Alarmující zpráva amerického institutu: Německo si zadělává na obrovský problém. Brzy může být opravdu zle

11.12.2015 12:00

Podle odhadů německých zpravodajských služeb se počet radikálních saláfistů v Německu za posledních pět let zdvojnásobil. Mnoho z nich se vydává za humanitární pracovníky a snaží se do svých řad získávat také přicházející uprchlíky. Podrobnou analýzu situace přináší Soeren Kern z amerického Gatestone Institute.

Alarmující zpráva amerického institutu: Německo si zadělává na obrovský problém. Brzy může být opravdu zle
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Policisté usměrňují dopravu
reklama

V rozhovoru pro berlínský deník Der Tagesspiegel to prohlásil ředitel německé domácí zpravodajské služby (BfV) Hans-Georg Maassen. „Počet saláfistů je nyní přibližně 7900, zatímco v roce 2011 jich bylo asi 3800,“ cituje Kern německého zpravodajce a dodává, že byť tvoří saláfisté jen zlomek ze šesti milionů muslimů žijících v Německu, jsou právě oni považováni za potenciální pachatele teroristických útoků. „Saláfisté zcela otevřeně říkají, že chtějí nahradit německou demokracii islámskou nadvládou,“ uvádí Kern. Výroční zpráva vypracovaná BfV hovoří o tom, že saláfistická scéna představuje široké pole působnosti pro džihád. Drtivá většina německých muslimů, kteří vstoupili do kontaktu s Islámským státem, udržovala styky se saláfisty.

Ve zprávě BfV se také píše o úsilí saláfistů prosadit právo šaría ve Wuppertalu, kde žije nejpočetnější muslimská komunita v Německu. Ve městě také saláfisté organizovali náborové kampaně a spustili projekt, v jehož rámci hodlali zajistit pro každou německou domácnost překlad koránu zdarma. „Absolutistická povaha saláfismu je v naprostém rozporu s německým ústavním pořádkem Toto hnutí odmítá demokratické zásady sekulárního státu, náboženské i sexuální sebeurčení a rovnoprávnost muže a ženy,“ cituje Kern ze zmíněné zprávy německé zpravodajské služby. V rozhovoru pro berlínský deník se Maassen bránil obvinění z toho, že jeho agentura nedokázala zabránit pronikání radikálů na území Německa.

„My jsme samozřejmě na tuto možnost opakovaně upozorňovali. Bylo by však chybou považovat všechny žadatele o azyl za teroristickou hrozbu. Stejně tak však považuji za krátkozraké tvrzení, že migrační vlna směřující k nám nebude mít žádný vliv na celkovou bezpečnost v naší zemi. Saláfisté se snaží právě z jejich okruhu získat své další příznivce, cituje Kern Maasenovo tvrzení a zmiňuje také, že za své údajné zlehčování bezpečnostních hrozeb ze strany uprchlíků byl kritizován. „Redaktor Tagesspiegelu jej obvinil z toho, že se snaží ovlivnit veřejné mínění ve prospěch vlády. Ve svém kritickém článku poukazoval na to, že tři z pařížských atentátníků vstoupili do Evropské unie v rámci migrační vlny,“ píše Kern.

Podle Lehminga je tato skutečnost velkou ostudou německých zpravodajských služeb, protože Maassen tuto variantou před tím považoval za nepravděpodobnou. „Existují dvě možnosti, jak se to mohlo stát. Buď to němečtí zpravodajci skutečně netušili, což by bylo opravdu otřesné. Do Německa přijíždí stovky tisíc migrantů; a jestli o nich ani zpravodajské služby nic neví, potom si naše země zadělává na obrovský problém. Druhou možností je, že zpravodajci ve skutečností vědí mnohem více, než říkají, protože chtějí zabránit šíření paniky,“ zmiňuje Kern Lehmingovy teze. Ke kritice se připojuje také izraelsko-arabský odborník na islám Ahmad Mansour, který žil v Německu deset let.

Mansour ve své knize „Generace Alláha“ tvrdí, že počet radikálních německých muslimů brzy naroste natolik, že je již příslušné německé orgány nebudou schopné sledovat. „Mnozí z nich věří konspiračním teoriím a projevují silný antisemitismus. Demokracie pro ně nic neznamená a identifikují se pouze s islámem. Německá vláda bohužel postrádá jakýkoli plán pro řešení těchto problémů,“ konstatuje Mansour. Největší nebezpečí dle jeho mínění představují imámové, kteří svými kázáními radikalizují německou mládež. „Německo mělo doposud velké štěstí, že ještě nemuselo čelit teroristickému útoku,“ dodává expert a opakuje tak v podstatě slova německého ministra vnitra Thomase de Maiziéra, který rovněž připustil, že se teroristický útok Německu doposud vyhnul jenom díky štěstí a v podstatě náhodě.

Kern poukazuje na průzkum veřejného mínění zveřejněný německým magazínem Stern, podle kterého si 61 % Němců myslí, že na jejich zemi džihádisté v budoucnu zaútočí. Jen o tři procenta méně lidí si myslí, že by německá armáda měla zaútočit na Islámský stát. 63 % oslovených respondentů zároveň vyjádřilo přesvědčení, že by nejspíš následovala odveta v podobě teroristického útoku. Tři čtvrtiny Němců se vedle toho domnívá, že by vláda měla dělat v boji proti terorismu mnohem více. Mezitím němečtí saláfisté vystupují jako humanitární pracovníci a uprchlíkům rozdávají letáčky s informacemi o místních saláfistických mešitách,“ uvádí Kern.

„Mnoho žadatelů o azyl má sunnitské kořeny. Němečtí saláfisté se na ně proto dívají jako na potenciální spojence. Dlouhodobě pozorujeme, že působí jako dobrovolníci v uprchlických centrech a cíleně vyhledávají kontakty s nově příchozími muslimy,“ cituje Kern šéfa zpravodajské služby BfV Maassena a připomíná, že například ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko zvou uprchlíky do svých řad s tím, že jim „ukážou ráj“. „Ve Frankfurtu nad Mohanem úřady vysílají speciální týmy policistů a sociálních pracovníků, aby uprchlíky před saláfisty varovaly a zároveň informovaly o německém právním řádu, rovnoprávnosti žen a mužů a svobodě vyznání. Saláfistů je sice jen několik tisíc, ale působí prakticky po celé zemi,“ uzavírá Kern. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: pro
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Volby přinášejí překvapení, proto je nepraktikujeme“. Bašta má po zážitku z USA obavy o osud demokracie. Za rok to bude na nás

7:21 „Volby přinášejí překvapení, proto je nepraktikujeme“. Bašta má po zážitku z USA obavy o osud demokracie. Za rok to bude na nás

Někdejší diplomat, politický analytik Jaroslav Bašta se zamýšlí nad volbami v příštím roce. Povolebn…