„Protože určení viníka vždycky definují vládci a jim věrní ideologové, je jasné, že tím viníkem nejsou oni, ale někdo jiný. Vždycky se najde někdo, kdo úsilí altruistických, hodných, schopných a odpovědných vládců maří. Ukažme na něj prstem, zničme ho a bude zase dobře,“ řekl úvodem Vondruška. 

Následně pak vzpomíná na to, jak starověký Řím téměř podlehl Kartágu, ale nakonec ve dvou válkách zvítězil. Pak vzpomíná na boje církve proti kacířům a pohanům ve středověku. „Po druhé světové válce bylo u nás třeba postavit ekonomiku na nohy. Lidu se předhodili jako viníci všeho zla imperialisté a jejich přisluhovači, tedy všichni, kteří vlastnili výrobní prostředky. Bohatí byli znárodněni, rozkulačeni, ale ono to dlouhodobě nefungovalo. Marně vládci ukazovali prstem na hanebnosti USA, marně televize ukazovala osud nezaměstnaných v západní Evropě, marně se dětem tloukl do hlavy marxismus-leninismus,“ zmínil Vondruška.

A jak dodává, po listopadu 1989 se všechny viny světa zase svalily na komunismus a bývalý Sovětský svaz. „Leč jak je možné, že je stále více lidí nespokojených s tradičními stranami, jak dokládají nedávné volby. A to navzdory tomu, že hospodářství funguje, máme slušnou životní úroveň a televize nám neustále přináší zprávy o úspěších a prospěšnosti evropanství,“ ptá se Vondruška a přináší odpověď podle poražených politiků: „Je mezi námi nepřítel, který jejich dílo hatí!“