Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
Záměr, který ještě musí oficiálně schválit polská vláda, potvrdil Morawiecki ve svém příspěvku twitteru a uvedl, že polský jaderný projekt využije „spolehlivé a bezpečné technologie (společnosti) Westinghouse“.
„Silné spojenectví Polska a USA zaručuje úspěch společných iniciativ. Po nedávných plodných diskusích s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a americkou ministryní energetiky Jennifer Granholmovou potvrzujeme realizaci jaderného projektu s osvědčenou a bezpečnou technologií Westinghousu,“ napsal Morawiecki s dodatkem, že by měla polská vláda k tomuto záměru usednout již ve středu.
Silny sojusz ????-???? daje gwarancje powodzenia wspólnych inicjatyw. Po ostatnich owocnych rozmowach z @VP K. Harris i @SecGranholm potwierdzamy realizację projektu jądrowego w sprawdzonej i bezpiecznej technologii @WECNuclear. Dziękuję @USAmbPoland za współpracę. Uchwała RM w środę
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) October 28, 2022
Nejmenovaný americký představitel měl agentuře Reuters prozradit, že se společná spolupráce prozatím týká prvních tří ze šesti bloků elektrárny. „Chápeme to tak, že se rozhodnutí bude týkat prvních tří reaktorů,“ uvedl zdroj agentury.
Varšava dosud neměla žádnou jadernou elektrárnu v provozu a tak hledala partnera, který by vybudoval 6-9 gigawattů jaderné kapacity a podle Reuters poskytl až 49% kapitálové financování projektu.
Polský vládní plán pro energetiku do roku 2040 dle ČTK předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů – což by de facto znamenalo výkon v podobě 4,5 Temelínů. Polský záměr pak počítá s tím, že budou reaktorty v provozu po jejich výstavbě až 60 let.
Zatímco tak Polsko přemýšlí o své energetické budoucnosti skrze záměr na výstavbu jaderných bloků a podobnou snahu už dlouhodobě razí i Česko skrze dostavbu Dukovan, od našich jižních sousedů zaznívají zcela protichůdné názory.
Fotogalerie: - Miloš Zeman v Polsku
Přesto však na rozdíl od Rakouska – které se proti jádru staví velmi tvrdě již několik let a předem varuje Česko před úvahami nad stavbou dalších jaderných bloků – se v Německu překvapivě kvůli energetické krizi letos definitivně neuzavřeli poslední tři jaderné elektrárny, jak tamní úřady plánovaly.
Nelze však hovořit o změně pohledu Berlína. Minimálně ne většinové. Energetická krize, k níž se později přidaly ještě dopady války na Ukrajině, donutila německou vládu rozhodnout, že letošní zimu tamní jaderné elektrárny přežijí a budou v provozu až do 15. dubna příštího roku. Vládní Svobodná demokratická strana (FDP) prosazovala delší období pokračování provozu alespoň na tři roky, tento záměr již však narazil na odmítavý postoj německých Zelených.
Předseda FDP Christian Lindner se zasazoval to, aby poslední tři reaktory fungovaly až do roku 2024. Zelení však do jádra, které považují za „vysoce rizikovou technologii“, nechtěli investovat, příčil se jim také vznik dalšího radioaktivního odpadu, poukázal před několika dny na ohnisko sporu list Süddeutsche Zeitung.
Zelené za jejich skálopevné odmítání jádra i přes současné problémy v energetice kritizoval například bavorský premiér Markus Söder (CSU) v rozhovoru publikovaném v deníku Passauer Neue Presse. Bavorský premiér v něm mimo jiné prohlásil, že celá Evropa se vrací k jaderné energii. Jen Německo jde kvůli Zeleným vlastní cestou. Zelení jsou podle Södera nadále „levicový protijaderný klub kolem (bývalého ministra životního prostředí) Jürgena Trittina“.
Fotogalerie: - Cestou energetické bezpečnosti
„To, co se jednou rozbije, už nelze obnovit,“ varoval Söder před konečným rozhodnutím a upozornil, že v současné době těží z „nejistoty a strachu ze zhoršení situace především extremistické skupiny“.
Söder přitom měl být dříve jiného názoru. List Passauer Neue Presse uveřejnil dopis Dr. Antona Hubera, jenž připomíná, že po havárii ve Fukušimě Söder, v jehož zemi nedaleko dolnobavorského Landshutu stojí Isarská jaderná elektrárna, po havárii ve Fukušimě jako tehdejší bavorský ministr životního prostředí prosazoval, aby byly jaderné elektrárny do roku 2022 uzavřeny. Dnes Söder z pozice předsedy bavorské vlády žádá, aby jaderné elektrárny fungovaly i po dubnu 2023.
Psali jsme:
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
