Cílem žaloby bylo podle spolku přimět úřady k řešení klimatické krize. Dnešní rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ČTK sdělil, že úřad počká na doručení rozsudku včetně odůvodnění, teprve poté se bude moci vyjádřit.
„Městský soud v Praze právě vyhověl požadavku Klimatická žaloba a určil, že v současnosti přijatá opatření na snižování emisí jsou nedostatečná a postup ministerstev vůči změně klimatu je nezákonný,“ poznamenal na Twitteru Tomáš Jungwirth z think tanku AMO_klima.
-BREAKING-
— Tomáš Jungwirth (@tomasjungwirth) June 15, 2022
????????
1/ Městský soud v Praze právě vyhověl požadavku @KZaloba a určil, že v současnosti přijatá opatření na snižování emisí jsou nedostatečná a postup ministerstev vůči změně klimatu je nezákonný.
#klimazaloba
„Ministerstvům soud nařídil přijmout dodatečná opatření, aby bylo dosaženo snížení emisí alespoň o 55 % do roku 2030. To znamená zásadní revizi strategických dokumentů včetně Státní energetické koncepce, Politiky ochrany klimatu či Národního energeticko-klimatického plánu,“ dodal Jungwirth.
Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?Anketa
Podle soudu je zásah ministerstev do práv žalobců nezákonný. „Žalovaným (ministerstvům) se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990,“ konstatovala soudkyně Karla Cháberová. Limit snížení emisí vychází z evropského nařízení.
Soudkyně uvedla, že globální oteplování ovlivňuje životní prostředí, které je chráněno Listinou základních práv a svobod. Žalovaná ministerstva podle ní mají povinnost životní prostředí chránit a jsou povinna omezovat emise skleníkových plynů tak, aby docílila snížení. „Musí mít plán přesných a úplných mitigačních opatření směřujících k redukčnímu cíli a soud má za to, že plán opatření obsažený v politice ochrany klimatu není dostatečný,“ řekla Cháberová. Z vyhodnocení politiky podle ní navíc vyplynulo, že současná opatření ke snížení emisí do roku 2030 nepovedou.
Fotogalerie: - Pět táců za dítě
Žalobu ale soudkyně částečně zamítla v části, která směřovala proti neprovedení dostatečných adaptačních opatření proti změně klimatu. Žalovaní podle Cháberové nejsou povinni dosahovat konkrétních cílů v předem určených časových obdobích. Soudkyně v té souvislosti připomněla také přijetí akčního plánu adaptace na změnu klimatu, kde ministerstva reagovala na nedostatky dřívějšího plánu. „I když nedošlo k odstranění některých následků klimatické změny, jako je například kůrovcová kalamita, sucho, povodně, žalovaní zvyšují své adaptační úsilí, uvádějí v život jednotlivá adaptační opatření, byť tak činí s rozdílnou mírou úspěšnosti,“ doplnila soudkyně.
Ke změně klimatu by podle Cháberové sice došlo, i kdyby byla žalovaná ministerstva činná, ale kdyby úřady plnily své závazky, klimatická změna by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny by bylo pravděpodobnější. „Nekonání je proto dílčí příčinou současných nepříznivých dopadů na klimatické změny,“ dodala.
Společnou žalobu podalo loni v dubnu šest žalobců. Prvním z nich je spolek jako právnická osoba. Dalším žalobcem je obec Svatý Jan pod Skalou a pak čtyři jednotlivci, kteří podle spolku pociťují dopady změny klimatu v osobním i pracovním životě. Žalovali ministerstva a také českou vládu, žalobu proti ní ale soud odmítl.
Podle žalobců úřady porušují povinnosti vyplývající z mezinárodních závazků, například z Pařížské dohody, v níž se Česko spolu s dalšími státy EU přihlásilo k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Zavázalo se i přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranici dva stupně Celsia proti období před průmyslovou revolucí.
V červnu 2021, tedy po podání žaloby, navíc začalo platit evropské nařízení, podle kterého mají státy EU snížit emise do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 místo původně plánovaných 40 procent o 55 procent.
Zástupkyně Ministerstva životního prostředí dnes na jednání uvedla, že nezpochybňuje probíhající změnu klimatu ani skutečnost, že měnící se klima má vliv na životy lidí. Žalobu je ale podle ní namístě zamítnout, protože nesplňuje podmínky pro žalobu jako ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Žalobci podle ní popisují změny klimatu, které zasahují do jejich práv, ale už ne vazbu na činnost či nečinnost žalovaných úřadů.
I další zástupci ministerstev navrhli žalobu zamítnout. Právní zástupce vlády zase namítl nedostatek pasivní legitimizace, tedy odpovědnosti za případný zásah.
„Máme to černé na bílém a od soudu: Česko nedostatečně snižuje emise skleníkových plynů, aby dostálo závazkům Pařížské dohody. Přelomové rozhodnutí, které by třeba mohlo donutit i vládní ODS chytnout se za nos a udělat modernizační plány Česka o mnoho ambicióznější a čistší," okomentoval pak rozhodnutí soudu europoslanec za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa.
Máme to černé na bílém a od soudu: Česko nedostatečně snižuje emise skleníkových plynů, aby dostálo závazkům Pařížské dohody. ??
— Mikuláš Peksa (@vonpecka) June 15, 2022
Přelomové rozhodnutí, které by třeba mohlo donutit i vládní ODS chytnout se za nos a udělat modernizační plány Česka o mnoho ambicióznější a čistší. pic.twitter.com/UxF4pEZYBO
„Klimatická žaloba ČR je žaloba na české státní orgány odpovědné za snižování emisí a adaptační opatření na změnu klimatu, která bude podána k českým soudům. Žaloba, jejíž znění připravila advokátní kancelář Frank Bold Advokáti, byla podána spolkem českých občanů, kteří se cítí být ohroženi nečinností státních orgánů v předcházení změně klimatu, a pěti dalšími spolužalobci přímo poškozenými změnou klimatu. Cílem žaloby je soudní výrok stanovující, že české státní orgány nechrání dostatečně práva českých občanů zaručená ústavou a neplní své mezinárodní závazky ve vztahu ke změně klimatu,“ uváděli na svých webových stránkách iniciátoři.
„Když vyhrajeme, může soud státu uložit, aby se zdržel kroků, kterými evidentně ohrozí splnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu (např. udělováním emisních výjimek největším producentům CO2). Politiku ochrany klimatu a další koncepční dokumenty uvedl do souladu se závazky České republiky, svůj závazek podle Pařížské dohody upravil způsobem, který zamezí nebezpečné změně klimatu, své nástroje ochrany klimatu (např. dotační programy) uvedl do souladu se svými koncepčními dokumenty nebo aby posílil adaptační opatření, obětem změny klimatu (např. zemědělcům) byl přiznán nárok na nápravu a pomoc při zavádění potřebných opatření,“ plánovali iniciátoři, kteří věřili, že v případě úspěchu bude žaloba představovat silný impulz státním orgánům být důslednější při ochraně českých občanů před změnou klimatu a důležitým precedentem pro obdobné případy u nás i v zahraničí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
