Pokuta má podle Vycha od ledna pouze maximální hranici, která je deset milionů Kč. Kontrolní orgány tak mají širší prostor při ukládání pokut v situacích, kdy je společenská nebezpečnost správního deliktu velice nízká, upozornil. Hahn uvedl, že legislativa při přesném stanovení dolní hranice bude upravena v řádu týdnů, maximálně měsíců. Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na tom, aby situaci vyjasnilo, dodal.

Minimální hranice pokuty za nelegální práci stanovil zákon o zaměstnanosti původně částkou 250.000 Kč. Kdykoli kontrolní orgán zjistil, že byla naplněna skutková podstata nelegální práce, musel bez ohledu na nízkou společenskou nebezpečnost takového jednání pro společnost uložit pokutu alespoň v této výši. To bylo podle Vycha pro řadu drobných podnikatelů likvidační.

Novelou, kterou iniciovalo MPSV a jež byla schválena v červnu 2014, měl zákonodárce v úmyslu snížit s účinností od ledna 2015 dolní hranici pokuty na 50.000 Kč. Důvodová zpráva to odůvodnila možným likvidačním charakterem původní částky a překročením preventivního charakteru smyslu minimální hranice pokuty. V průběhu legislativního procesu přijímání této změny však Ústavní soud zrušil slova "nejméně však 250.000 Kč".

Nelegální prací je také takzvaný švarcsystém (fingovaný obchodní vztah), tedy výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, zaměstnávání cizinců bez platného povolení k pobytu či zaměstnávání cizinců bez platného povolení k zaměstnání.

Psali jsme:

Babiš a Marksová prý zakročí proti švarcsystému

Paroubek: Nový zákon každý třetí den aneb Proč přežívá švarcsystém

Bývalý ODSák a podnikatel: Všechno krachuje, dělá se na černo, kradou se dotace. Začal jsem pracovat rukama

Samé zlé zprávy: Práce není. A bude hůř. Nebohé úřednice na úřadech práce

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.