Málokdo má k agendě česko-německých vztahů říci tolik jako Rudolf Jindrák, který byl za posledních 35 let jako diplomat prakticky u všeho, co se mezi oběma sousedy na mezistátní úrovni řešilo.

V dubnu Jindrák vystoupil se svým slovenským protějškem v Praze Martinem Muránským na debatě Nadace Železná opona. Hlavním tématem diskuse byly sice možnosti obnovení Československa, ale došlo i na téma českého vztahu k Německu.

Jindrák se ve své profesi dlouhodobě pohyboval ve středoevropském regionu. Vzpomínal, jak na začátku devadesátých let jako mladý diplomat pracoval na nově otevřeném konzulátu v Mnichově.

Vzpomínal na návštěvu Václava Havla v roce 1991 v Bonnu. Jako československého prezidenta jej tam doprovázeli zemští premiéři Pithart a Čarnogurský, první z nich o tom už kdysi napsal v jedné ze svých knih, takže diplomat Jindrák nemusel zachovávat mlčenlivost.

„Václav Havel slíbil Helmutu Kohlovi, že se bude vracet občanství sudetských Němců, budou připuštěni do privatizace a že části těch, kteří se rozhodnou vrátit, bude vrácen majetek,“ zavzpomínal Rudolf Jindrák.