionálního rozvoje – za podpory externích firem – jsou při vyhledávání dotačních příležitostí, v přípravě žádostí a čerpání dotací úspěšné. Pomohlo nám, že v posledních letech bylo vyhlášeno dost výzev na zateplení budov, dále na výsadbu zeleně. U výše uvedených akcí nám dotace pokryly cca ¾ výdajů, tj. 78 mil. z více než 110 mil. výdajů v posledních letech. Tato příležitost se v příštích letech v podobných objemech opakovat nebude. Pokud se týká dotací – kdyby obce dostaly poměrnou část dotací (nyní samozřejmě účelových) do rozpočtu obcí, dokázaly by lépe plnit své rozvojové záměry. Je to tak, že v době, kdy se připravuje nějaký záměr či vyvstane nějaká potřeba, nejsou zpravidla vhodné dotační tituly k dispozici, takže obce někdy financují akce v jiném pořadí naléhavosti, než by činily v případě dostatku vlastních prostředků.